Prázdniny jsou pro paní Janu velkým utrpením. Musí se totiž starat o děti, které nezvládá, nebaví ji to.
Prázdniny bývají pro mnoho rodičů velmi stresujícím obdobím. Musí se totiž postarat o to, aby jejich děti měly dozor a zábavu. Proto se již několik měsíců předtím snaží celé tyto dva měsíce naplánovat a vše vymyslet. Paní Jana má však zcela jiný důvod, proč nenávidí prázdniny. S ním se svěřila v dopise a zaslala nám jej do redakce. Je jí jedno, že ji za její pocity většina matek odsoudí. Třeba tím podobným matkám, jako je ona, ukáže, že nejsou samy.
Děti nechtěla, manžel ji ale přemluvil
Paní Jana P. začala ihned po škole budovat kariéru. Svou práci miluje, proto nikdy nepřemýšlela nad dětmi. A to ani poté, co potkala Mirka, kterého si po tříletém vztahu vzala. On měl však zcela jiný názor na založení rodiny. Tak dlouho ji přemlouval, až nakonec souhlasila. I přes nevoli mít děti tedy otěhotněla. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že čeká dvojčata. V tu chvíli byla nejnešťastnější člověk na světě.
„Už v těhotenství jsem věděla, že nebudu dobrá máma, což se také potvrdilo. Nikdy jsem si ke svým dětem nenašla cestu. Neměla jsem potřebu jim projevovat lásku. Nepamatuji se, kdy jsem je naposledy objala,“ svěřuje se v dopise zaslaném do redakce DámskéhoDeníku paní Jana. Přestože často slýchávala od okolí kritiku na svou výchovu, nikdy nezměnila názor. Děti nikdy nechtěla, měla je jen kvůli manželovi.
Je šťastná, když jsou děti ve škole
„Celé ty roky na mateřské pro mě byly utrpením. Těšila jsem se, až děcka půjdou do školy,“ píše dále čtenářka. Což se jí po šesti letech splnilo. Ty hodiny, které její synové trávili ve škole, pro ni byly nejlepším obdobím. „Konečně jsem měla klid, nikdo mě neotravoval, já se zase mohla plně soustředit na práci,“ popisuje své pocity paní Jana. Ale po deseti měsících přišly prázdniny a její utrpení začalo znovu. Opět se o děti musela starat od rána do večera, proto začala tyto dva letní měsíce nenávidět.
Léta plynula, kluci už jsou samostatnější, ale o prázdninách je péče o ně stále na paní Janě. „Jsem ráda, že už to skončilo a děcka jsou zase ve škole. Navíc jsou tam zase o něco déle, když jsou starší, za což jsem vděčná. Konečně mám zase trochu klidu. Těším se, až budou dospělí a vyletí z hnízda. Vím, že mě za to odsoudíte, ale je mi to fuk. Jsem prostě taková,“ končí svůj dopis paní Jana.
Některé ženy by prostě neměly být matkami. Než mít dítě z donucení, raději nemít žádné. Některé mámy však své děti přestanou zvládat. S tímto problémem se redakci DámskéhoDeníku svěřila žena, kterou, jak popsala, její dcery ničí. Celý její příběh si můžete přečíst zde.