České nemocnice mají obecně relativně dobré vybavení, lékaře i renomé. Vleklý problém s nedostatkem kvalitního zdravotnického personálu však způsobuje, že spousta pacientů odchází z těchto zařízení nespokojených. Patří mezi ně i jedenasedmdesátiletý čtenář DámskéhoDeníku Petr K., který se zranil a musel na operaci. „Nemohl jsem vydržet to hrubé zacházení. Bylo to peklo,“ napsal nám do redakce.

Zranil se při pádu na zledovatělém chodníku

Celý život pracoval pan Petr na železnici. „Byl jsem zvyklý udržovat se celý život v dobré fyzické kondici. Vydrželo mi to i po odchodu do důchodu. S manželkou jsme aktivní, pracujeme na zahradě, jezdíme na výlety, hlídáme vnoučata. Prostě jsme víc než soběstační a nejsme nikomu na obtíž,“ vysvětluje čtenář, který žije ve středních Čechách. Jenže idylka před časem skončila.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pan Petr na vlastní kůži okusil, jaké to je, když se stane závislým na pomoci někoho dalšího. Když Česko zasáhla zrádná ledovka, upadl na chodníku a vážně si zranil nohu na několika místech. Sanitka ho odvezla do nemocnice, kde podstoupil operaci. „Naštěstí proběhla dobře. Měl jsem pak ale občas docela silné bolesti,“ svěřil se pacient, který kvůli komplikovanému zákroku musel být hospitalizovaný několik týdnů.

Malá holčička skončila s vážnou chřipkou v nemocnici. Když maminka viděla, jak se k ní zdravotní sestry chovají, neměla slov

Ponižující incident byl poslední kapkou

Pobyt v nemocnici si ale nakonec musel sám zkrátit. Poměry, které tam panovaly, ho šokovaly. „Podepsal jsem raději reverz. To, jak se tam sestry chovají k pacientům, je do nebe volající. Jako kdybychom byli otravný hmyz. Když jsem měl bolesti a chtěl jsem mluvit s lékařem, odbyly mě, že jsem to měl říct ráno na vizitě. Že doktor nebude skákat, jak já pískám. Celou noc jsem trpěl a nezamhouřil oko,“ vypráví pan Petr s tím, že pomyslnou poslední kapkou byl jeden ponižující incident.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Malá dcerka zemřela v nemocnici. „Tři roky neznám pravdu o její smrti,“ stěžuje si matka

Na pomoc zdravotnického personálu byl zcela odkázaný, když potřeboval na toaletu. „Sestra mi pomohla na mísu a odešla. Když jsem zvonil, neukázala se. Pokusil jsem se vyndat mísu sám a ušpinil si prostěradlo. Sestra mě pak nehorázně seřvala a sprostě mi nadávala. Bylo to nedůstojné. V té promočené posteli mě nechali ležet dvě hodiny,“ popsal čtenář s tím, že pak podepsal reverz a najal si agenturu domácí péče. Na personál oddělení si písemně stěžoval ombudsmanovi nemocnice. Moc nadějí tomu ale nedává.