Momentální válečná situace nabírá na obrátkách, což bude mít důsledek na všechny. Redakce Dámského Deníku zaznamenala, že banky a centrální banky v poslední době upozorňují veřejnost, aby měla doma určitou rezervu v hotovosti. Důvodem je obava z možných výpadků elektronických platebních systémů, které mohou nastat například při kybernetických útocích, při technických problémech nebo v důsledku geopolitických krizí.

Zásobte se hotovostí

Na nutnost připravenosti nedávno upozornila například švédská centrální banka. Podle jejích doporučení by měla každá domácnost držet určitou část hotovosti pro případ mimořádných situací. Konkrétně doporučuje mít přibližně 1000 švédských korun na dospělou osobu, což odpovídá zhruba částce potřebné na základní výdaje po dobu jednoho týdne. Peníze by navíc měly být v různých nominálních hodnotách, aby se s nimi dalo snadněji platit v běžných obchodech.

Češi, pozor. Do oběhu se dostaly falešné bankovky. Poznat se dají relativně snadno

iZdroj fotografie: Pixabay

Centrální banka zároveň upozorňuje, že moderní platební infrastruktura je stále více závislá na digitálních technologiích. V případě výpadku elektřiny, kybernetického útoku nebo jiné krizové situace by tak mohly přestat fungovat platební terminály, mobilní aplikace či bankovní převody. V takové situaci by mohla být hotovost jediným způsobem, jak zaplatit za základní potřeby, například za potraviny nebo za léky.

Redakce Dámského Deníku si všimla, že podobná doporučení se objevují i v dalších zemích. Odborníci dle webu RiskBank upozorňují, že rostoucí digitalizace plateb sice zjednodušuje každodenní život, zároveň však vytváří určitou zranitelnost systému. Pokud by například došlo k rozsáhlému kybernetickému útoku na bankovní infrastrukturu nebo k výpadku internetu, velká část běžných plateb by nebyla možná. Proto banky doporučují, aby lidé měli k dispozici více způsobů placení – vedle karet či mobilních aplikací také hotovost.

Téma se objevuje i v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací ve světě. Některé banky a instituce upozorňují, že v době geopolitického napětí nebo válečných konfliktů může být finanční infrastruktura jedním z potenciálních cílů útoků. V takových situacích může být přístup k hotovosti důležitou součástí krizové připravenosti obyvatel.

Češi stále častěji platí bezhotovostně

V České republice přitom dlouhodobě roste obliba bezhotovostních plateb. Podle průzkumů už zhruba 59 % všech transakcí probíhá bezhotovostně, zatímco podíl hotovosti postupně klesá. „Češi už delší dobu vnímají bezhotovostní platby jako primární způsob placení. Platební karty používá více než 90 procent lidí,“ řekla pro iDnes Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko.

Bankomat nechtěl muži vydat peníze. Než se stihl vrátit s obsluhou, někdo si jeho peníze vybral

iZdroj fotografie: Depositphotos

Data České národní banky navíc potvrzují, že počet karetních transakcí rychle roste. Jen v roce 2024 jich byly provedeny téměř tři miliardy a trend pokračuje i v roce 2025. Hotovost však z ekonomiky úplně nemizí. Bankomaty v Česku zaznamenaly v roce 2024 zhruba 139 milionů výběrů, což ukazuje, že lidé ji stále používají – často například pro menší nákupy nebo jako finanční rezervu.

Hotovost jako záloha

Experti proto zdůrazňují, že digitální a hotovostní platby by měly fungovat vedle sebe. Moderní technologie sice výrazně usnadňují placení, ale hotovost může být v krizových situacích důležitou zálohou.

Doporučení bank tak nesměřují proti moderním platebním metodám. Spíše mají připomenout, že i v době mobilních aplikací a bezkontaktních plateb může mít několik bankovek doma praktický význam – zejména v případě nečekaných výpadků platebních systémů.