Mykolog Jaroslav Klán odhaduje, že od poloviny září se podmínky pro houby začnou výrazně zlepšovat, ale zatím jen v některých regionech.
Kdo vyrazil do lesa v srpnu 2026, vrátil se nejspíš s prázdným košíkem. Nebo přinejlepším s hrstkou na jednu večeři, jak to sám Klán popsal v rozhovoru pro Vitalia.cz. Letošní léto patřilo k mimořádně teplým; podle klimatologického hodnocení ČHMÚ se srpen 2026 zařadil mezi nejteplejší v celé 252leté klementinské řadě. Půda vysychala, podhoubí trpělo a houby prostě nerostly. Do konce srpna bylo v průměru jen 6,4 % dní příznivých pro růst hub, zatímco dlouhodobý normál je 16,3 %. O šedesát jedna procent méně. Klán to nazval katastrofou. Jenže právě teď se karta obrací.
Proč houby tak dlouho čekaly
Příčina je prostá a tvrdá: extrémní sucho. Už v druhé polovině května 2026 spadly v průměru pouhé dva milimetry srážek, tedy osm procent normálu. Hluboké vrty zaznamenaly nejhorší stav od roku 1991. A ani srpnové přeháňky situaci nezachránily; ČHMÚ ještě 26. srpna hlásil přetrvávající mimořádné sucho v podzemních vodách.
Jeden přívalový déšť přitom nestačí. Klán vysvětluje proč: houby potřebují minimálně tři až čtyři dny soustavného menšího deště, aby se voda dostala do spodních vrstev půdy a ke kořenům stromů. Osmdesát procent jedlých hub žije v soužití se stromy, bez mokrých kořenů nemají partnera, se kterým by rostly. Model ČHMÚ navíc ukazuje, že plodnice se obvykle objevují až zhruba deset dní po vydatných srážkách. Kdo čekal houby den po lijáku, čekal marně.
Kde už se vyplatí vyrazit
Situace k 6. září 2026 není černobílá. Je to mozaika a záleží na tom, kam zamíříte. Data z portálu Mykoindex ukazují propastné rozdíly:
| Oblast | Index (z 100) | Zářijový normál | Výhled na další dny |
|---|---|---|---|
| Krkonoše | 81 | 65 | stoupá k 87 |
| Jizerské hory | 79 | – | stabilní |
| Šumava | 63 | 44 | stoupá k 72 |
| Třeboňsko | 44 | 42 | spíše slábne |
| Olomoucký kraj | 33 | – | bez výrazného zlepšení |
| Jihomoravský kraj | 34 | – | bez výrazného zlepšení |
Krkonoše jsou aktuálně o šestnáct bodů nad svým zářijovým standardem, Šumava dokonce o devatenáct. Naopak Třeboňsko se drží jen těsně nad normálem a v dalších dnech spíš ztrácí. Prakticky to znamená: do severovýchodních Čech a na Šumavu se vyplatí jet hned. Jinde, zvlášť na jižní Moravě a ve středním Polabí, je lepší počkat.
Důležitá poznámka pro ty, kdo míří do hor: Krkonoše i Šumava jsou národní parky s klidovými územími a rezervacemi, kde se nesmí mimo vyhrazené cesty. Dobré houbařské podmínky neznamenají volný pohyb všude. Klán sám doporučuje spíš podhůří, údolní části lesa, okolí potoků a tůněk, tedy místa, kde je vlhko a zároveň volný přístup.
Kdy přijdou skutečné žně
V rozhovoru pro TN Live ze 4. září Klán odhadl, že výrazné zlepšení nastane „za týden nebo za čtrnáct dnů“, tedy přibližně mezi 11. a 18. zářím. Od té chvíle by měl být každý další týden lepší než ten předchozí, a to až do konce října. Ideální teploty pro růst hub se pohybují kolem 12 až 15 °C, což je přesně to, co září a říjen běžně přinášejí. Vysoké letní teploty naopak škodily dvojnásobně: silný odpar vysušoval půdu a plodnice v lese rovnou zasychaly nebo zůstávaly zakrslé.
Co si ale pod „žněmi“ představit reálně? Ne rekordní sezónu. Klánovo orientační přirovnání zní střízlivě: v dobrých letech plný košík za hodinu, letos spíš půl košíku za dvě až tři hodiny. Postupné zlepšování, ne skoková změna přes noc. Podle nás je rozumné plánovat výlety v oknech sedm až deset dní dopředu a sledovat aktuální mapu pravděpodobnosti růstu hub na webu ČHMÚ. Fixovat se na konkrétní říjnový víkend nedává smysl, počasí rozhodne.
Krajský žebříček: kdo vede a kdo zaostává
Nejlépe aktuálně vycházejí Liberecký kraj s průměrným indexem 77, Královéhradecký se 74 a Ústecký se 73. Z jednotlivých oblastí vedou Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory a Labské pískovce. Na opačném konci tabulky stojí Olomoucký a Jihomoravský kraj, oba pod 35 body. Mezi nimi je široké pásmo přechodných oblastí, kde záleží na konkrétním mikrostanovišti; mokrý okraj rybníka může být plný hřibů, zatímco suchý borový les o kilometr dál zůstane prázdný.
Klán proto radí nehledat houby plošně, ale cíleně: smíšené lesy, paseky, světliny, hráze jihočeských rybníků, okolí potoků a pařezy. Právě tato vlhká místa fungují jako ostrůvky, kde sezóna startuje nejdřív, i v roce, který byl do srpna pod normálem o víc než šedesát procent.
Letošní houbařská sezóna není ztracená. Je opožděná, regionálně nerovnoměrná a vyžaduje trpělivost. Ale kdo zamíří do správného lesa ve správný týden, košík si naplní.