Počet nakažených je dvojnásobný oproti desetiletému průměru. Evropou se šíří virus přenášený komáry, lék neexistuje

Na konci září 2026 evidovalo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přesně 1 765 lokálně získaných případů západonilské horečky, víc než za celý loňský rok, víc než za rok 2024 i 2023. Virus přenášejí komáři rodu Culex, běžní noční štípači, kteří žijí i ve střední Evropě. Mezi zasaženými státy figurují vedle tradičních ohnisek v Itálii a Řecku také Rakousko, Německo, Maďarsko nebo Chorvatsko. Pro cestovatele z Česka to znamená jediné: letní a podzimní dovolená v jižní Evropě vyžaduje stejnou disciplínu jako cesta do tropů.

Co přesně je západonilská horečka a proč o ní tolik neslyšíme

Virus západonilské horečky (West Nile virus, WNV) koluje v přírodě mezi ptáky a komáry. Na člověka ho přenáší hlavně komáři rodu Culex, nikoliv komár tygrovaný, který stojí za šířením dengue nebo chikungunyi. Mezilidský přenos při běžném kontaktu nehrozí.

Mediálně WNV zaniká z prostého důvodu: přibližně 80 % nakažených nemá vůbec žádné příznaky. Zhruba pětina dostane horečku, bolesti hlavy a svalů, případně vyrážku. A méně než jedno procento infekcí přejde do neuroinvazivní formy, která postihuje nervový systém. Právě ta zabíjí. Státní zdravotní ústav uvádí smrtnost neuroinvazivní formy až 17 %, přičemž nejvíc ohroženi jsou starší lidé a pacienti s oslabenou imunitou.

Protože ohniska jsou roztříštěná mezi desítky regionů v různých zemích a většina nakažených o své infekci ani neví, chybí ten jeden „velký příběh“, který by prorazil do hlavních zpráv. Čísla přitom mluví jasně.

Sezona 2026 v číslech: trend, který sílí

K 3. září 2026 společný report ECDC a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) zaznamenal 1 086 případů oproti desetiletému průměru 736 za stejné období, tedy výrazně nad dlouhodobým normálem. Do konce září číslo vyskočilo na 1 765. Pro srovnání:

Sezona přitom ještě neskončila. Jen v posledním sledovaném týdnu přibylo 16 nově zasažených oblastí; celkem jich ECDC eviduje 202 v šestnácti zemích. K 3. září bylo hlášeno 61 úmrtí, 25 v Itálii, 24 v Řecku, 7 v Severní Makedonii, po dvou v Rumunsku a Španělsku a jedno v Nizozemsku. Začátkem října sekundární zdroje uváděly už 80 mrtvých, většinou v Itálii.

Rok 2026 není první šok. Přelomový byl rok 2018, od té doby se maxima opakují. Rok 2024 byl geograficky nejrozsáhlejší sezonou v záznamu s 218 zasaženými regiony. Letošek potvrzuje trend: WNV v Evropě zesiluje, posouvá se do nových oblastí a teplé sezony mu dávají stále více prostoru.

Proč po desetiletích výzkumu stále chybí vakcína

Proti západonilské horečce neexistuje schválená lidská vakcína ani specifická antivirová léčba. Lékaři nabízejí jen podpůrnou péči, tekutiny, tlumení horečky, v těžkých případech intenzivní medicínu.

Odborné setkání svolané americkým CDC, FDA, evropskou EMA a dalšími institucemi v roce 2024 shrnulo hlavní bariéry:

• Epidemie přicházejí nepravidelně a pokaždé jinde, takže je extrémně těžké navrhnout klasickou klinickou studii fáze III.
• Většina infekcí probíhá bez příznaků, chybí tedy jasný ukazatel, podle kterého by se měřila účinnost vakcíny.
• Neexistuje validovaný zástupný marker klinického přínosu.
• Ekonomická motivace pro farmaceutické firmy je slabá: trh je nejistý a geograficky rozptýlený.

Aktivní vývoj ale pokračuje. Na Saint Louis University probíhá fáze I s kandidátní inaktivovanou vakcínou HydroVax-001B, třicet účastníků, tři dávky. Do schválení je však daleko.

Co to znamená pro Čechy: cestování i dárcovství krve

Ministerstvo zdravotnictví 7. září 2026 vydalo doporučení pro cestovatele do jižní a jihovýchodní Evropy. Není důvod plošně rušit dovolenou. Je ale důvod brát ochranu před komáry vážně:

• Repelent s DEET nebo ikaridinem, aplikovaný na odkrytou kůži.
• Dlouhé světlé oblečení hlavně za soumraku a v noci, kdy jsou komáři Culex nejaktivnější.
• Sítě do oken, moskytiéry nad postelí, odpařovače v pokoji.
• Kontrola aktuální situace v cílové destinaci před odjezdem.
• Návštěva lékaře při horečce, silné bolesti hlavy, svalů nebo vyrážce do dvou týdnů po návratu, a hlavně okamžitě říct, kde a kdy člověk byl.

Méně známý, ale prakticky důležitý dopad: po návštěvě vybraných evropských rizikových oblastí platí v Česku 28denní vyřazení z dárcovství krve kvůli riziku přenosu WNV transfuzí. Seznam oblastí průběžně aktualizuje ministerstvo zdravotnictví.

A pozor, Česko není zcela mimo hru. ECDC eviduje přítomnost kompetentního vektoru Culex pipiens na našem území, v historických datech figurují dva lokálně získané lidské případy z roku 2024 a virus byl detekován i v komárech odchycených v Česku. Český monitoring hodnotí riziko pro běžnou populaci jako nízké. Ne nulové.

Klima mění pravidla hry

Za nárůstem stojí kombinace čtyř faktorů, které se v odborné literatuře opakují: vyšší průměrné teploty, delší teplá sezona, rostoucí populace a geografické rozšíření komárů a intenzivnější cirkulace viru mezi ptáky a komáry. WHO/Europe to říká přímo: vyšší teploty a delší léto dávají komárům více času i prostoru. Model publikovaný v časopise One Health odhaduje do poloviny století až pětinásobný růst rizika v části Evropy.

Ve srovnání s ostatními komářími viry na kontinentu je WNV jasně dominantní: k závěru září ECDC evidovalo 65 lokálně získaných případů dengue a 91 případů chikungunyi. U západonilské horečky jich bylo 1 765. Francouzský virolog Yannick Simonin v komentáři pro Le Monde označil WNV za arbovirus s nejvyšším počtem úmrtí v Evropě.

Západonilská horečka už není exotická rarita z učebnic tropické medicíny. Je to sezónní evropská realita, a repelent v kufru patří vedle plavek.