Stát chystá od roku 2027 cílené příplatky k důchodu. Nedostanou je všichni, rozhodne věk a to, zda senior ještě pracuje.
Představte si dva muže, oba v penzi, oba s podobným důchodem kolem dvaceti tisíc měsíčně. Jednomu je 79, druhému 85. Dnes dostávají srovnatelnou částku. Pokud ale projde připravovaná novela zákona o důchodovém pojištění, ten starší bude mít o tisíc korun měsíčně víc, jen díky věku. A pokud mladší navíc nepracuje, nemá podle návrhu nárok na žádný speciální bonus. Zůstane mu běžná valorizace jako všem ostatním. Ministerstvo práce a sociálních věcí tím nechystá plošné přilepšení, ale systém cílených bonusů, který odměňuje buď vysoký věk, nebo pokračující práci v penzi.
Tři vrstvy, ne jedna
Klíčové je rozlišit, co návrh MPSV skutečně obsahuje. Nejde o jednu „novou valorizaci“, ale o trojici změn, které se vzájemně vrství:
- Upravený valorizační vzorec pro všechny — nově má zahrnovat 50 % růstu reálné mzdy místo dosavadní třetiny. To se dotkne každého důchodce, ale rozdíly mezi jednotlivci z toho nevzniknou.
- Věkové příplatky od 80 let — pevná částka +500 Kč měsíčně při dosažení 80 let, dalších +500 Kč v 85 letech, totéž v 90 a 95 a nakonec +1 000 Kč ve 100 letech.
- Pracovní bonus za souběh práce a penze — za každých 365 odpracovaných dnů při pobírání starobního důchodu se penze trvale zvýší o 1,5 % vyplácené procentní výměry.
Právě druhá a třetí vrstva vytvářejí nůžky. Běžná valorizace zůstává společná, bonusy jsou adresné.
Kolik to dělá v korunách
Věkový bonus je jednoduchý: 85letý senior má oproti 79letému o tisícovku měsíčně navíc, pokud jsou jinak ve stejné situaci. Pracovní bonus závisí na výši procentní výměry a délce práce. Náš modelový výpočet: důchodce s procentní výměrou 15 000 Kč, který po přiznání penze odpracuje tři roky, získá 3 × 1,5 % = 4,5 % z 15 000 Kč, tedy asi 675 Kč měsíčně navíc. Při výměře 18 000 Kč je to zhruba 810 Kč. A pozor, nejde o procento z celého důchodu, jen z procentní výměry; základní výměra se do vzorce nezapočítává.
Kdo spadne do obou skupin najednou, je mu přes 80 a zároveň pracuje, bonusy se sčítají. Naopak důchodce mladší 80 let, který nepracuje, nedostane nic nad rámec standardní valorizace.
Proč zrovna 80 let a proč práce
Podkladový materiál MPSV uvádí dva argumenty pro věkovou hranici: seniorům nad 80 let se rozevírají nůžky mezi jejich důchodem a mzdami v ekonomice a zároveň jim rostou výdaje na léky, sociální a zdravotní péči. Bonus má korigovat relativní chudobu ve vyšším věku. Podle odhadu ministerstva by příplatek 500 Kč od 80 let zasáhl přibližně 225 tisíc lidí.
Pracovní bonus má jinou logiku, motivační. Dnes mají pracující starobní důchodci slevu na pojistném 6,5 %, tedy vyšší čistou mzdu. Návrh k tomu přidává trvalé navýšení samotné penze. Sleva i bonus by podle dostupných materiálů běžely současně: okamžitá výhoda v čisté mzdě plus budoucí vyšší důchod.
Kdo zůstane stranou, a kolik jich je
V Česku pobírá starobní důchod přes 2,33 milionu lidí. Pokud od tohoto čísla odečteme 225 tisíc seniorů ve věku 80 až 85 let a přidáme starší ročníky, zůstává mimo věkový bonus řádově přes dva miliony důchodců. Část z nich pracuje, a tedy dosáhne na pracovní bonus. Přesný překryv obou skupin stát nezveřejnil, ale je zřejmé, že většina starobních důchodců na žádný speciální příplatek nedosáhne. Pro ně zůstane jedinou změnou upravený valorizační vzorec.
Schváleno to ještě není
Důležitý detail: nic z výše popsaného zatím neplatí. MPSV používá formulace „navrhuje se“ a vládní plán legislativních prací na rok 2026 vede novelu jako úkol s cílenou účinností od ledna 2027. Parametry se ještě mohou změnit. Ministryně financí Alena Schillerová v dubnu v Nedělní debatě ČT ostatně prohlásila, že nepůjde o „žádnou důchodovou reformu“, ale o parametrické změny, a že některé části předchozí úpravy vláda nechá běžet dál, zatímco jiné chce zrušit.
Pro důchodce mladší 80 let, kteří nepracují, je práce v penzi podle tohoto návrhu jedinou cestou ke speciálnímu bonusu. Jestli se jim to vyplatí, záleží na zdraví a podmínkách zaměstnání. Jestli se jim ta možnost vůbec otevře, záleží na tom, co projde Sněmovnou.