Důchod v 65 letech zatím nebude. Babiš řekl proč a zmínil problém s Evropskou komisí

Andrej Babiš v nedělní Partii na CNN Prima News 27. června 2026 přiznal, že zastropování důchodového věku na 65 let nepřijde tak rychle, jak jeho vláda původně plánovala. Nejdřív se prý musí vyřešit profese s nárokem na dřívější odchod, a teprve potom obecný strop. Zároveň poprvé otevřeně zmínil, že o celém záměru vede kabinet debatu s Evropskou komisí, které se krok „kvazi nelíbí“. Dodal: „Máme na to ještě tři roky, budeme se snažit všechny sliby splnit.“ Jenže právě tahle věta prozrazuje, že se harmonogram znovu posunul, a tentokrát s konkrétnějším vysvětlením proč.

Co se vlastně odkládá a koho se to týká

V debatě o důchodovém věku se směšují tři věci, které je potřeba oddělit: politický slib, platný zákon a reálný dopad na konkrétní lidi.

Politický slib je jasný. Programové prohlášení vlády z 5. ledna 2026 černé na bílém říká, že důchodový věk bude zastropován na 65 letech. Platný zákon ale stále vychází z reformy předchozí vlády Petra Fialy přijaté v roce 2024, která důchodový věk postupně zvedá až na 67 let do roku 2056.

A reálný dopad? Podle tabulek ČSSZ mají lidé narození v roce 1965 řádný důchodový věk stále 65 let. První ročník, který má podle nynějšího zákona pracovat déle (65 let a 1 měsíc), je ročník 1966. Tito lidé začnou odcházet do řádného důchodu nejdříve v roce 2031. Pro dnešní čerstvé důchodce i pro lidi, kteří odejdou do penze v nejbližších čtyřech letech, je tedy celý spor o strop 65 let bez přímého dopadu na řádný starobní důchod.

To je také důvod, proč si vláda odklad politicky dovoluje. Zákon nemusí být hotový letos ani příští rok, aby zasáhl včas. Jenže původně měl být hotový mnohem dříve.

Harmonogram, který se stále posouvá

Ministr práce Aleš Juchelka v lednu 2026 veřejně mluvil o novele s platností od příštího roku. V březnu pak v mediálně sdíleném videu posunul účinnost zastropování na rok 2028. Vládní legislativní plán schválený 26. března 2026 počítal s předložením novely zákona o důchodovém pojištění vládě v dubnu 2026 a s účinností od ledna 2027.

Duben uplynul. Květen uplynul. A na konci června premiér říká, že nejdřív musí být na stole náročné profese. Přípravu mají na starosti ministři zdravotnictví Adam Vojtěch a práce Juchelka. Detailní výčet profesí, které by měly získat nárok na dřívější odchod, vláda dosud nepředstavila. Už dnes české právo zvýhodňuje práce ve 4. kategorii rizik, zdravotnické záchranáře, hasiče podnikových sborů a hlubinné horníky. Od ledna 2026 navíc běží povinné spoření pro zaměstnance ve 3. kategorii u vybraných faktorů (vibrace, zátěž chladem, teplem a celková fyzická zátěž). Právě z těchto okruhů vláda zřejmě skládá podklad pro rozšíření. Ale „zřejmě“ není zákon.

Proč do toho mluví Evropská komise

Brusel nemá přímé veto nad českým důchodovým zákonem. Nemůže Česku zakázat stanovit věk odchodu na 65 let, řada členských zemí takovou hranici má. Lucembursko, Polsko pro muže, Malta od roku 2027. Problém není v čísle samotném, ale v tom, co za ním stojí.

Evropská komise v Country Reportu pro Česko z 3. června 2026 výslovně konstatuje, že reforma z roku 2024 měla důchodový věk postupně zvednout na 67 let a tím omezit dlouhodobé tlaky stárnutí na veřejné finance. Zároveň zpráva uvádí, že nová vláda tento růst nechce dál prosazovat. Komise tedy vidí rozpor: Česko přijalo reformu, díky které se zlepšil výhled udržitelnosti penzijního systému, a teď ji chce vrátit zpět.

Páky Bruselu jsou rozpočtové a koordinační. V rámci Evropského semestru Komise sleduje, zda členské státy plní doporučení, promítají je do rozpočtů a dodržují schválené výdajové trajektorie. Při porušení pravidel deficitu a dluhu může přes Pakt stability tlačit na nápravná opatření. Přímou sankci za samotné stanovení věku 65 let ale uvalit nemůže. Tlak je nepřímý, a právě proto ho Babiš popisuje opatrně jako „debatu“, ne jako ultimátum.

Co to znamená pro lidi, kteří plánují odchod do důchodu

Praktická rada je jednoduchá: plánujte podle aktuálně platného zákona, ne podle politických slibů.

• Ročníky 1965 a starší: Řádný důchodový věk je 65 let nebo méně. Spor o zastropování se vás přímo netýká.
• Ročník 1966: Řádný věk je podle platného zákona 65 let a 1 měsíc (u mužů a bezdětných žen). Právě vy jste první, koho by zastropování na 65 let reálně ovlivnilo.
• Ročníky 1967 a mladší: Každý další ročník přidává další měsíce nad 65 let. Čím jste mladší, tím větší je pro vás rozdíl mezi stropem 65 let a platným zákonem.
• Předčasný důchod: Lze ho získat nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Pokud se řádný věk změní, změní se i nejranější možný odchod do předčasné penze.

Svůj osobní důchodový věk si můžete ověřit v kalkulačce ČSSZ.

Reforma z roku 2024 má navíc nepřímý dopad i mimo řádný starobní důchod. Vyšší důchodový věk se už od roku 2025 promítá do výpočtu invalidních důchodů, kde se dopočtená doba odvíjí od důchodového věku konkrétního ročníku. I proto není spor o strop 65 let jen akademický, dotýká se i lidí, kteří do řádné penze mají daleko.

Slib, čas a peníze

Jádro problému není v tom, zda Babiš slib myslí vážně. Programové prohlášení platí, premiér ho opakuje, ministři na něm pracují. Problém je v tom, jestli stát zvládne po roce 2030 zaplatit nižší věk odchodu, výjimky pro náročné profese a zároveň udržet rozpočet v mezích, které si sám dohodl s Bruselem. Fialova reforma šla cestou delší pracovní aktivity a nižších budoucích výdajů. Babišova vláda slibuje opak: strop 65 let, štědřejší valorizace, věkové příplatky. Obojí najednou bez nových příjmů nejde.

Politicky se slib ještě stihnout dá. Zákon může projít v roce 2027 nebo 2028 a stále zasáhne včas před prvními odchody nad 65 let. Ale kabinet musí sepsat věrohodný balík pro náročné profese, obhájit jeho fiskální dopad před Komisí a provést ho parlamentem. Tři roky zní jako dost času. Jenže polovina z nich už uplynula odkladem.