„Mám pocit, že za mnou dcera jezdí na návštěvu jen kvůli tomu, aby ušetřila peníze,“ stýská si Anežka (62). O svém trápení se jí ale bojí říct

Rodiče dají svému dítěti i to poslední, co mají. Nic se ovšem nesmí přehánět a je nutné se v určitém okamžiku ozvat.

Učebnice a diplom i Zdroj fotografie: Piqsels
                   

Bohatá diskuze doprovází případ, který zřejmě bohužel zdaleka není ojedinělý. Sledovat akademické úspěchy svého dítěte je jistě radostná událost, obzvlášť když ve svém oboru vyniká. Web EduIn říká, že vysokoškolský titul má v České republice 27 % obyvatel ve věku 25–64 let. Jedna věc je ovšem projít přijímacím řízením, další je pak svědomitě plnit své povinnosti. A to často za pomoci své rodiny, která mnohdy poskytuje finanční zázemí.

Škola základ života

Anežka (62) vychovávala sama jedinou dceru, Lucii (24), se kterou měla nadprůměrný vztah. Až doteď. Její nadšení, když se dostala na vysněnou vysokou školu, oslavily dobrou večeří. Měla radost, že chce dál studovat, protože veškeré předpoklady splňuje. Svatbě před studiem dala přednost například Linda, o které DámskýDeník psal v jiném příspěvku. „Dceři jsem slíbila, že jí s penězi pomůžu, aby se mohla plně věnovat studiu. Vím, kolik úsilí Lucinku stálo se na školu dostat,“ začíná vyprávět Anežka.

„A tak jsem začala platit pokoj v pronajatém bytě a dostávala peníze na jídlo a nějakou tu zábavu. Ať si holka užije vysokoškolského života a kultury. Já se dokážu uskromnit, vystačím s málem. Hlavně aby Lucka byla spokojená,“ říká Anežka.Moc mě těšilo, že za mnou každý víkend jezdí. Sice jsme spolu denně v kontaktu, zavoláme si, napíšeme, ale nejlepší samozřejmě je, když se vidíme osobně. Postupně mi ale její návštěvy začaly dělat těžkou hlavu,“ posmutní žena.

Rodiče nejsou potravinová banka

„Já sama mám pouze střední školu a jsem ráda, že dcera bude mít titul.“ V České republice dle webu VysokéŠkoly pouze 17 % dětí překoná vzdělání svých rodičů. „První 2 roky jsem ji tedy plně podporovala já. Lucka přijela domů a vždy si nabalila i jídlo, aby za něj nemusela utrácet. Lednice byla vždy po jejím odjezdu prázdná. Nevadilo mi to, ale jen do té doby, než si začala přivydělávat jako servírka v jedné restauraci.“

Zelenina v lednici iZdroj fotografie: Piqsels
Po odjezdu dcery lednice zela prázdnotou.

„Uvítala jsem, že chce mít vlastní příjem, ale trochu jsem čekala, že se více osamostatní a začne si platit aspoň to jídlo. Když ale přijela a zase v neděli sbalila všechno jídlo, prudce jsem se ohradila. Skončilo to obrovskou hádkou a jezdí čím dál tím méně domů…“

Jak byste situaci řešili vy?

Diskuze Vstoupit do diskuze
119 lidí právě čte
Autor článku

Hana Tvrdá

Zobrazit další články