Babička na společné dovolené: „Řekla jsem dceři, ať si příště vezmou chůvu. Nejsem ničí sluha“

Paní Agáta se před pár dny vrátila z dovolené, na které byla společně se svou dcerou, jejím manželem a jejich malou čtyřletou dcerkou Andulkou. Před odjezdem k moři se moc těšila, jak si tento pobyt všichni užijí a konečně spolu stráví více času. Hned po příjezdu jí však došlo, co ve skutečnosti její dcera Alena a zeť Milan zamýšleli, a hořce svého souhlasu s cestou litovala. V dopise zaslaném do redakce popisuje svůj zážitek a stále se z něj nemůže vzpamatovat.

Se společnou dovolenou souhlasila

Paní Agáta Volná žije sama na vesnici. Manžel jí před lety zemřel, naštěstí ale stále chodí do práce a má několik koníčků, které jí nedovolí být tak osamělá. Její dcera s rodinou bydlí ve městě vzdáleném asi 30 km, takže se moc často nevídají. Od narození její vnučky se sice intenzita návštěv trochu zvýšila, ale i tak ji navštěvovali maximálně jednou do měsíce na 2–3 hodiny. Proto když jí dcera navrhla společnou dovolenou u moře, byla velmi ráda.

Jednoho dne jí dcera zavolala, že jsou momentálně úžasné slevy na zájezdy k moři, a tak se rozhodli, že někam pojedou. „Neboj mami, zaplatíme to za tebe. Aspoň strávíme nějaký čas společně a užijeme si to. Když občas pohlídáš Andulku, budeme si moct s Milanem konečně odpočinout,“ říkala Alena paní Volné do telefonu. Po chvíli rozmýšlení s nápadem souhlasila a začala balit. Těšila se, že si s vnučkou pohraje, užije si moře, teplo a prozkoumá tamní historii. Jenže jak se ukázalo, o společnou dovolenou se opravdu nejednalo.

Musela se o vnučku starat celou dobu

Jenže už po příjezdu do hotelu jí začalo docházet, jaké měli ti dva úmysly. Měli rezervované dva dvoulůžkové pokoje, takže manželé bydleli spolu a paní Volná měla spát s vnučkou. Ta ale neustále kňourala za maminkou, nechtěla bez ní usínat. Vstávala velmi brzy, takže spolu chodily na snídani, protože rodiče vyspávali až do oběda. Potom se před nimi schovávali v zóně pro dospělé. Paní Volná tak měla Andulku celou dobu na starost, ta navíc byla pořád protivná, nechtěla do moře ani do bazénu, takže většinu času trávily na pokoji nebo v dětské herně.

Poslední dva dny před návratem se paní Volná naštvala, sbalila malé věci na písek a plavky, dovedla ji k pokoji rodičů a klepala na ně brzy ráno tak dlouho, dokud se nevzbudili. „Tady máte Andulku a poslední dva dny jsou pro mě. Já si chci také odpočinout, vy se o své dítě konečně starejte sami. Necháte si ji tady i na noc,“ řekla rázně své dceři, nečekala na odpověď, otočila se a odešla. Konečně měla čas na plavání v moři, na procházku historickým městem a nákup suvenýrů. Přestože to byly pouze dva dny, byla ráda i za ně.

Paní Volná ale byla pořád plná vzteku, a tak na letišti své dceři řekla, aby si příště místo ní vzali chůvu. Ta jí odpověděla, že má být vděčná za to, že vůbec mohla jet s nimi, a navíc zadarmo. „To mě dopálilo ještě víc, a tak jsem si zjistila cenu dovolené a peníze jim poslala na účet. Chtěli mít jen chůvu zadarmo. Od té doby s nimi nejsem v kontaktu a čekám, až se mi omluví. Kdyby řekli hned, jak si to představují, určitě bych s cestou nesouhlasila,“ zmiňuje v dopise paní Volná.