Helena se kdysi zamilovala do muže svého života. Dnes má ale prý doma místo partnera velké dítě, které o ni ani o jejich tři děti téměř nezavadí pohledem. Každý den vstává brzy ráno, aby zvládla práci, poslala děti do školy, uklidila, uvařila a zkontrolovala zahradu, zatímco on tráví večery u počítače nebo s kamarády v hospodě. Její příběh ovšem není ojedinělý – a proto se ptá, co má dělat, aby opět našla klid na duši a své životní štěstí.

Z milostného vztahu utrpení 

„Když jsme se seznámili, byla jsem mladá, plná snů a nadějí. Myslela jsem, že jsem našla někoho, s kým zestárnu,“ vzpomíná Helena. Jenže hned od začátku se vztah točil pouze kolem jeho pohodlí – diktoval si, kdy se uvidí, kdy přijde a kdy odejde. Helena přitom chtěla být chápavá a tolerantní, neboť měla pocit, že si tak jeho lásku udrží. Po pár měsících společného bydlení už ale vařila, prala a uklízela jen ona, zatímco on trávil čas u počítače a hrál hry.

Děti přišly rychle po sobě a s nimi i zodpovědnost, kterou však Helena nesla téměř sama. Musela se starat o rodinu i o domácnost, přičemž z manžela se stal věčně nespokojený chlap, který od rodiny spíše utíkal. „Začal chodit ven, pozdě se vracel, na tričku rtěnka, v telefonu zprávy od nějakých žen. Když jsem se ozvala, vynadal mi,“ přiznává žena.

„Ano, podvedla jsem svého manžela. Ale necítím ani trochu viny,“ píše Anežka (34). Podle ní si za to může sám

„Navrhla jsem rozvod, ale nechtěl odejít. Nemá kam,“ dodala s tím, že se i nadále snaží držet vše pohromadě – pracuje, má brigády, pečuje o děti a dokonce i o nemocného tchána. „Cítím se jako služka, kuchařka, učitelka, zahradnice i matrace v jednom. Dřív jsem věřila, že to dělám z lásky. Teď už nevím proč,“ svěřila se dále. Přesto však doufá, že v ní zůstalo ještě něco z té ženy, která kdysi věřila v opravdové partnerství. „Chci jen normální život. Smát se, mít doma klid, vědět, že jsem pro někoho důležitá,“ uzavřela. 

Odborník má jasno 

Nepříjemnou situaci komentoval pro redakci webu Dámský Deník vztahový kouč pan Šorm: „Heleno, první, co musím říct, je, že jste obrovsky silná žena. Vy jste tu rodinu už dávno zachránila – jen si to sama neuvědomujete. Vaše síla ale není bezedná a není vaší povinností zachraňovat někoho, kdo se zachraňovat nechce. Váš muž se nikdy nenaučil, co znamená partnerství. Od začátku jste ho vedla za ruku, a tím jste v něm posílila dítě, ne muže. Teď už nezvládne přepnout, dokud ho k tomu něco nedonutí.“

„Celých 40 let jsem poctivě pracovala. Přesto si i v 61 letech musím přivydělávat,“ rozčiluje se žena nad důchodem

iZdroj fotografie: iStock

Poradce dodává: „Musíte se rozhodnout, jestli mu ještě dáte šanci, nebo jestli se chcete osvobodit. Pokud ano, jasně mu vymezte hranice – žádné další výmluvy. Stanovte termín, do kdy se musí změnit. Když to nezvládne, odejděte. Ne kvůli němu, ale kvůli sobě a dětem. Ony si zaslouží mámu, která žije, ne přežívá.“