Českem se šíří kontroly studní. Úřady zajímá jediný papír a většina majitelů ho nemá, pokuta je až 500 000 Kč

Kdo si myslí, že má studnu v pořádku, protože v šuplíku leží stavební povolení z devadesátých let, může být nemile překvapen. Vodoprávní úřady při kontrolách nehledají papír ke stavbě studny. Zajímá je jediná věc: platné rozhodnutí o povolení k odběru podzemních vod. A právě to mnoho vlastníků buď nikdy nemělo, nebo ho po letech nedokáže dohledat. Nejde přitom o žádnou novinku roku 2026, povinnost mít povolení k odběru platí podle veřejného ochránce práv už od roku 1995. Téma se ale vrací ve vlnách, protože staré problémy zůstávají nevyřešené.

Dvě povolení, dvě různé věci

V debatě kolem studní se opakovaně plete dohromady to, co zákon odděluje. Studna jako stavba je vodní dílo, k její existenci potřebujete stavební povolení. Odběr vody z ní je ale samostatný právní akt: nakládání s podzemními vodami, které vyžaduje vlastní rozhodnutí vodoprávního úřadu.

Formulář pro domácnosti obě žádosti spojuje do jednoho podání, takže kdo stavěl studnu „od nuly“ a řídil se pokyny úřadu, má zpravidla obojí. Problém nastává u starších nemovitostí. Lidé zdědili chalupu, koupili dům se studnou na zahradě a v dokumentaci našli nanejvýš zmínku o stavbě. Povolení k odběru tam chybí, buď nikdy nebylo vydáno, nebo se ztratilo, nebo jeho platnost mezitím vypršela. Právě tato skupina vlastníků je nejzranitelnější.

Klíčový mezník: rok 2008

Velká část dnešních potíží sahá k 1. lednu 2008. Tehdy podle informace vlády zanikla řada starších povolení k odběru a vypouštění vod. Kdo si včas nepožádal o prodloužení, přišel o platné rozhodnutí, a od té chvíle čerpal vodu nelegálně, aniž o tom věděl.

Výjimku mají historické studny vybudované před 1. lednem 1955. Ministerstvo zemědělství výslovně uvádí, že užívání vody z takových studní bylo považováno za povolené. Jenže i tady je háček: vlastník musí na vyzvání doložit dokumentaci skutečného provedení stavby, případně pořídit pasport. Výjimka z povolení k odběru tedy neznamená výjimku z povinnosti prokázat, že studna vůbec legálně existuje.

Jak se počítá pokuta

Sankční mechanismus za odběr podzemních vod bez povolení není paušální. Vodní zákon stanoví sazbu 70 Kč za každý kubický metr neoprávněně odebrané vody. Úřad může pokutu vyměřit až za tři roky zpětně od zjištění neoprávněného odběru. Když nelze přesné množství vody doložit, určí ho podle směrných čísel spotřeby nebo odhadem.

Strop činí 500 000 Kč. Vedle toho existuje samostatná stavební sankce za nepovolenou studnu jako stavbu, ta může dosáhnout až 2 000 000 Kč. Obě roviny běží nezávisle na sobě.

Co dělat, než přijde kontrola

Státní správu v oblasti vod vykonávají vodoprávní úřady obcí s rozšířenou působností a Česká inspekce životního prostředí. Kontrola může přijít v rámci průběžného dozoru i na podnět; ombudsman popisuje případ, kdy celé řízení spustila námitka souseda. Praktické kroky pro vlastníka studny:

• Projít dokumentaci k nemovitosti a hledat konkrétně rozhodnutí o povolení k odběru podzemních vod, ne jen stavební povolení.
• Ověřit platnost – povolení k odběru se vydává na omezenou dobu. Pokud se blíží konec platnosti, žádost o změnu je nutné podat ještě před vypršením; pak povolení nezanikne, dokud úřad nerozhodne.
• Kontaktovat vodoprávní úřad příslušné obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí může být dohledatelné ve spise, i když ho vlastník nemá doma.
• Prověřit registr vodoprávní evidence CRVE, kde lze filtrovat podle katastru, obce i platnosti výroku.
• Počítat s náklady na dodatečné povolení. Správní poplatek za stavbu menší studny činí od srpna 2025 celkem 5 000 Kč, k tomu přibývají náklady na hydrogeologa a projektovou dokumentaci. Dodatečné získání povolení ale nemaže možné sankce za minulý nepovolený odběr.

Kdo studnu zdědil, koupil s domem nebo prostě roky používal bez otázek, udělá nejlíp, když si ten jeden papír ověří dřív, než ho o něj požádá úřad. Protože v tu chvíli už běží tříletý zpětný počet kubíků.