Zemědělci už nemají kam ustupovat. Ceny hnojiv letí nahoru a potraviny v Česku mohou znovu zdražit

Mechanismus je krutě jednoduchý. Farmář nakupuje hnojiva a naftu za dnešní ceny, ale obilí, mléko nebo maso prodává za ceny, které trh nastavil před měsíci. Než se zdražení vstupů propíše do výkupních ceníků, utíkají týdny i měsíce. V mezidobí to jde z marže a ta u řady podniků už teď balancuje kolem nuly. Průzkum mezi 121 zemědělskými podniky, který citují Novinky, ukazuje, že čtvrtina z nich očekává letos růst ročních nákladů o 11 až 20 procent. Další čtvrtina počítá s ještě vyšším skokem. Příčina má jméno i souřadnice: Hormuzský průliv.

Průliv, kterým teče třetina světové močoviny

Blízký východ zajišťuje zhruba 35 procent světového exportu dusíkatých hnojiv. Podstatná část z nich, především močovina, putuje tankery právě přes Hormuzský průliv. Když se na jaře 2026 provoz v průlivu fakticky zastavil, globální trh zareagoval okamžitě. Světová banka zaznamenala v březnu cenu močoviny 725 dolarů za tunu, tedy téměř o 55 procent víc než v únoru a nejvíc od dubna 2022.

Íránské úřady sice v polovině dubna oznámily otevření průlivu pro komerční lodě během příměří, jenže realita vypadá jinak. Ještě koncem dubna Reuters hlásil pouhých šest lodí denně oproti běžným 125 až 140. A 23. května agentura AP psala, že dohoda o plném otevření je sice „z velké části dojednaná“, ale stále ne finální. Na papíře otevřeno neznamená v praxi normalizováno.

Česká čísla: ledek za devět tisíc a zásoby na půl sezóny

V českém kontextu to vypadá takto: cena ledku amonného s vápencem vyskočila během jara zhruba ze 7 000 na 9 000 korun za tunu. Hnojiva přitom tvoří podle České televize 5 až 10 procent celkových nákladů zemědělského podniku, u intenzivní rostlinné výroby výrazně víc.

Část farmářů si pomohla předzásobením. Podle průzkumu Zemědělského svazu mělo víc než 87 procent respondentů zajištěnu alespoň polovinu jarní potřeby dusíkatých hnojiv ještě za staré ceny. Odhad Agrární komory, který v Epicentru zmínil Tomáš Prouza, mluví o zhruba 60 procentech hnojiv na skladech. Jenže zásoby se spotřebovávají. A tady začíná klíčová otázka letošního roku.

Podzim 2026: skutečný test pro české potraviny

Jarní aplikace hnojiv je z větší části za námi. Rozhodující okamžik přijde na podzim, kdy zemědělci začnou nakupovat vstupy pro sezónu 2026–2027. Pokud ceny dusíkatých hnojiv do té doby neklesnou, farmáři budou stát před volbou: buď zaplatit výrazně víc, nebo omezit dávky hnojení. Podle Newstreamu zvažuje omezení hnojení až 73 procent dotázaných podniků. Méně hnojiv znamená nižší výnosy a nižší výnosy nakonec znamenají dražší suroviny.

Co se týká dopadu do regálů supermarketů, konsenzus neexistuje. Analytik Tomáš Maier mluví o dopadu spíš v řádu desetin procenta. Ministr zemědělství při uklidnění situace připouští maximálně nízké jednotky procent. Agrární analytik Petr Havel odhaduje, že celkový dopad zvýšených nákladů by neměl přesáhnout 10 procent. Důležité je, že k dubnu 2026 česká potravinová inflace zůstává utlumená, některé základní položky jsou meziročně dokonce levnější. Tlak existuje, ale zatím je spíš pod povrchem.

Nejohroženější kategorie? Pečivo a moučné výrobky navázané na cenu obilí, ovoce a zelenina citlivé na dopravu, s odstupem živočišné výrobky přes dražší krmiva. Potravinářská komora už upozorňuje na tlak v pekařství.

Brusel reaguje, ale závislost nezmizí

Rada EU 22. května schválila roční pozastavení dovozních cel na klíčová dusíkatá hnojiva a vstupy jako močovinu a amoniak. Sazby 5,5 až 6,5 procenta padají, Komise odhaduje úsporu kolem 60 milionů eur. Není to poprvé, stejný nástroj Brusel vytáhl už v létě 2022 během energetické krize. Tehdy cla padla do konce roku 2024. A přesto ceny hnojiv v EU rostly celý rok 2025, jak dokládá Eurostat.

Problém je strukturální. Zemní plyn tvoří 70 až 90 procent nákladů na výrobu amoniaku, základní suroviny dusíkatých hnojiv. EU v roce 2024 dovezla 2 miliony tun amoniaku a 5,9 milionu tun močoviny. Komise spustila Akční plán pro hnojiva, který cílí na diverzifikaci dovozů, posílení evropské výroby a větší využití recyklovaných živin. Jsou to správné kroky. Ale na podzim 2026 budou farmáři nakupovat za ceny, které určuje dnešní geopolitika, ne zítřejší strategie.

Rozhodne tedy několik příštích měsíců. Pokud se Hormuz skutečně otevře a ceny močoviny klesnou pod jarní vrcholy, český spotřebitel zdražení téměř nepocítí. Pokud průliv zůstane zúžený a Světová banka má pravdu se svým odhadem meziročního růstu cen močoviny o téměř 60 procent, podzimní nákupy hnojiv přepíšou kalkulace celé příští sklizně. A to už se v obchodech pozná.