Bývalý člen ANO se opřel do Babiše: Strana už nemá co nabídnout, do budoucna to s ní nevypadá dobře

Nedělní večer 18. října 2026, sčítání hlasů druhého kola senátních voleb. Jeden obvod za druhým hlásí výsledky a v žádném z nich kandidát ANO nevítězí. Tomáš Macura, trojnásobný vítěz komunálních voleb v Ostravě a bývalý člen nejvyššího vedení hnutí, sedá k telefonu a na síti X píše větu, která shrnuje celý večer: „Myslím, že jsme svědky začátku sestupné trajektorie ANO.“ A přidává zdůvodnění: hnutí zbavené vnitřní demokracie a plurality názorů a jeho unavený předseda už nemají kromě prázdných hesel co nabídnout. Odteď budou prý jenom klesat.

Kdo je Macura a proč jeho slova váží víc

Kdyby totéž řekl opoziční politik, šlo by o předvídatelnou rétoriku. Jenže Macura není outsider. V letech 2014 až 2023 vedl Ostravu jako primátor, třikrát po sobě vyhrál komunální volby za ANO a v letech 2019 až 2022 zasedal v předsednictvu hnutí. Odešel v únoru 2023, kdy podle svých slov ztratil víru, že dokáže směřování ANO změnit zevnitř. Zlomem byla Babišova prezidentská kampaň, kterou v rozhovoru pro iROZHLAS označil za styl „jako z pera SPD“ a odmítl u toho „do budoucna svítit“.

Od té doby svou kritiku stupňoval. Babiše nazval „predátorem“, jehož hlavním cílem je vítězit a porážet ostatní. Značku ANO označil za „vyčpělou“. A po letošních senátních volbách přidal nejtvrdší verdikt, že hnutí čeká už jen cesta dolů.

Čísla, která mu dávají za pravdu

Senátní volby 2026 přinesly ANO historicky nejhorší výsledek. Hnutí obhajovalo v obnovované třetině Senátu jediný mandát, v Karviné. Lenka Brzyszkowská tam po prvním kole vedla, ve druhém ale prohrála s Petrem Kazíkem poměrem 47 ku 53 procent. Do druhého kola postoupilo celkem 13 kandidátů ANO z 22 obvodů. Neuspěl ani jeden.

Několik příkladů z konkrétních soubojů:

• Karviná – ztráta jediného obhajovaného mandátu, Brzyszkowská prohrála o šest procentních bodů.
• Ostrava-město – Lucie Baránková Vilamová získala jen 34 procent proti Ondřeji Šimetkovi.
• Přerov – Petr Vrána prohrál s Jakubem Navaříkem 43 ku 57 procent.

V celkovém složení Senátu kleslo ANO z 11 na 10 křesel. Opoziční a dříve opoziční bloky si podle ČTK udržely drtivou převahu, dohromady mohou mít až 61 z 81 senátorů. Poslední premiér, jehož strana v senátních volbách nezískala ani jedno křeslo, byl Stanislav Gross s ČSSD v roce 2004.

Proč senát odhaluje slabinu, kterou sněmovna zakrývá

Macurova kritika míří přesně tam, kde ANO dlouhodobě naráží. Senátní volby jsou většinové a dvoukolové, nestačí v nich silná stranická značka, rozhoduje regionální důvěra k osobnosti kandidáta a schopnost přitáhnout ve druhém kole hlasy i od voličů jiných stran. Právě to ANO opakovaně nedokáže. Třináct postupů a nula vítězství je nejtvrdší možný důkaz.

Ve sněmovních volbách, kde funguje poměrný systém a voliči hlasují hlavně pro stranu, tuto slabinu Babišova značka překrývá. Ale senát funguje jako rentgen, ukazuje, jak hluboko sahá podpora za hranice pevného jádra. A letos ukázal, že nesahá nikam.

Sám Babiš výsledek označil za „katastrofální“ a vinu připsal regionálním organizacím a kandidátům, kteří se podle něj příliš spoléhali na značku. Změnu vládní strategie ale odmítl.

Osamělý rebel, nebo první vlaštovka?

Otázka, kterou Macurova kritika otevírá, zní: sdílí jeho pohled i další lidé uvnitř ANO? Veřejně se k němu přidal prakticky jen Ivo Vondrák, další bývalý moravskoslezský politik z ANO. Už v roce 2023 oba podpořili v prezidentské volbě Petra Pavla proti Babišovi. Macura tehdy tvrdil, že řada lidí v hnutí Babiše nevolila, ale bojí se to přiznat. Po senátním debaklu se ale lavina dalších veřejných kritiků z řad současných funkcionářů ANO neobjevila. Vedení hnutí mluví spíš o chybách regionů a potřebě vyhodnocení, ne o systémovém problému.

Podle nás je ale podstatné něco jiného než počet rebelů. Senátní nula není názor, je to výsledek. A výsledek, který říká, že tam, kde rozhoduje osobní důvěra a regionální zakořenění, samotná značka ANO přestává stačit. Macura to pojmenoval jako insider. Čísla mu dala za pravdu jako fakt.

Jestli jde skutečně o začátek sestupné trajektorie, nebo o jednorázový výkyv specifického typu voleb, ukáže až čas. Jedno je ale jisté: argument o neporazitelnosti Babišova hnutí dostal po letošním říjnu první hlubokou trhlinu.