Boj o Českou televizi pokračuje, Nerudová dokonce napsala Evropské komisi

Ministr kultury Oto Klempíř představil 14. dubna návrh, podle něhož mají Česká televize a Český rozhlas od příštího roku místo koncesionářských poplatků dostávat dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Zní to jako technická změna, ale čísla říkají něco jiného. Česká televize počítá ve svém letošním rozpočtu s příjmy z poplatků 6,73 miliardy korun, Český rozhlas s 2,48 miliardy. Vládní model by ČT přidělil 5,74 miliardy a rozhlasu 2,07 miliardy. Celkový propad oproti letošním příjmům z poplatků vychází na 1,41 miliardy korun, tedy přibližně 15 procent.

Nejde o poplatky, ale o to, kdo drží kohoutky

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral po představení návrhu řekl, že pro převod na státní rozpočet neexistuje racionální důvod a že takový model otevírá cestu k politickému ovládnutí veřejnoprávních médií. Vedení České televize zase upozornilo, že navržený model není dostatečně předvídatelný a že zveřejněné informace jsou v rozporu se závěry předchozí schůzky s ministrem. Obě instituce mají přitom s ministerstvem kultury podepsaná memoranda o veřejné službě na pětiletá období, ČT na roky 2026–2030, rozhlas na 2025–2030, a teď se ocitají v situaci, kdy se podmínky mění dřív, než memoranda vůbec pořádně začala platit. Vláda Andreje Babiše si zrušení poplatků přímo napsala do programového prohlášení z 5. ledna 2026, takže záměr byl jasný od začátku, jen jeho konkrétní podoba přišla až teď.

Nerudová přenesla spor tam, kde má EMFA zuby

Europoslankyně Danuše Nerudová oznámila, že se kvůli návrhu obrátila na Evropskou komisi, protože podle ní může být v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií. Tento akt, zkráceně EMFA, platí v EU od 8. srpna 2025 a po členských státech vyžaduje, aby veřejnoprávní média měla adekvátní, udržitelné a předvídatelné financování zajištěné transparentním a objektivním postupem. EMFA přitom nenařizuje konkrétní model, poplatky ani státní rozpočet nejsou samy o sobě zakázané. Otázka je, zda český návrh splňuje parametry předvídatelnosti a ochrany před politickým tlakem, které akt vyžaduje. Právě to je jádro Nerudové argumentu a zároveň věc, o níž Komise bude muset rozhodnout.

Brusel už jednou sáhl po nástrojích, které má

Krok Nerudové není jen symbolický, protože Komise v prosinci 2025 otevřela řízení proti Maďarsku kvůli nesouladu s EMFA, mimo jiné i v oblasti veřejnoprávních médií. Ukázalo se, že Komise je ochotná nástroj použít. Problém je čas: infringement je procedurálně pomalý proces, který trvá měsíce až roky, zatímco vláda chce mít zákon platný od 1. ledna 2027. Domácí legislativní hodiny tikají rychleji než bruselské. Mezinárodní mediální organizace včetně Evropské vysílací unie varovaly před směrem českých návrhů už 26. března 2026, petice „Média patří občanům, ne politikům“ má přes 39 tisíc podpisů a podporu 171 organizací, ale ani to legislativní harmonogram nezpomalí.

Spor o financování České televize a rozhlasu se za tři měsíce proměnil z programového prohlášení vlády v otevřený střet s vedením obou institucí, mezinárodními organizacemi a teď i s evropskou rovinou. Česká televize a rozhlas patří podle průzkumů k nejdůvěryhodnějším médiím v zemi, a právě proto je otázka, kdo a za jakých podmínek drží jejich financování, víc než účetní detail. Vláda má v parlamentu většinu a zákon může prosadit. Otázka je, co přijde potom.