Blíží se konec války na Ukrajině, Putin chce vyjednávat

Rudé náměstí, sobotní dopoledne. Přehlídka ke Dni vítězství poprvé za téměř dvě dekády proběhla bez tanků a raket, jen s pěchotou, historickou technikou a přelety bojových letounů. Bezprostředně poté Putin před novináři a zahraničními hosty oznámil ochotu sejít se s Volodymyrem Zelenským, a to i ve třetí zemi. Jenže ve stejné větě dodal podmínku: schůzka má smysl až ve chvíli, kdy bude hotová finální dohoda. Ne dřív. Nejde tedy o průlom, ale o pečlivě načasovaný signál, vyslaný z pódia, kde chyběla těžká technika a kde Moskva evidentně řešila obranu vlastního hlavního města před ukrajinskými údery.

Co přesně Putin řekl, a co ne

Po přehlídce Putin argumentoval tím, že Rusko „udrželo situaci pod kontrolou“ tváří v tvář Západu a že se věc blíží ke konci. Neuvedl žádný termín, nepředložil harmonogram, nezmínil konkrétní parametry budoucí dohody. Šlo o politické tvrzení, nikoli o diplomatický plán.

Kreml den předtím, 8. května, prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova sdělil, že Putin je připraven jednat „se všemi“, včetně Evropanů, ovšem Rusko neudělá první krok. A už 22. dubna Peskov upřesnil, že případná schůzka Putin–Zelenskyj může sloužit výhradně k potvrzení již dojednaných ujednání, nikoli k samotnému vyjednávání. Měkčí slovník, stejné podmínky.

Fronta mluví jinou řečí

Tři dny před přehlídkou, 6. května, publikoval Institute for the Study of War (ISW) analýzu bojiště, která popisuje:

• pokračující ruské ofenzivní operace na několika úsecích fronty,
• civilní oběti způsobené ruskými údery i během vyhlášených příměří,
• přesuny ruské protivzdušné obrany směrem k Moskvě, signál, že Kreml bral hrozbu ukrajinských úderů do týlu vážněji než kdykoli předtím.

Ukrajinská strana vyhlásila jednostrannou bojovou pauzu. Rusko ji ignorovalo. Bez předem dohodnutých pravidel, třetího dohledu a mechanismu řešení porušení se příměří opakovaně rozpadala. Vyjednávání samo o sobě neznamená ticho zbraní.

Proč právě teď a právě tady

Načasování není náhodné. Den vítězství je nejsilnější symbolické pódium ruské domácí politiky. Letos navíc přehlídka proběhla pod mimořádným bezpečnostním tlakem, absence těžké techniky naznačuje, že prioritou byla ochrana Moskvy, ne demonstrace síly. V takové atmosféře spojit oslavu s nabídkou jednání dává propagandistický smysl: Putin se prezentuje jako ten, kdo válku vyhrál a teď ji velkomyslně ukončí.

Mezi zahraničními hosty na tribuně seděl i slovenský premiér Robert Fico, který 2. května telefonoval se Zelenským o bilaterálních vztazích a evropské integraci Ukrajiny. Formální mediační mandát pro Fica ale z záznamu ukrajinského prezidentského úřadunevyplývá. Podle sekundárních zdrojů Putin zmínil i bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera jako možný komunikační kanál, v primárních otevřených zdrojích se ale přímý citát tohoto výroku ověřit nepodařilo.

Co to znamená pro Česko a pro konec války

Česká vláda se k sobotním Putinovým výrokům zatím veřejně nevyjádřila. Nejbližší ověřitelná linie pochází z ledna 2026, kdy premiér po jednání koalice ochotných deklaroval pokračování muniční iniciativy za podmínky zahraničního financování a zároveň vyloučil vyslání českých vojáků do případné mírové mise. Z toho plyne, že ani zahájení jednání by nemuselo automaticky znamenat konec české materiální podpory Kyjevu.

„Blížící se konec války“ je dnes spíš vyjednávací rámec než realita na zemi. Putin chce diktovat podmínky ukončení bojů, a mírová rétorika po přehlídce bez tanků je součástí tohoto tlaku, ne jeho výsledkem.