Pondělní večeře na summitu NATO v Ankaře má místo pro manželky a partnery hlav delegací. Českou delegaci vede premiér, a to rozhoduje o všem ostatním.
Za tři dny, v pondělí 7. července v 18:30, usednou v Ankaře ke slavnostní tabuli lídři třiceti dvou členských zemí NATO i se svými partnery. Podle oficiálního programu summitu je večeře určena „Heads of State and Government with Spouses“, tedy manželům či partnerům toho, kdo danou zemi formálně reprezentuje. Premiér Andrej Babiš 1. července potvrdil, že ho doprovodí Monika Babišová. Prezident Petr Pavel naopak počítá s tím, že se večeře nezúčastní, protože na ni nemá přímé pozvání. Eva Pavlová zůstane v Praze. Nejde o společenskou drobnost. Je to nejviditelnější důsledek měsíce trvajícího sporu o to, kdo má v NATO mluvit za Česko.
Protokol, který rozhoduje o židlích
NATO neřeší, jestli je daná země prezidentská republika, parlamentní demokracie, nebo něco mezi tím. Summitový protokol zná jedinou kategorii: hlava delegace. Kdo je za svůj stát notifikován jako vedoucí, tomu patří místo u hlavního jednacího stolu Severoatlantické rady 8. července i křeslo u předchozí večeře, i s partnerem po boku.
Česká vláda 29. června potvrdila, že delegaci povede premiér Babiš. Prezident Pavel byl do delegace doplněn až dodatečně, po zásahu Ústavního soudu, a to v režimu „člen delegace s doprovodem“, nikoli jako její šéf. Partnerský program se na něj proto automaticky nevztahuje.
Babiš v březnovém rozhovoru pro Blesk řekl, že s Monikou „nežijí spolu, ale rozvedení nejsou“. Dodal tehdy, že evropské cesty premiéra „nejsou pro manželky“. Ankara je zjevně výjimka. Na předchozích zahraničních cestách, v květnu do Jerevanu, v červnu do Tivatu, Monika Babišová ve vládních výstupech nefiguruje. Summitová večeře NATO je jiná liga.
Tři měsíce, které vedly ke sporu
Časová osa konfliktu začíná 8. dubna, kdy Pavel písemně oznámil premiérovi, že se hodlá summitu účastnit v čele české delegace. Argumentoval článkem 63 Ústavy: prezident zastupuje stát navenek. Připomněl, že českou delegaci na summitu NATO v Haagu v červnu 2025 vedl právě on. Ještě v květnu 2026 stál v čele delegace na summitu Bukurešťského formátu.
Vláda odpověď odkládala. Rozhodnutí o složení delegace posunula z 8. na 22. června. A 22. června prezidenta z delegace zcela vynechala. Pavel 20. května nabízel kompromis, podrobnosti zůstávají v jeho návrhu k Ústavnímu soudu. Kabinet kompromis nepřijal.
Klíčový termín přitom tikl: organizátoři summitu požadovali notifikaci složení delegací do 26. června. Prezident se obrátil na Ústavní soud, ten jednal rychle a předběžným opatřením nařídil vládě, ministerstvu zahraničí i ministrovi osobně tři věci:
- Bezodkladně notifikovat NATO, že prezident je součástí oficiální delegace.
- Zajistit akreditaci pro něj a jeho doprovod.
- Zdržet se čehokoli, co by jeho účasti bránilo nebo ji ztěžovalo.
Soud ale výslovně neřekl, že má být Pavel vedoucím delegace. A konečné rozhodnutí kompetenčního sporu odložil na řádové měsíce.
Proč Eva Pavlová zůstává v Praze
Podle zákulisních informací se Hrad snažil u organizátorů zajistit, aby se Eva Pavlová mohla zúčastnit partnerského programu. Veřejně doložitelný dokument o takové žádosti ale neexistuje; doloženo je pouze to, že prezident v návrhu k Ústavnímu soudu požadoval akreditaci pro sebe a svůj doprovod.
Problém je strukturální, ne osobní. Pavel není veden jako hlava delegace a summitový protokol partnerský program váže právě na ni. Prezident sám 1. července uvedl, že bez přímého pozvání neočekává účast na neformální večeři. Vláda mu navíc podle informací iROZHLASu jmenovitě určila složení jeho doprovodu; prostor pro manželku v něm nebyl.
Pavel situaci veřejně nepojmenoval jako ponížení. Mluví o „důstojné reprezentaci země“ a o rozporu s dosavadní praxí. Ústavní soud v odůvodnění předběžného opatření sám připomněl, že od vstupu ČR do NATO se prezidenti summitů zásadně účastnili. Jedinou výjimkou byly summity v Bruselu a Madridu v roce 2022, kdy delegaci vedl premiér kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Zemana.
Co je skutečně v sázce
Večeře 7. července je symbolická. Jednání Severoatlantické rady 8. července dopoledne je politické. A právě tam se láme skutečný spor: kdo za Česko přednese pozici, kdo sedí u kulatého stolu, kdo jedná s ostatními lídry mezi bloky programu.
Babiš 29. června vysvětlil, proč vláda trvá na svém: summit je podle něj mimořádně důležitý kvůli navrhovaným závazkům a pozice prezidenta se může od vládní lišit. Kabinet chce mít jistotu, že u stolu zazní jeho mandát. Pavel naopak argumentuje ústavní tradicí a tím, že zahraniční a bezpečnostní politika patří mezi sdílené pravomoci.
Systémové rozuzlení neexistuje. Ústavní soud vydal procesní záplatu pro jeden konkrétní summit. Vláda sama naznačila, že příští rok by prezident mohl Česko na summitu NATO reprezentovat, ale jako politické gesto, ne jako důsledek jasného právního pravidla. Dokud Ústavní soud nerozhodne meritorně, může se totéž opakovat při každé další velké mezinárodní akci.
Monika Babišová v pondělí večer usedne po boku premiéra ke slavnostní tabuli v Ankaře. Eva Pavlová bude sledovat summit z Prahy. Obě ženy jsou v téhle rovnici jen proměnné, dosazené do vzorce, který za ně napsali ústavní právníci, vládní stratégové a jeden nedořešený spor o to, komu patří první slovo Česka ve světě.