Před smrtí ji zachránil anděl strážný. Po vzpamatování z těžké autonehody žena otevřeně promluvila o božském setkání

Když jednoho pozdního večera jela Lenka domů z práce, únavou se jí zavíraly oči. Věděla, že řídit v tomhle stavu není moc bezpečné, ale věřila, že těch pár minut už nějak zvládne. Jenže chvilka nepozornosti způsobila opravdu ošklivou autonehodu. Po několika minutách už Lenka bojovala v sanitce o život a celou dobu u ní seděla krásná žena. Povídala si s ní a utěšovala ji. Po uzdravení jí chtěla Lenka poděkovat, ale v nemocnici ji nikdo neznal.

Po autonehodě jsem měla vážná zranění

Jako každý rok touhle dobou toho máme v práci opravdu hodně. Domů se vracím, až když už je tma a jen padnu na postel a spím až do rána. V ten osudný večer jsem se nějak nemohla soustředit na cestu, do toho mi volal manžel, že má dcerka teplotu, a bohužel to dopadlo tak, že jsem vyjela ze silnice a narazila do stromu. Naštěstí kolem jeli lidé, kteří zavolali sanitku a tím začal můj boj o život.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V sanitce se mnou byla krásná žena

Po nárazu jsem se najednou ocitla na překrásném místě, kde byly jen samé květiny, jezírka, no prostě vypadalo to tam jak v ráji. V duchu jsem si říkala: ,,Sem musím někdy vzít svou rodinu, určitě se jim tu bude taky líbit.“ Jediné, co mě v tu chvíli tížilo, byla bodavá bolest na hrudníku. Ale jakmile jsem otevřela oči, poznala jsem, že jsem v sanitce. Zajímavé ale bylo, že vedle mě seděla opravdu krásná žena, která se na mě dívala laskavým pohledem. Díky ní jsem se i přes nesnesitelnou bolest cítila v bezpečí.

Cesta do nemocnice byla nekonečná

Měla jsem pocit, že musíme jet už minimálně hodinu, ale žena ani na vteřinu neodešla. Říkala jsem si, že je hezké, že se zdravotníci takhle s láskou starají o pacienty. Držela mě za ruku a říkala, že všechno bude v pořádku, že musím přežít. Potom už si vybavuji jen to, jak v nemocnici doktor zakřičel. aby připravili sál, a já neměla sílu na to znova otevřít oči. Chtěla jsem jen spát.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Když mě operovali, zdály se mi opravdu podivné sny, ve kterých se mnou byla právě ta žena. ,,Neboj se, všechno dobře dopadne, už se můžeš probudit“ říkala mi. A to bylo vlastně naposledy, co jsem ji viděla.

Chtěla jsem ženě poděkovat

Najednou jsem se objevila na pokoji a než jsem se stačila rozkoukat, přišel doktor, který mi sdělil, že jsem utrpěla vážná zranění a je zázrak, že vůbec žiju. Téměř týden jsem nebyla ničeho schopná, jen jsem spala. Když u mě jednoho dne byl pan doktor, zeptala jsem se ho, jestli by mi mohl zavolat tu paní, která u mě byla v sanitce. K mému překvapení mi ale odpověděl, že žádná žena v sanitce nejela, že tam byl jen zdravotní bratr a saniťák.

Pravděpodobně to byl můj anděl strážný

Nějak mi to nedávalo smysl, přece nejsem blázen, abych si vymyslela člověka. Ale raději už jsem byla potichu, nechtěla jsem, aby se na mě divně koukali. V nemocnici jsem strávila několik týdnů, ale ženu jsem prostě nemohla vypustit z hlavy. Po propuštění jsem ihned zamířila ke své mamince, abych se jí s tímto zážitkem svěřila.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Máma mi řekla, že prostě existují věci mezi nebem a zemí a je dost možné, že ta žena byl můj anděl strážný. A tak jsem opravdu začala věřit na strážné anděly, protože ta žena, kterou jsem viděla, určitě nebyla jen představa v mojí hlavě. Každý den jí děkuji za to, že mi vlastně zachránila život.

A co vy, věříte na strážné anděly?

Zdroj: Se souhlasem čtenářky Lenky