Alena Schillerová to schytala za nové video, podle lidí testuje nové dno

Alena Schillerová to schytala za nové video, podle lidí testuje nové dno

Ministryně financí na Filipojakubskou noc vytáhla kouzelnickou hůlku a pohupováním v bocích „vykouzlila“ EET i důchodovou reformu. Internet reagoval ostřeji než kdy dřív.

i Foto: NextFoto
                   

Vojanovy sady v Praze, kaple sv. Eliáše v pozadí, podvečer 30. dubna 2026. Alena Schillerová stojí před kamerou s hůlkou v ruce a postupně „čaruje“ své politické značky: zrušení EET, finanční kobru, dluhopis republiky, třetí pilíř důchodové reformy. Na závěr dodává, že nejde o kouzla, ale o tvrdou práci, a přeje hezké čarodějnice. Během hodin se z instagramového příspěvku stala virální záležitost, tentokrát ale převážily reakce, které se nedaly odbýt jako pouhý trolling.

Kabaretní forma, fiskální obsah

Čarodějnické video stojí na stejné logice jako dřívější výstupy Schillerové: absurdní stylizace přitáhne pozornost, politické sdělení se přilepí jako bonus. Tentokrát ale kontrast drhne víc než obvykle. Hůlka a svůdné pohupování v bocích se pojí přímo s tématy veřejných financí, s EET, kterou sama zaváděla, i s důchodovým pilířem, o němž se v Česku vede tvrdá debata. Výsledek působí, jako by někdo sestříhal kabaret s programovým prohlášením vlády.

Právě tenhle mix vyvolal vlnu, která překročila obvyklý rámec pobavených komentářů. Na Instagramu se pod videem objevily výrazy jako „stud“, „znechucení“ i otázka, zda „za tohle platíme daně“. Na síti X video rozebíraly účty Barbora Mercury a Poslední skaut. A pak přišel Ivan Pilip.

Pilipova facka

Bývalý ministr financí, muž, který post zastával v devadesátých letech, označil video za součást „promyšlené strategie, jak odradit normální lidi od politiky“. Nejde o anonymní komentář pod příspěvkem, ale o veřejný výrok člověka, který stejnou funkci vykonával. Pilipova interpretace míří hlouběji než estetická kritika: naznačuje, že když se politika mění v soutěž o bizarnost, seriózní kandidáti i voliči ztrácejí motivaci se jí účastnit.

Schillerová na kritiku dosud veřejně nereagovala. Její dosavadní obhajoba podobných formátů zní konzistentně: v lednu 2025 v podcastu Echo24 řekla, že TikTok je klíčový pro komunikaci s mladými a že střídá odlehčený obsah s politickým sdělením.

Od hranolky k čarodějnici, vzorec, ne náhoda

Kdo sleduje Schillerové sociální sítě déle, ví, že čarodějnické video není výstřelek. Už 1. prosince 2024 zveřejnila TikTok, v němž se ve dvou rolích, političky a brigádnice v kostýmu hranolky, opírala do vládních zmatků kolem DPP a DPČ. Video mělo do února 2025 přes 122 tisíc zhlédnutí. Politolog Jan Kubáček tehdy pro CNN Prima NEWS poznamenal, že čím víc se tomu lidé smějí, tím víc se to sdílí, bizarnost je součástí dosahu.

Akademická analýza jejího TikToku za první čtvrtletí 2025 zachytila sedm videí v žánru „výzva“ a nadprůměrný podíl zábavního obsahu oproti ostatním sledovaným politikům. A nejde o amatérskou tvorbu: Seznam Zprávy v roce 2022 popsaly, že Schillerová na ministerstvu využívala profesionální fotografy a kameramana, kteří zároveň spolupracovali s hnutím ANO. Pozdější audit ministerstva identifikoval 95 fotografií a 11 videí vytvořených zaměstnanci resortu a zveřejněných mimo oficiální účty.

Kontrolovaná trapnost jako nástroj dosahu, to je model, který Schillerová opakuje. Každé další video posouvá hranici o kus dál.

Škodí to ANO? Data říkají: zatím ne

Intuitivně by člověk čekal, že opakovaná vlna výsměchu se propíše do preferencí. Jenže čísla mluví jinak. STEM v březnu 2026 naměřil ANO kolem 34 %, Kantar CZ pro Českou televizi v dubnu 2026 totéž. Hnutí zůstává nejsilnější mezi voliči bez maturity, lidmi nad šedesát let a ženami, tedy v segmentech, které instagramové čarodějnice pravděpodobně ani nezaregistrují.

Paradox je zřejmý: videa míří deklarovaně na mladé, ale jádro voličské základny ANO tvoří starší a méně vzdělaní voliči. Reputační škoda tak dopadá spíš na obraz Schillerové mezi nerozhodnutými a městskými voliči, tedy tam, kde ANO stejně neboduje nejvíc.

Kouzelnická hůlka z Vojanových sadů možná testuje nové dno vkusu, ale algoritmu i stranickým preferencím je vkus lhostejný. Dokud se sdílí, funguje.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články