Žena jménem Andrea, která už jednou porodila, se rozhodla adoptovat dítě. Myslela si, že to bude dobrý krok, ale po letech začala svého rozhodnutí velmi litovat. Necítí prý žádné pouto a dokonce přiznala, že má zášť. Diskutující jsou z jejích slov velmi pobouřeni.

Adopce prý byla velká chyba 

„Před lety, ještě než se mi narodil syn, nám s manželem řekli, že pro nás bude těžké otěhotnět. Podstoupili jsme IVF a konečně se to podařilo. O pár let později jsme chtěli další dítě, ale nechtěli jsme do toho investovat tolik času a peněz, kolik jsme měli se svým synem. Rozhodli jsme se tedy pro adopci. Adoptovali jsme si krásnou holčičku, jejíž rodiče byli na výchovu příliš mladí. Moc ji miluji a nechovala jsem se k ní nijak jinak, ale nikdy jsem necítila, že by byla moje vlastní. Často jsem měla pocit, že se starám o dítě někoho jiného,“ napsala žena.

„Jsem si jistá, že se moje matka převtělila do kočky,“ píše Agáta (31). Naznačila jí to už v několika situacích, které jinak nelze vysvětlit

„Snažila jsem se donutit cítit se jinak, ale prostě to nefunguje. Teď je jí 15 a já jsem nikdy neměla pocit, že bych si s ní vytvořila skutečné pouto,“ dodala Andrea s tím, že se kvůli tomu cítí hrozně, ale nemůže si pomoci. Celá situace se pak zhoršila v momentě, kdy znovu otěhotněla a porodila další dítě, nyní však dceru. 

Situace ji dostala do zoufalství 

„Během těhotenství se mi hormony úplně zbláznily a začala jsem svou adoptivní dceru nenávidět, protože jsem měla pocit, že kdybych počkala, nemusela bych ji vychovávat. Zní to hrozně, ale adopce naší dcery byla obrovská chyba. Přála bych si, abych se mohla vrátit v čase. Miluji ji moc, ale bohužel ne tolik jako své biologické děti. Nenávidím se za to, protože jsem jejím rodičům slíbila, že ji budu milovat stejně,“ doplnila zhrzená matka.

„Jako matka jsem úplně selhala. Kéž bych mohla dětem dopřát to, co si opravdu zaslouží,“ smutní Lucie (33)

iZdroj fotografie: Pexels

Většina diskutujících ženě poradila, aby se pokusila najít řešení problému, například vyhledáním pomoci terapeuta. Důležité je podle nich hlavně to, aby adoptivní dcera neměla pocit, že ji matka nemiluje tolik jako své ostatní děti. Další zase doporučili, aby se zeptala biologických rodičů dívky, zda by s ní nebyli ochotni trávit více času.