13 procent za půl roku. Babišovi ministři přiznali, kolik z programu opravdu splnili

Středa 9. července 2026, tisková konference na Úřadu vlády. Jeden ministr po druhém vystupuje k mikrofonu a hlásí, kolik procent svého dílu programového prohlášení pokládá za splněné. Aleš Juchelka u sociální oblasti mluví o třinácti procentech, Adam Vojtěch u zdravotnictví o osmnácti. Kabinet to rámuje jako pravidelné skládání účtů veřejnosti a slibuje, že bilancovat bude znovu. Jenže mezi „splněno“ a „lidé to pocítili“ leží propast, do které se vejde celá politická sezóna.

Co vláda počítá jako splněné, a co z toho platí

Půlrok mandátu odpovídá zhruba osmině čtyřletého období, tedy 12,5 procenta. Čísla kolem třinácti až osmnácti procent tak na první pohled vypadají jako lineární tempo. Problém je jinde: oficiální vládní souhrn neobsahuje jednotnou resortní tabulku, váhy jednotlivých bodů ani metodiku, podle níž by šlo ověřit, co přesně se počítá jako „splněno“ a co jako „rozpracováno“. Ministři hlásili vlastní čísla, každý podle vlastního metru.

Rozptyl mezi resorty je přitom značný. Zdravotnictví se prezentovalo výš než sociální oblast, zemědělství ještě výš. Bez společného měřítka ale nelze říct, jestli osmnáct procent jednoho ministerstva znamená totéž co třináct procent jiného. Vláda si tak nastavila vlastní bilanční okamžik dřív, než to za ni stihla udělat opozice, a zároveň si ponechala kontrolu nad tím, co se měří.

Tři sliby, tři různé fáze

Aby čísla dostala konkrétní obsah, stojí za to rozlišit tři úrovně „splnění“:

• Už platí a lidé to pocítili. Od 1. ledna 2026 stát převzal financování poplatku za podporované zdroje energie. Podle tiskové zprávy MPO regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti klesla meziročně o 9,5 až 27,1 procenta podle typu odběru. To je hmatatelný krok, účty za elektřinu jsou nižší. Druhý viditelný posun přišel 1. července: praktičtí lékaři mohou nově předepisovat přes tisíc přípravků, které dříve vyžadovaly návštěvu specialisty, léky na diabetes, srdeční selhání či chronické onemocnění ledvin. Méně cest po ambulancích, rychlejší přístup k léčbě.
• Schváleno, ale ještě neúčinné. Sněmovna 8. července schválila navýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun, u vícerčat na 800 tisíc. Jenže účinnost je navržena až od 1. ledna 2027 a vztahuje se na děti narozené od tohoto data. Rodiče, kteří čekají potomka letos, z toho zatím nemají nic.
• Odloženo na neurčito. Strop důchodového věku na 65 letech patřil k vlajkovým slibům programového prohlášení. Podle červnového vyjádření Andreje Babiše pro ČT24 ale kabinet nejprve vyřeší penze náročných profesí a teprve poté se posune ke stropu. Reálný horizont? Rok 2028, možná později.

Co říká opozice, a kde má pravdu

Piráti už po stu dnech vlády varovali před špatnými prioritami, neřešeným bydlením a rostoucími životními náklady. ODS ve svém „vysvědčení“ kabinetu vytýkala rozpočtovou nezodpovědnost, oslabování institucí a nejasný postoj k bezpečnostní politice. Obě strany měří jiným metrem než vláda: nezajímá je počet odškrtnutých bodů, ale to, co lidé reálně pocítili.

A tady má opoziční kritika svou logiku. Levnější elektřina a širší preskripce praktiků jsou reálné kroky, které se propsaly do života domácností a pacientů. Jenže u tří nejcitlivějších témat (důchody, rodičovský příspěvek, dostupnost bydlení) je stav k polovině roku 2026 buď „schváleno, ale neúčinné“, nebo „odloženo“. Právě tyto sliby přitom rozhodovaly volby.

Proč samotné procento nic neříká

Třináct procent, osmnáct procent: bez veřejné metodiky jde o čísla, která nelze nezávisle ověřit ani porovnat s předchozími vládami. Fialův kabinet podobný formalizovaný půlroční audit veřejně neprezentoval, takže jakékoli srovnání by bylo metodicky nečisté. Podstatné není, jestli vláda hlásí třináct nebo dvacet procent. Podstatné je, kolik z viditelných slibů už má právní účinnost a dopad na ceny, dávky a dostupnost péče. V tomto měřítku má kabinet za sebou dva silné tahy (elektřinu a praktické lékaře) a před sebou celou řadu strukturálních závazků, které vyžadují novely zákonů, rozpočtové krytí a roky práce.

Příští bilanční den ukáže, jestli se poměr mezi „splněno na papíře“ a „platí v praxi“ posune. Zatím vláda skládá účty hlavně sama sobě.