Ve sklepech a garážích může dle webu Novinky zůstat řada užitečných věcí, které tam však v zapomnění leží dlouhé roky. To byl také případ mladší ženy, které volala tchyně s tím, že potřebuje vyklidit prostor po zesnulém manželovi. Mělo tam být pouze staré harampádí, ovšem nakonec se jí podařilo najít poklad, který utmelil rodinné vztahy. 

Úklid sklepu po tchánovi 

Když se žena blížila k domu své tchyně, vůbec se jí do toho nechtělo. Měla s ní totiž občas spory a bylo toho na ni v tu dobu moc, i co se týká pracovního života. Přesto se však odhodlala a šla na pomoc. Ačkoli čekala, že bude dlouhé hodiny vynášet odpadky, ve skutečnosti to nebylo tak hrozné. Sklep byl totiž skoro prázdný a kromě harampádí tam byly i užitečné věci. 

„Měla jste jít raději na potrat,“ řekla pokladní matce při pohledu na syna s Downovým syndromem. Odpověď, kterou dostala, ji naprosto zaskočila

iZdroj fotografie: Pixabay

Jedna krabice ji však velmi zaujala, protože vypadala nově a elegantně. Poté, co ji otevřela, si všimla, že obsahuje sadu sovětského nádobí ve tvaru rybí rodinky. To si v minulém období získalo obrovskou oblibu a téměř každý ho chtěl. Bohužel však jedna část byla rozbitá, a to velká lahev na vodu. Přemýšlela tedy, že celé balení nejspíš také hodí do koše.

Velké překvapení a posílení rodinných vztahů 

„Nakonec jsem si to ale rozmyslela, protože když jsem byla malá, sama jsem takovou sbírku chtěla. Hledala jsem tedy různé inzeráty na internetu, zda někdo velkou rybí lahev neprodává. Prodejců bylo jen velmi málo a z velké většiny se nakonec stali podvodníci. Naštěstí jsem ale narazila na velmi milou paní, která měla, co jsem potřebovala. Lahev jsem tedy koupila a sbírka byla konečně kompletní,“ uvedla podle serveru Hitas mladá žena. 

Babička neměla u pokladny dostatek peněz. Z činu naprosto cizího muže, který stál za ní, ztratila všechna slova

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jakmile tedy byla sbírka kompletní, žena ji zanesla tchyni s tím, že by jí to možná mohlo potěšit. Vztahy mezi nimi totiž nebyly vždy nejlepší, a tak chtěla zapůsobit. „Myslela jsem si, že se nad tím pousměje a půjdeme dál. Ona byla ale štěstím bez sebe a moc mi děkovala. Pak jsme si daly víno a povídala mi, jak ke sbírce se zesnulým tchánem přišli,“ dodala.