Polovina září 2025 skutečně přinesla teploty nad 25 °C. Jenže o dva týdny později už předpověď ČHMÚ počítala s mrazíky a sněžením na horách.
Příběh letošního babího léta je vlastně příběh o tom, jak rychle se v české kotlině mění nejen počasí, ale i jeho mediální obraz. Když 15. září meteorologové z ČHMÚ mluvili o víkendových maximech přes pětadvacítku a nadprůměrných teplotách až do první říjnové dekády, znělo to jako pozvánka na prodloužené léto. Jenže předpověď na několik týdnů dopředu a konkrétní týdenní výhled jsou dvě zásadně odlišné věci. A právě v tom rozdílu se skrývá to nejzajímavější.
Co meteorologové skutečně řekli, a kdy
V polovině září zachytil server iDNES.cz výstupy ČHMÚ, které slibovaly víkendové babí léto s teplotami nad 25 °C a celkově nadprůměrný teplotní ráz do začátku října. Zároveň ale meteorologové už tehdy dodávali, že počátkem října maxima klesnou pod 20 °C a přijde nejvíc srážek.
O čtrnáct dní později, 29. září, vypadala týdenní předpověď na ČT24 úplně jinak:
- Denní maxima většinou 8–17 °C
- Noční teploty s poklesem k bodu mrazu
- Na horách déšť přecházející do sněhu
- Mírné oteplení až o víkendu, i tak jen na 13–17 °C
Teplé „babí“ okno tedy reálně patřilo k období kolem 19.–22. září. Ne k celému úseku od konce září dál.
Tři vrstvy předpovědi, které se běžně pletou
Když čtete, že „babí léto vydrží do října“, stojí za to rozlišit, odkud ta informace pochází. Meteorologie pracuje se třemi časovými horizonty a každý má jinou spolehlivost.
Krátkodobá předpověď (1–3 dny) je nejpřesnější. Právě ta k 29. září jednoznačně ukazovala ochlazení. Střednědobý výhled (týden až deset dní) už pracuje s většími nejistotami, a právě ten z poloviny září naznačoval delší teplé období. Měsíční výhled pak říká jen to, zda bude celkově tepleji nebo chladněji než normál, bez konkrétních denních hodnot.
Problém nastává, když se měsíční výhled čte jako předpověď na každý den. Září 2025 bylo teplotně mírně nadprůměrné, o 0,9 °C nad normálem; v pořadí od roku 1961 šlo o 17.–18. nejteplejší září. Ale „mírně nadprůměrné“ neznamená „letní“.
Jak říjen dopadl ve skutečnosti
Podle měsíčního hodnocení ČHMÚ přišel říjen 2025 jako studená sprcha, doslova i obrazně.
První říjnový týden (1.–6. 10.) byl velmi chladný. Teploty padaly hluboko pod normál, na Šumavě zaznamenala stanice Borová Lada minimum −7,5 °C, v Rudolci na Vysočině −4,6 °C. Teprve týden od 6. do 12. října přinesl slabě nadnormální teploty, ale maxima se pohybovala kolem 12–16 °C, daleko od pětadvacítky. Další chladná vlna udeřila 18.–20. října.
Celkově skončil říjen 2025 teplotně normální, v dlouhé řadě od roku 1961 dokonce jako 28. nejchladnější. Nejvyšší krajská maxima? Kolem 19–20 °C. České Budějovice zaznamenaly 20,2 °C až 21. října, Klatovy 19,0 °C 4. října. Žádný den se nepřiblížil pětadvacítce.
Voda, sucho a skrytý problém pod povrchem
Zatímco teploty se vrátily k normálu, pod zemí zůstával deficit. Na konci září byla hladina mělkých vrtů v ČR celkově mírně podnormální, v povodí Ohře, dolního Labe a horní Vltavy dokonce silně podnormální. Většina sledovaných nádrží sice držela nad 55 % naplnění, ale Orlík měl jen 37 %, Seč 51 %, Mostiště 52 %.
Říjen povrchovou situaci zlepšil, srážky spadly hlavně 5., 6., 23., 27. a 28. října. Jenže vydatnost pramenů zůstala silně podnormální a hluboké vrty se nezotavily. Povrch se napil, podzemí nikoli.
Proč „babí léto do října“ nebylo tak horké
Synoptická situace to vysvětluje jednoduše. Ve 39. týdnu (22.–28. 9.) prošla přes Česko studená fronta a jen přechodně se rozšířil vliv vyššího tlaku od Skandinávie. Přízemní teplota v Rýmařově klesla na −0,1 °C, na horských stanicích pod −3 °C. Už před 29. zářím tedy situace nebyla jednolitě „letní“.
Kdo si na základě zářijového výhledu naplánoval prodloužený letní víkend na začátek října, narazil na realitu: ranní mrazíky, přeháňky a maxima sotva přes deset stupňů. Babí léto roku 2025 trvalo pár dní kolem 20. září. Pak přišel podzim, přesně tak, jak to krátkodobá předpověď avizovala.