Nevyhazujte zbytky zeleniny, na parapetu z nich můžete vypěstovat nekonečné zásoby. Jsou výrazně chutnější než ty kupované

V poslední době se ve společnosti prosazují různé trendy – jedním z nich je i pěstování vlastního ovoce a zeleniny. Skvělou zprávou je, že k tomu nepotřebujete zahradu. K vypěstování uspokojivého množství zeleniny vám bohatě postačí okenní parapet. Místo semínek jednoduše využijete obyčejný kuchyňský odpad. Snadno si tak zajistíte přísun čerstvé zeleniny a s ní i dostatek vitamínů a minerálů, které obsahuje.

Kuchyňské organické zbytky nepatří do koše

Během vaření se vytváří značné množství odpadu – do koše (nebo lépe do třídících kontejnerů a do kompostu) vyhazujete jak obalový materiál, tak nejrůznější kuchyňské zbytky. Pravděpodobně vás ale nikdy nenapadlo, že byste tento odpad mohli dále využít. Pokud dumáte nad tím, jak konkrétně, vězte, že je to velmi jednoduché. Ze zbytků většiny druhů zeleniny totiž můžete vypěstovat zeleninu novou. Celý postup je natolik triviální, že jej bez problémů zvládnou i děti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

K vypěstování čerstvé zeleniny z kuchyňských zbytků nebudete potřebovat takřka žádné předchozí zkušenosti nebo speciální vybavení. Bohatě vám postačí široká skleněná miska (nebo například sklenice od okurek) a trocha čerstvé vody. Tímto způsobem se v domácích podmínkách nejčastěji množí cibule, jarní cibulka, mrkev, pórek, řapíkatý celer, římský salát, řepa, brambory, sladké brambory, hlávkové zelí nebo čerstvé bylinky.

Postup pro vypěstování čerstvé zeleniny

Abyste získali sazeničky, z nichž budete později sklízet šťavnatou úrodu, budete potřebovat nějakou (nejlépe skleněnou) misku, čerstvou vodu a odpovídající zbytky zeleniny. V případě cibule se jedná o spodní odkrojenou část s kořínky, u jarní cibulky a pórku totéž – zde dbejte na to, aby byl odkrojek asi tří centimetrový a kořínky seřízněte na délku jednoho centimetru. Chcete-li pěstovat mrkev (nebo petržel a řepu), ponechte si její vršek. U brambor je důležitá ta část, kde jsou viditelné klíčky. Odřezek by měl být rovněž alespoň 4 cm tlustý.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Získané odkrojky nyní vložte do misky a zalijte čerstvou vodou. Vždy platí, že by měly být potopené případné kořínky a menší část odřezku. V případě brambor či zázvoru je lepší jako podklad pro klíčení využít namočenou vatu. Zeleninu poté umístěte na slunné místo (během klíčení nezapomeňte jednou za tři až čtyři dny měnit vodu). Po jednom až dvou týdnech budete moci pozorovat, jak zbytky zakořenily a rovněž vyhnaly listy (například jarní cibulka vyroste asi o 8 centimetrů).

iZdroj fotografie: Depositphotos

V momentě, kdy budou nové kořínky alespoň 3 centimetry dlouhé, můžete zeleninu přesadit do květináče. V prvních týdnech myslete na to, aby byla půda dostatečně vlhká (ale ne permanentně přemokřená) a nová rostlinka se tak uchytila. První úrodu můžete poté očekávat za několik týdnů (pozor, v případě zázvoru nikoliv – zde se jedná o měsíce).

Jaké druhy zeleniny pěstujete nejčastěji?

Zdroj: The Old Farmer’s Almanac