Premiér Babiš je poslanec s nejnižší účastí na hlasování v celé sněmovně. Zameškal dvě třetiny hlasování

Číslo pochází z přehledu webu Politix, na který upozornily Novinky 6. listopadu 2026, přesně rok po ustavující schůzi 10. volebního období. Nezávislá agregace otevřených dat Poslanecké sněmovny na portálu Sněmovna pod lupou potvrzuje totéž pořadí i prakticky totéž číslo: 32,9 %. Sám Babiš den předtím při interpelacích poznamenal: „Co se tady děje, já nevím, já sem ani moc nechodím.“ Věta zněla jako nadsázka. Statistika říká, že to nadsázka není.

Žebříček, který mluví jasně

Druhý od konce je ministr školství Robert Plaga s 37 % účasti, pětibodový odstup za Babišem. Třetí Karel Havlíček se 42 %. Všichni tři jsou ministři za ANO. Teprve čtvrtý v pořadí je Petr Macinka z Motoristů s 51,4 %. A první nevládní poslanec, který se objeví na chvostu žebříčku, Pavel Karpíšek, má účast 52 %.

Jinými slovy: pod čtyřicetiprocentní hranicí jsou jen dva lidé, oba ministři z ANO. Premiér mezi nimi vyčnívá jako absolutní dno. Přitom ne všichni ministři na tom jsou špatně: Boris Šťastný za Motoristy hlasuje v přes 93 % případů a Lubomír Metnar za ANO dosahuje 68 %. Problém je koncentrovaný u premiéra a části vrcholných tváří hnutí, ne u vlády jako celku.

Proč to systém dovoluje

Česká ústava neklade překážku mezi funkci člena vlády a poslanecký mandát. Premiér zůstává poslancem, ale fyzicky nemůže sedět ve sněmovním sále a zároveň jednat na summitu v Bruselu. Úřad vlády Babišovu absenci vysvětlil „desítkami důležitých jednání, konferencí a zahraničních cest“.

Klíčový detail: zákon sankcionuje jen neomluvenou neúčast na jednacích dnech. Při dvou neomluvených dnech v měsíci přijde poslanec o polovinu platu a náhrad, při čtyřech a více o celé náležitosti na následující měsíc. Jenže omluvená absence, a premiérské omluvenky jsou z podstaty funkce prakticky automatické, neznamená žádný finanční postih. Babiš tedy pobírá plný poslanecký plat i za hlasování, kterých se neúčastní. Mechanismus, který by nízké procento účasti jako takové trestal, v českém právu neexistuje.

Premiérský standard, nebo extrém?

Nízká docházka premiérů-poslanců není česká rarita. Ale Babišova čísla jsou i v tomto kontextu na spodním okraji. Bohuslav Sobotka se jako premiér v letech 2013–2017 účastnil 48 % hlasování. Petr Fiala měl k červnu 2024 účast 56,3 %. Babiš sám ve svém předchozím premiérském období spadl ještě níž, na 26,5 % k listopadu 2019 a podle Novinek dokonce lehce přes 21 % k polovině roku 2024.

Srovnání není metodicky dokonalé, protože jde o různé okamžiky volebních období. Trend je ale zřetelný: Babiš patří dlouhodobě k extrémně málo hlasujícím premiérům-poslancům, a to i ve srovnání sám se sebou.

Co chybí: klouzavý mandát

Debata o klouzavém mandátu, tedy o tom, že by poslanec jmenovaný ministrem dočasně přenechal křeslo náhradníkovi, se v Česku vede roky. Zavedení by problém vyřešilo systémově: ministr by nemusel předstírat, že je aktivním poslancem, a na jeho místě by hlasoval někdo, kdo ve sněmovním sále skutečně sedí. Dokud klouzavý mandát chybí, bude premiérova docházka vždycky politické téma, a statistika vždycky nepříjemná.

Babiš mezitím při hlasování o zákonu o digitální ekonomice 4. listopadu 2026 chyběl. Zákon prošel 142 hlasy. Sněmovna si poradila i bez něj, a právě v tom je jádro problému. Systém funguje, jako by premiér-poslanec nebyl potřeba. A on se podle toho chová.