Babiš dostal naloženo za výroky o studentech. Nerudová použila slovo, které ho v debatě roztočí jako nikdy předtím

V pondělí 2. listopadu 2026 se Andrej Babiš postavil před kamery po jednání vlády a řekl větu, která mu do večera přistála zpátky jako bumerang. Studenti, kteří se chystali na druhý den stávkovat za veřejnoprávní média, se podle něj „nechali, bohužel, zneužít a obelhat“. Protesty označil za „pokrytectví“ a dodal, že „nic z toho, kvůli čemu lidé teď protestují a zítra chtějí stávkovat, není pravda“. Nerudová na to zareagovala na síti X dvěma slovy, která premiéra zasáhla hlouběji než jakákoli čísla o rozpočtu: nazvala je „estébáckými výroky“.

Proč zrovna tohle slovo bolí víc než všechna ostatní

Slovo „estébácké“ není náhodná nadávka. Babiš je evidován ve svazcích Státní bezpečnosti a tento fakt ho provází celou politickou kariérou. Sám v minulosti veřejně řekl, že označení „estébák“ ho uráží, že je to „absolutně nepřijatelné“ i kvůli jeho rodině a že se kvůli tomu bude soudit „celý život“. Pravomocný rozsudek, který by jeho evidenci definitivně zvrátil, přitom podle fact-checků neexistuje.

Nerudová navíc nemířila naslepo. Už v nedělní Partii den předtím spojila rétoriku Babiše a Okamury s jazykem předlistopadového režimu. Řekla, že řeči o „ukradeném“ 17. listopadu a varování před demonstracemi „dělali soudruzi před listopadem 1989″. Když pak premiér o čtyřiadvacet hodin později veřejně zpochybnil motivaci studentů, Nerudová to použila jako potvrzení svého rámce. A podle databáze Hlídače státu nejde o jednorázový výpad; rámec StB u Babiše používá opakovaně a systematicky.

Od dialogu k delegitimizaci

Zajímavé je, jak rychle se premiérova rétorika posunula. Ještě v dubnu 2026 na tiskové konferenci tvrdil, že vláda veřejnoprávní média ničit nechce a že je otevřen debatě s vedením České televize i Českého rozhlasu. Na podzim už mluví o „totálně vylhaných věcech“ a studenty staví do role obětí manipulace.

Kontinuita tu ale je. Už v roce 2018 Babiš prohlásil, že demonstrace proti němu byly „objednané“; Demagog.cz to vyhodnotil jako nepravdivé. Podezírání protestů z účelovosti není nový tón, jen se tentokrát obrátil přímo na studenty. A pikantní detail: v nedělní Partii jeho stranická kolegyně Pokorná Jermanová ještě hájila tezi, že „pan premiér nikdy nezaútočil na studenty a nikdy je nezesměšňoval“. O den později udělal přesně to.

Co je ve hře: miliardy, které chybí

Spor není jen o slova. Vláda v červnu 2026 schválila návrh zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je mandatorním výdajem ze státního rozpočtu: 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,065 miliardy pro ČRo. Jenže čísla nesedí.

• Česká televize má v rozpočtu na rok 2026 plánovaný příjem z poplatků 6,73 miliardy korun, celkové výnosy 8,536 miliardy. Navrhovaná částka je o miliardu nižší než samotné poplatky. ČT už uvedla, že to nestačí k plnění hlavních úkolů veřejné služby.
• Český rozhlas varuje před každoročním politickým tlakem na rozpočet, nedostatečnými pojistkami nezávislosti a nejistotou kolem regionálních studií. Přišel by zhruba o 400 milionů oproti stávajícímu stavu.
• Generální ředitelé obou médií společně argumentují, že poplatkový model chrání média před závislostí na aktuální politické moci.

Babiš na konci října v pořadu Za pět minut dvanáct zmínil možnost „dobrovolných poplatků“ s jakousi garancí od státu. O dva dny později ale znovu potvrdil, že vláda od zrušení povinných poplatků neustoupí. Vypadá to spíš jako taktická úprava obalu než jako skutečný ústup.

Stávka, která nebyla abstraktní

3. listopadu 2026 se ukázalo, že studentský protest není jen bublina na sociálních sítích. V Praze se na Václavském náměstí sešly tisíce lidí, v Brně podle ČTK dorazilo osm až devět tisíc účastníků, v Olomouci přes dva tisíce, akce proběhly i ve Zlíně. HAMU svolala dopolední program do Parku Klárov, Filozofická fakulta UK organizovala odpolední pochod z náměstí Jana Palacha. Česká konference rektorů vyzvala školy ke vstřícnosti vůči účastníkům, byť režim omlouvání se lišil fakultu od fakulty.

Výbor solidarity studentů formuloval požadavek jednoduše: vláda „nechce vést dialog s veřejností“ a studenti ho chtějí vynutit. Výzva mířila explicitně i na nestudenty, přidat se mohl kdokoli.

Granát, který si Babiš odpálil sám

Nerudová nemusela nic vymýšlet. Stačilo počkat, až premiér řekne o studentech to, co řekl, a přilepit na to nálepku, která ho pronásleduje déle než kterákoli kauza. Slovo „estébácké“ funguje jako zkratka pro celý komplex: svazky StB, spory o minulost, legitimitu moci. Babiš na něj reaguje pokaždé, veřejně, emotivně. A tentokrát to slovo zaznělo v kontextu studentské stávky, dva týdny před 17. listopadem.