Pavel se vrátil z Maroka a zveřejnil cenu dovolené. Za letenky dal přes 450 tisíc korun ze svého, tvrdí

V pátek 16. října, den po příletu z Maroka běžnou linkou, zveřejnil Petr Pavel na stránkách Hradu prohlášení, v němž poprvé rozepsal konkrétní částky za dva lety spojené se soukromou cestou. Dva týdny mlčení a narůstajícího politického tlaku tím chtěl uzavřít jedinou větou: „Věřím, že je věc vysvětlena a uzavřena.“ Jenže právě těch čtrnáct dní ticha je důvod, proč se o marocké dovolené mluví víc než o jejím ceníku.

Co přesně Pavel zaplatil, a co v účtu chybí

Zveřejněná suma 18 750 eur, tedy zhruba 456 tisíc korun, se skládá ze dvou položek:

• 3 750 eur za sedadlo v letadle, které 2. října pronajal závodní tým Fesh Fesh pro cestu do Maroka na Rallye du Maroc. Podle stanoviska týmu odpovídala cena business třídě na běžné lince a náklady se dělily mezi všechny cestující.
• 15 000 eur jako Pavlův podíl na soukromém charteru Casablanca–Praha–Casablanca během volebního víkendu. Let zajistil Tomáš Šebek, o němž Pavel dříve veřejně psal jako o osobním i profesním příteli, který ho podpořil v prezidentské kandidatuře.

Důležité je, co v prohlášení není. Hrad neuvádí cenu finálního návratu 15. října, kdy Pavel přiletěl běžnou linkou. Neuvádí ani pobytové náklady, ubytování nebo další výdaje. Číslo „přes 450 tisíc“ tedy není účet za celou dovolenou. Je to účet za dva konkrétní přesuny vzduchem.

Proč soukromý let, a ne linka

Kdo někdy hledal spojení Praha–Casablanca, ví, že přímý let neexistuje. Ani jedním směrem. Komerční linka znamená přestup, typicky přes Madrid, Paříž nebo Istanbul, a cestovní čas se snadno protáhne na osm i deset hodin.

Orientační cena zpáteční letenky se podle portálu Momondo pohybuje mezi čtyřmi a devíti tisíci korun. Pavlových 15 000 eur za volební otočku je proti tomu násobek. Srovnání ale kulhá: běžná linka by stejnodenní návrat z Casablanky do Prahy a zpět prostě neumožnila. Soukromý charter řešil čas, ne komfort.

Letecký expert Petr Kováč v rozhovoru pro iDNES označil zveřejněné částky i způsob skupinového rozúčtování za „zcela běžné ceny i postup“ v privátní letecké dopravě. Skandální ceník to podle něj není. Skandální je něco jiného.

Čtrnáct dní, které udělaly kauzu

Příběh nezačal pátečním prohlášením. Začal 2. října, kdy Hrad oznámil, že prezident kvůli soukromé zahraniční cestě nepůjde volit do Černoučku, a přiznal „chybu v plánování“. Pro politika, který opakovaně vyzýval občany k účasti ve volbách, to byla rána do vlastní kredibility. Pavel se nakonec na charterovou otočku vrátil a odvolil, ale tím spustil druhou vlnu otázek: kdo let platil, kdo ho objednal a proč Hrad mlčí.

Poslanec Jindřich Rajchl 13. října prosadil do programu Sněmovny bod, v němž požadoval, aby prezident doložil úhradu ze soukromého účtu a sdělil, kdo letadla objednával. Argumentoval transparentností a možným střetem zájmů. Koaliční i opoziční politici se shodli aspoň na tom, že Hrad měl náklady zveřejnit dřív.

Teprve po tomto tlaku přišlo páteční prohlášení. Ne jako zavedená praxe, ale jako krizová reakce. Závěrečný účet Kanceláře prezidenta standardně vykazuje zahraniční pracovní cesty a doprovody u oficiálních návštěv; položkový rozpad soukromé dovolené prezidenta v něm nenajdete. Zákon o střetu zájmů řeší oznamování majetku, příjmů a darů v zákonných lhůtách, ne ad hoc mediální zveřejnění účtů za letenky. Pavel tedy nemusel. Ale měl.

Co zůstává otevřené

Pavel napsal, že svou část uhradil z osobních prostředků a že Kancelář prezidenta nic neplatila ani neorganizovala. Formulace „můj podíl na celkové platbě“ ale znamená, že zbytek hradili další účastníci nebo objednavatelé, a detailní rozúčtování veřejně nepředložil. Platební doklady nezveřejnil. Rajchlova sněmovní výzva zůstává bez odpovědi v podobě dokumentů.

Z otevřených zdrojů neplyne prokázané porušení zákona. Formální řízení kontrolních orgánů ani policie nikdo veřejně neoznámil. Hraniční je eticky hlavně otázka, zda prezident nepřijal neoznámenou majetkovou výhodu od soukromých osob, a právě na ni odpovídá jen jeho slovo, ne doklad.

Charterové ceny jsou podle experta standardní. Politický problém ale nikdy nebyl v ceníku. Byl v tom, že Hrad nechal čtrnáct dní narůstat pochybnosti, které šlo rozptýlit jedním odstavcem hned na začátku.