Bývalý prezident oznámil, že ve druhém kole senátních voleb v obvodu Kladno hlasovat nepůjde. A při té příležitosti se opřel i do svého nástupce.
Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk zopakoval scénář, který čeští voliči znají z roku 2020: v prvním kole přišel k urně v Lánech, podpořil svého favorita Aleše Gerlocha kandidujícího za ANO, a když ten nepostoupil, zavřel za sebou dveře. Gerloch skončil v obvodu 30 Kladno třetí s 10 622 hlasy a 22,16 procenty, na postup mu chybělo přes 3 400 hlasů. Do finále, které se odehraje 16. a 17. října, jdou Adéla Sucharda Šípová za koalici ZelSTAPirTOPSEN a Petr Paták za ODS. Ani jednomu z nich Zeman svůj hlas dát nehodlá.
Prázdný lístek jako šaškárna
Zeman v rozhovoru připomněl epizodu z roku 2020, kdy mu tehdejší předseda Senátu Miloš Vystrčil údajně doporučil, aby přišel alespoň vhodit prázdný lístek. Odpověď byla tehdy i teď stejná: „Naprostá šaškárna.“ Bývalý prezident v tom nevidí ani smysluplný protest, ani občanskou povinnost. Senát dlouhodobě považuje za zbytečnou instituci, a symbolické gesto vůči něčemu, co pokládá za nadbytečné, mu připadá absurdní.
Nejde přitom o výjimku. Už před šesti lety, když v jeho tehdejším pražském obvodu nepostoupil Miloslav Ludvík, Zeman oznámil totéž. Vzorec je stabilní: pokud nemá koho volit, nevolí. Žádné kompromisní škrtání, žádné menší zlo.
Zážitkový prezident a marocký kalkul
Jenže Zeman se nezastavil u vlastní neúčasti. V druhé části rozhovoru se pustil do Petra Pavla a jeho návratu z dovolené v Maroku. Kancelář prezidenta republiky původně oznámila, že se hlava státu prvního kola nezúčastní, a přiznala „chybu v plánování“. Po vlně kritiky Pavel cestu přerušil, vrátil se a odvolil v Černoučku.
Zeman nabídl dvě vysvětlení: buď Pavla dohnaly výčitky svědomí, nebo si jeho okolí spočítalo, že neúčast poškodí prezidentův obraz před možnou obhajobou mandátu. Sám se přiklonil k druhé variantě. Pavla označil za „zážitkového prezidenta“, jehož výkon funkce popisuje jako sled výjezdů, festivalů a cestování. Marocká epizoda mu posloužila jako ilustrace.
Dva prezidenti, dvě symboliky
Ironií celé situace je, že exprezident i úřadující prezident nakonec pracují se stejným nástrojem, volební účastí jako symbolem. Jen ho používají přesně opačně. Pavel se po kritice vrátil k urně a demonstroval, že prezident má jít příkladem. Reakce napříč politickým spektrem byly převážně kladné: ocenili ho Grolich, Kupka i Okamura, Hřib připustil, že tím Pavel paradoxně zviditelnil termín voleb.
Zeman naopak legitimizuje neúčast. Nedal svým příznivcům žádnou přelivovou instrukci, nepodpořil ani jednoho z finalistů. Pro část voličů ANO a prozemanovsky naladěných lidí na Kladensku to může být signál, že zůstat doma je v pořádku. Tvrdá data o dopadu na účast před uzavřením hlasování neexistují, ale Gerlochových deset tisíc hlasů se někam rozloží, nebo nerozloží vůbec.
Stín dalšího Hradu
Zeman se v rozhovoru dotkl i vlastních prezidentských ambicí. Přiznal, že ho myšlenka na kandidaturu stále láká, ale vzápětí ji sám smetl odkazem na svých 82 let a obavu, aby se nestal „českým Bidenem“. Jako jména vhodná pro Hrad zmínil Radka Vondráčka a Petra Landovského. I tím naznačil, že jeho komentáře k Pavlovi nejsou jen volební glosou, ale součástí širší hry o budoucnost prezidentského úřadu.
Havel volby nevynechával, Klaus se kvůli hlasování vracel z pohřbu Ronalda Reagana. Zeman zůstává v Lánech a říká, že nemá koho volit. Tři prezidenti, tři odpovědi na tutéž otázku, a každá vypovídá víc o nich než o Senátu.