Brusel to řekl na rovinu. Babiš je podle Evropské komise stále ve střetu zájmů, stanovisko je jednoznačné

Dne 14. října 2026 zveřejnila Transparency International ČR obsah dopisu, který jí zaslala generální ředitelka DG AGRI Elisabeth Wernerová. Dokument říká jasně: situace pana Babiše „představuje střet zájmů“ ve smyslu článku 61 odstavce 3 finančního nařízení EU a opatření oznámená českými orgány nejsou dostatečná k jeho řešení. Nejde o tiskový briefing, nejde o diplomatickou narážku. Je to písemný závěr s připomenutím konkrétních rozpočtových nástrojů: přerušení lhůt pro platby, pozastavení plateb, finanční opravy. Jazyk, který má cenu v korunách.

Od „potenciálního“ ke střetu bez přívlastku

Kdo sledoval kauzu v září, pamatuje si formulaci mluvčí Komise Louise Bogeyové z oficiálního briefingu 8. září 2026: „potenciální situace střetu zájmů.“ Slovo „potenciální“ tehdy nechávalo prostor pro interpretaci. Babiš ho využil okamžitě, přes SMS pro ČTK vzkázal: „Nezajímá mě to a ani to neřeším.“

Říjnový dopis ale přívlastek vypouští. Situace Babiše „představuje střet zájmů.“ Tečka. Posun od tiskového výroku k písemnému závěru adresovanému konkrétní organizaci je podstatný: zatímco briefing je politická komunikace, dopis DG AGRI je dokument, na který se dá odkazovat v auditu, při kontrole refundací i v případném řízení o finančních korekcích.

Důležitý je i způsob, jakým se stanovisko dostalo na veřejnost. TI dopis obdržela 14. září, ale protože byl označen jako „citlivý“, nemohla ho rovnou publikovat. Souhlas Komise se zveřejněním obsahu přišel až 5. října. Devět dní nato TI obsah zveřejnila. Nejde tedy o únik ani o spekulaci, Brusel věděl, co se publikuje, a dal k tomu svolení.

Proč fond RSVP TRUST nestačí

Jádro sporu se točí kolem otázky, zda svěřenský fond RSVP TRUST dostatečně odděluje Babiše od ekonomického prospěchu z Agrofertu a dalších firem. Komise říká, že ne.

Podle dokumentu, který v září citoval iROZHLAS, fond nelze považovat za „slepý fond.“ Babiš jako otec a dědeček budoucích obmyšlených má zájem na hospodářském úspěchu svěřených aktiv, a unijní článek 61 výslovně zahrnuje rodinný i ekonomický zájem. Komise přitom neřeší jen Agrofert jako značku. V bruselském rozboru se objevují i další entity, SynBiol a Hartenberg Holding, tedy širší podnikatelský okruh mimo samotný svěřenský fond.

TI ve svém květnovém podnětu z 25. května 2026 tuto argumentaci rozvedla na desítkách stran. Adresovala ho hned pěti unijním institucím: DG AGRI, DG JUST, DG BUDGET, OLAF a Evropskému účetnímu dvoru. Komise si poté vyžádala od českých orgánů informace o přijatých opatřeních, a v říjnovém dopise výslovně píše, že svůj závěr učinila „na základě posouzení informací poskytnutých českými vnitrostátními orgány.“ Česká strana tedy dostala prostor se vyjádřit. A Brusel její vysvětlení nepřijal.

Co to znamená pro české peníze

Automatický pád vlády ani ztrátu premiérské funkce dokument nespouští. Reálné důsledky ale leží jinde, v rozpočtové rovině.

Už v září Komise českým úřadům řekla, aby do žádostí o refundaci nezařazovaly výdaje na operace vybrané od 9. prosince 2025, pokud se týkají subjektů kontrolovaných Babišem nebo s ním propojených. V říjnu přidala explicitní připomínku nástrojů, které má k dispozici:

• Přerušení lhůt pro platby – Komise může odložit proplacení žádostí.
• Pozastavení plateb – tvrdší varianta, peníze nejdou, dokud se situace nevyřeší.
• Finanční opravy – zpětné snížení příspěvku EU, tedy reálná ztráta peněz pro český rozpočet.

Nejde o teoretické nástroje. Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě z roku 2023 připomíná, že česká kauza už jednou vedla k auditu DG REGIO a DG EMPL v roce 2019, ke zveřejnění finální zprávy v dubnu 2021 a k následným finančním korekcím. Současný spor je návrat téhož tématu v novém právním a majetkovém uspořádání, a Komise tentokrát neváhá s jazykem.

U přímých plateb společné zemědělské politiky Komise popisuje nižší riziko, protože tam zbývá malý prostor pro diskreci. Vyšší riziko vidí u kohezních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Pokud český stát dotčené výdaje přesto uhradí a pošle do Bruselu k proplacení, rozdíl ponese národní rozpočet.

Babiš odmítá, TI žádá rezignaci

Premiérova reakce se nemění. Po říjnovém zveřejnění v Bruselu zopakoval, že žádný střet zájmů nemá a že jde o „nesmysl.“ Stejné slovo použil už v září. Na institucionální úrovni ministerstvo pro místní rozvoj v září potvrdilo, že dopis Komise obdrželo a seznamuje se s ním.

Na druhé straně stojí Transparency International, která Babiše opakovaně vyzývá k odstoupení z funkce předsedy vlády. Procesní vzorec, který TI používá (právní analýza, formální podání Komisi, veřejný tlak), není pro Česko unikátní. Podobný postup zvolila TI Hungary v roce 2022, když adresovala DG pro hospodářskou soutěž analýzu netransparentního rozdělování podpor v Maďarsku. Následoval otevřený dopis TI EU vládám členských států s výzvou k podmínění unijních financí. Český případ ale má jedno specifikum: jde o úřadujícího premiéra, ne o systémový problém bez konkrétní tváře.

Bezprostřední reakce koaličních partnerů ani opozice se ve veřejně dohledaných primárních zdrojích zatím neobjevily. Ticho ale může být výmluvnější než slova, zvlášť když Komise přešla od diplomatických formulací k písemnému závěru s rozpočtovými důsledky.

Spor nekončí. Komise má nástroje, kalendář si zatím nenechala vnutit a český rozpočet čeká na to, kdo mrkne první.