Kapela se rozloučila slovy, ze kterých mrazí. Spoluzakladatel slavné kapely zemřel ve spánku, bylo mu 45 let

Ráno 20. září se na Instagramu objevil společný příspěvek kapely New Found Glory a Gilbertovy manželky Lisy Cimorelli. Žádné PR fráze, žádný vyhlazený nekrolog. Jen věty, které střídají intimitu posledních chvil s přiznáním, že nikdo z nich nečekal, jak rychle konec přijde. Gilbert odešel pokojně, po boku manželky a matky. Kapela napsala, že jeho duch zůstane součástí každého budoucího vystoupení. A pak přidala větu, která celé rozloučení posouvá jinam, že jeho největší rolí nebyla kytara, ale to, že byl manžel a otec.

Pět let boje, který nikdy neskrýval

Gilbertova diagnóza přišla v prosinci 2021. Vzácná rakovina nadledvin, feochromocytom, ho zasáhla v době, kdy kapela stále aktivně koncertovala a nahrávala. Na rozdíl od mnoha hudebníků, kteří nemoc uzavřou do soukromí, Gilbert zvolil opačnou cestu. Průběh léčby dokumentoval veřejně, mluvil o chemoterapii, o šíření nemoci do páteře a plic, o momentech, kdy nevěděl, jestli se ještě vrátí na pódium.

V srpnu 2025 oznámil, že obnovuje radioterapii kvůli novému ložisku v zádech. Přesto nepřestal pracovat na hudbě. Album Listen Up! vyšlo 20. února 2026 u Pure Noise Records, a právě v týdnech kolem jeho vydání začal Gilbert ztrácet kontrolu nad levou stranou těla. CT vyšetření z 23. února odhalilo tři nové nádory na mozku. O čtyři dny později ležel na operačním sále.

Návrat, který nikdo nečekal

Po operaci následovalo deset kol ozařování a pokračující imunoterapie. V dubnovém rozhovoru pro Rolling Stone Gilbert poprvé veřejně pojmenoval svou diagnózu jako adrenokortikální karcinom ve čtvrtém stadiu. Mluvil o léčbě zaměřené na průnik přes hematoencefalickou bariéru, o prognóze, která se výrazně zhoršila. A přesto se v červnu 2026 vrátil na pódium.

Nebyl to koncert jako dřív. Žádné skákání po jevišti, žádná fyzická exploze, kterou fanoušci znali z dvou dekád turné. Byl to symbolický návrat člověka, pro kterého už samotná přítomnost mezi spoluhráči znamenala vítězství. Sám to rámoval jako něco, v co už nedoufal. Guitar World popsal ten moment jako jeden z nejemotivnějších okamžiků letošní koncertní sezóny.

Proč právě tohle rozloučení zasáhlo tak silně

Smrt hudebníka po dlouhém boji s rakovinou bohužel není v hudebním světě výjimečná. Co dělá Gilbertův případ jiným, je kontrast. Ještě tři měsíce před smrtí stál na pódiu. Ještě v dubnu mluvil o další hudbě, o tom, že chce fanoušky inspirovat i v nejhorších chvílích. A pak přišel 20. září.

Rozloučení kapely a rodiny nese čtyři vrstvy, které se vzájemně zesilují:

• Pokojný, intimní popis posledních chvil: smrt ve spánku, manželka a matka u něj.
• Přiznání šoku: i lidé, kteří znali závažnost diagnózy, nečekali takovou rychlost.
• Posun od kariéry k člověku: kapela ho neoslavuje primárně jako kytaristu, ale jako otce a manžela.
• Slib pokračování: formulace o tom, že jeho vliv zůstane v každém budoucím vystoupení New Found Glory.

Nejde o jednu „mrazivou“ větu. Síla je v tom, jak se ty roviny vrství, od nemocničního lobby plného lidí přes tiché ráno, kdy odešel, až po vědomí, že člověk, který ještě v létě hrál, už nikdy nebude stát vedle svých spoluhráčů.

Co bude s New Found Glory

Chad Gilbert kapelu spoluzaložil v roce 1997 v Coral Springs na Floridě. Byl její hlavní skladatelskou silou, člověkem, který formoval zvuk hitů jako „Hit or Miss“ nebo „My Friends Over You“. Nahradit takovou roli nelze.

K 22. září 2026 kapela veřejně neoznámila, jak hodlá pokračovat. V oficiálních koncertních kalendářích zůstávaly vypsané podzimní termíny, ale z toho nelze vyvozovat definitivní plán. Stejně tak zatím nebyl oznámen žádný vzpomínkový koncert ani veřejná pietní akce. Pokud se něco takového objeví, přijde to nejspíš přes oficiální kanály kapely nebo Lisy Cimorelli, tedy stejnou cestou, jakou přišlo původní oznámení.

Kapela je známá i českému pop-punkovému publiku, byť konkrétní vystoupení v Česku se v dostupných zdrojích nepodařilo potvrdit. Live Nation CZ pro ni vede samostatnou stránku, což naznačuje, že zájem tu je, a po Gilbertově smrti pravděpodobně ještě vzroste.

Člověk, ne legenda

Gilbert v posledních měsících života opakovaně říkal, že chce „sdílet další hudbu a zábavu“ a být inspirací pro lidi procházející těžkými věcmi. Nemluvil o odkazu, nestavěl si pomník. Mluvil o rodině, o vděčnosti, o tom, že každý den navíc je bonus. Právě tahle autenticita dělá z jeho příběhu víc než standardní nekrolog rockového muzikanta.

Lobby nemocnice plné lidí, kteří přišli být nablízku. Tichý spánek, ze kterého se neprobudil. A kapela, která místo slov o legendě napsala, že jeho největším úspěchem bylo být tátou. To je rozloučení, které nepotřebuje dramatické fráze, stačí mu pravda.