Babiš poprvé otevřeně řekl, že se Česko musí zbrojit. Evropu vyzval k jednání o míru, ale přidal varování

Čtvrtek, sobota, neděle. Tři dny, tři vystoupení, postupně tvrdší slovník. Andrej Babiš mezi 17. a 20. zářím přešel od diplomatických výzev k míru k otevřenému pojmenování ruské hrozby a nutnosti se na ni připravit. Není to náhodný posun. Přichází den před klíčovým pondělním jednáním vlády o rozpočtu, v němž obrana požírá stále větší díl koláče. A přichází od politika, který ještě před dvěma měsíci mluvil o dvou procentech HDP jako o rozpočtové povinnosti, ne jako o odpovědi na konkrétního nepřítele.

Tři dny, tři stupně

Na pražském obranném summitu ve čtvrtek 17. září Babiš prohlásil, že „cesta, po které nyní svět kráčí, vede ke třetí světové válce“. Vyzval Evropu, aby spolu s USA dostala Zelenského a Putina k jednacímu stolu. Formulace zněla naléhavě, ale stále se držela v diplomatickém rámci, mír jako cíl, válka jako varování.

O dva dny později, v sobotu na Dnech NATO v Mošnově, přišel zlom. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl: „Ano, musíme zbrojit a připravit se na agresi Ruska.“ Ve stejném dechu dodal, že bychom měli mít zájem válku ukončit. Jenže ta první věta stála sama o sobě, přímá, bez diplomatického polštáře, bez obvyklého rozpočtového žargonu o plnění aliančních závazků.

V neděli pak natočil video na Facebook, kde zopakoval obojí jednodušším jazykem: „Musíme samozřejmě zbrojit, musíme se připravit, kdyby náhodou se něco stalo.“ A přidal Einsteina, mír nelze vynutit silou. Tričko s nápisem „No war“ dotáhlo vizuální zkratku, kterou jeho komunikační tým zjevně chtěl.

Od rozpočtové řeči k bezpečnostnímu rámci

Proč je tahle změna podstatná? Protože Babiš dosud prodával obranu jako účetní položku. Na červencovém summitu NATO v Ankaře slíbil navýšení o 36 miliard korun a dosažení dvou procent HDP. Na konci srpna ministryně financí Schillerová představila obrannou kapitolu kolem 191 miliard plus zhruba čtyři miliardy z dalších kapitol, celkem necelých 195 miliard. Vše v kontextu deficitu 389 miliard. Čísla, tabulky, metodika.

Teď mluví jinak. Nemluví o procentech, ale o agresi Ruska. Nemluví o rozpočtové povinnosti, ale o přípravě na to, „kdyby se něco stalo“. A tvrdí, že Česko už čelí ruské hybridní válce, s odkazem na informace zpravodajských služeb, jejichž obsah z pochopitelných důvodů nezveřejnil.

Národní rozpočtová rada přitom už v únoru upozornila, že loňská obranná kapitola 154,8 miliardy odpovídala jen 1,73 procenta HDP a že započítávání výdajů z jiných kapitol je metodicky sporné. Slabé místo Babišovy nové rétoriky zůstává stejné jako v srpnu: vláda stále nepředložila věrohodnou víceletou trajektorii výdajů nad rámec příštího roku.

Mír a zbrojení jako dvě strany jedné mince

Babiš nově neprodává „mír proti zbrojení“. Prodává „mír skrze přípravu a odstrašení“, a to je politicky zásadní posun. Pokrývá tím dvě voličské skupiny najednou: ty, kteří se bojí války a chtějí slyšet slovo mír, i ty, kteří od premiéra očekávají, že pojmenuje hrozbu a něco s ní udělá.

Časování je přitom těžko náhodné. V sobotu na Dnech NATO si Babiš osobně převzal čtyři baterie izraelského systému protivzdušné obrany Spyder, konkrétní, fotografovatelný důkaz, že zbrojení není jen slogan. Den nato natočil video. Den poté zasedá vláda nad rozpočtem. Bezpečnostní hrozba tak funguje jako politické zdůvodnění, proč obrana nemá být první kapitolou pro škrtání.

Co říkají ostatní, a co říká realita

Šéf ODS Martin Kupka Babišovo „prozření“ ocenil, ale okamžitě se zeptal, kdy se premiér zbaví „kremelské páté kolony“, kterou si vzal do vlády, narážka na poslance Rajchla, který ve stejném týdnu zlehčoval „nadužívání slova válka“. Okamura reagoval obecně, že narušování české suverenity je nepřijatelné.

Mezinárodní kontext dodává Babišovým slovům váhu. Polský premiér Tusk ve stejný čtvrtek v Sejmu varoval před hybridními údery drony a raketami na státy podporující Ukrajinu a mluvil o cíli Ruska oslabit článek 5 NATO. Tusk je konkrétnější a operativnější, cituje zpravodajská hodnocení, popisuje opatření na hranicích. Babiš je političtější, mluví o „impotenci Evropy“, o tom, že „všichni mluví jen o válce“, a kritizuje evropský systém rozhodování jako celek, ne konkrétní lídry.

Hybridní válka není abstrakce

Když Babiš říká „hybridní válka“, není to prázdná fráze. BIS ve výroční zprávě za rok 2025 popisuje ruské aktivity na českém území: dezinformace, propagandu, verbování takzvaných telegramových agentů pro možné sabotáže, klasické zpravodajské operace a kyberútoky. Čerstvý příklad z letošního září: dezinformační operace kolem údajných polských územních nároků vůči Česku, včetně falešného profilu českého velvyslance a podvrženého webu napodobujícího iROZHLAS.

Pro běžného občana se hybridní hrozba projevuje nejčastěji manipulativním obsahem, falešnými účty na sociálních sítích, podvrženými dokumenty a phishingem. Ministerstvo vnitra doporučuje ověřovat původ informací, nerozesílat neověřené screenshoty a kontrolovat identitu účtů. Zní to banálně. Jenže právě na banalitě stojí celý model, funguje, protože většina lidí nekontroluje nic.

Babiš v září 2026 udělal něco, co od něj analytici nečekali: spojil slovo mír se slovem agrese ve stejné větě a ani jedno z nich neodvolal. Jestli za tím stojí upřímné prozření, nebo chladný politický kalkul před rozpočtovým jednáním, nelze ověřit. Ověřit lze jedno: premiér, který ještě v létě počítal procenta HDP, teď počítá s Ruskem jako s přímou hrozbou. A to mění pravidla hry.