Na lyže letos možná zapomeňte. Meteorolog popsal, proč bude zima v Evropě mimořádně teplá a bez sněhu

Když německý meteorolog Dominik Jung na konci léta 2025 zveřejnil svou interpretaci výstupů amerického modelu NOAA CFS, znělo to jako rozsudek nad zimní sezonou: Evropa bude výrazně teplejší než normál, sněhu bude méně a nižší polohy čeká spíš déšť než bílá nadílka. Titulky se rozjely. Realita sezónních předpovědí je ale složitější než jedno číslo a jeden graf, a hlavně: jinak dopadne na lyžaře v Peci pod Sněžkou a jinak na ty, kdo plánují vánoční týden v areálu pod osmi sty metry.

Co modely skutečně říkají

Klíčové je odlišit mediální zkratku od toho, co sezónní výhledy opravdu ukazují. Nejde o předpověď počasí na konkrétní den. Jde o pravděpodobnostní odhad průměrné odchylky teploty a srážek pro celé tříměsíční období, tedy prosinec až únor. ECMWF pracuje s 51členným ansámblem modelu SEAS5, jehož horizont sahá až sedm měsíců dopředu. Copernicus výstupy aktualizuje každý měsíc.

Pro střední Evropu, tedy i Česko, podzimní výhledy ukazovaly odchylku zhruba +0,5 až +2,0 °C oproti normálu 1991–2020. Ve Skandinávii, východní Evropě a částech Ruska až kolem +3 °C. To je signál „spíš tepleji“, nikoli „sníh nebude vůbec“. Rozdíl zní drobně, ale pro lyžařskou sezonu je zásadní.

Na pozadí stojí ještě jeden faktor. NOAA Climate Prediction Center v září 2025 vyhlásilo La Niña Watch; pravděpodobnost přechodu do La Niña činila 71 % pro říjen až prosinec a 54 % pro prosinec až únor. La Niña sama o sobě neznamená automaticky teplejší zimu v Evropě, ale v kombinaci s dalšími cirkulačními vzorci posiluje mírný teplotní signál. Jung sám přiznával nejistotu kolem polárního víru, jehož případné narušení by teplý trend mohlo lokálně a dočasně zlomit.

Proč teplejší neznamená bez lyžování

Průměrná odchylka +1 °C za celou zimu vypadá nevinně. Jenže právě ta jedna dvě desetiny rozhodují o tom, jestli v prosinci v 800 metrech nad mořem padá sníh, nebo prší. A rozhodují i o něčem, co běžný čtenář nevidí: o počtu hodin vhodných pro technické zasněžování.

Výrobce zasněžovací techniky TechnoAlpin uvádí, že více než 70 % hodin pro zasněžování do poloviny prosince spadá do pásma mokré teploty −2 až −5 °C. Stačí posun o stupeň výš a okno pro výrobu technického sněhu se dramaticky zúží. Teplá zima tedy nejenže přinese méně přírodního sněhu, ona zároveň oslabí pojistku, na kterou se střediska spoléhají.

Snowplaza už v říjnu 2025 psala o omezeném sněžení v nižších polohách Alp a o mimořádně suchém lednu 2026. Doporučení znělo jasně: kdo chce jistotu, měl by mířit nad 1 800 metrů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) to zasazuje do dlouhodobého rámce: sněhová pokrývka v Evropě klesá a sezony se zkracují, přičemž nejcitelnější je pokles v nižších nadmořských výškách.

České hory: kdo má šanci a kdo problém

Přímá sezónní předpověď pro jednotlivá česká pohoří neexistuje. Lze ale odvodit hodně z nadmořské výšky a technické připravenosti.

Krkonoše mají v českém měřítku největší provozní rezervu. SkiResort Černá hora–Pec před sezonou 2025/2026 nasadil 31 nových sněžných děl a tyčí a sám rámuje investici jako obranu proti kratším oblevám. Resort tvrdí, že nová technologie posouvá hranici zasněžování zhruba o 2 °C. To je v kontextu očekávané odchylky +0,5 až +2 °C důležitý detail.

Šumava je jiný příběh. Lipno leží nízko, kolem 730 metrů, a i přes kompletní pokrytí tratí moderním zasněžovacím systémem bude v teplejší zimě pod větším tlakem. Každá noc, kdy teplota neklesne pod −2 °C, je noc bez nového technického sněhu.

Jeseníky budou rozdílné resort od resortu. Dolní Morava nabízí přes 10 km plně zasněžovaných sjezdovek. Naproti tomu Kouty u hlavních sjezdovek zasněžování na webu neuvádějí, což znamená téměř úplnou závislost na přírodním sněhu. V teplejší zimě je to zásadní handicap.

Praktický návod: jak plánovat a kdy rušit

Největší chybou by bylo neplánovat vůbec. Druhou největší chybou by bylo zaplatit nevratný lednový termín v areálu pod tisíc metrů. Rozumný přístup vypadá takto:

• Výška před cenou. Vyšší polohy, ať už české Krkonoše, nebo alpské resorty nad 1 800 m, nabízejí výrazně vyšší pravděpodobnost sjízdných podmínek.
• Flexibilní rezervace. Invia u části hotelů nabízí FLEX tarif se stornem zdarma do jednoho dne před cestou. Standardní podmínky jsou tvrdší: 21–15 dní před odjezdem 55 % ceny, 14–7 dní 75 %, od šestého dne 85 %.
• Sníh není „mimořádná okolnost“. Evropská směrnice o souborných cestovních službách umožňuje bezplatné storno při mimořádných okolnostech typu přírodní katastrofa. Prostý nedostatek sněhu do této kategorie obvykle nespadá.
• Pozdní únor a začátek března dávají ve vyšších polohách větší smysl než vánoční termín, kdy se sezona teprve rozjíždí, nebo nerozjíždí.

Není to poprvé a nebude to naposledy

ČHMÚ označil zimu 2023/2024 za druhou nejteplejší v historii měření, hned po zimě 2006/2007. Paradoxně šlo zároveň o srážkově nejbohatší zimu, jenže teplo proměnilo sníh v déšť a zásoby vody ve sněhu zůstaly podprůměrné. Pro sezonu 2025/2026 modely naznačují nejen teplo, ale i místy sucho, zejména v lednu. Kombinace „teplo a sucho“ je pro lyžařská střediska horší než „teplo a mokro“.

Trend je jednoznačný a EEA ho dokumentuje napříč celým kontinentem. Spolehlivé lyžování se posouvá výš, výškově i cenově. Kdo si to přizná dřív, ušetří si zklamání i peníze.