ČHMÚ zveřejnil novou mapu růstu hub. V několika oblastech Česka právě začínají houbové žně

Páteční aktualizace mapy pravděpodobnosti růstu hub z 28. srpna 2026 přinesla obrat, na který čeští houbaři čekali celé léto. Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky a Beskydy se na mapě zbarvily do tmavé zeleně, tedy do kategorie velmi vysoké pravděpodobnosti růstu. Místy se přidaly Orlické hory, slabší, ale viditelné zlepšení zaznamenaly i Šumava a Český les. Jenže než se rozjedete na druhý konec republiky: velká část nížin a vnitrozemí zůstává na žluté až oranžové. Houbové žně letos nepřicházejí plošně. Přicházejí do hor.

Co se na mapě změnilo za pouhé čtyři dny

Ještě 24. srpna vypadala mapa ČHMÚ skromně. Zelený ostrůvek svítil hlavně v Jeseníkách, menší skvrny se objevovaly v Blanském lese, v jižní části Orlických hor a západně od Ostravy. Zbytek republiky tonul v oranžové a červené, tedy nízká až velmi nízká šance.

O čtyři dny později se obraz proměnil. Mezi 24. a 26. srpnem spadlo v Čechách v průměru 46 milimetrů srážek, tedy trojnásobek normálu pro toto období. Na Moravě to bylo 21 milimetrů, zhruba 170 procent normálu. Nejvíc pršelo na severu Čech. Zároveň se teploty vrátily na běžné letní hodnoty. ČHMÚ to ve své aktualitě shrnul jednoduše: konečně i pořádně zapršelo.

Výsledek? Páteční mapa ukázala souvislé zelené pásy táhnoucí se od Krušných hor přes České Švýcarsko a Lužické hory ke Krkonoším, dál na Orlické hory a přes Jeseníky až do Beskyd. Je to první opravdu čitelný signál obratu sezony, byť zatím jen regionální.

Proč zrovna hory a proč ne celá republika

Mapa ČHMÚ není fotka hub v lese. Je to biometeorologický model, který denně počítá pravděpodobnost růstu na základě tří vstupů:

• API30 – index nasycení půdy srážkami za posledních 30 dní
• Průměrné teploty za posledních 7 dní (maximální i minimální)
• Sezónní koeficient podle průběhu roku

Model vznikl ve spolupráci s Českou mykologickou společností a nejlépe odráží masité mykorhizní houby, tedy právě hřibovité a další druhy, kvůli kterým houbaři vstávají za tmy. Pro dřevní nebo xerotermní houby tak přesný není.

Barvy fungují jako semafor. Červená a oranžová znamenají velmi nízkou až nízkou šanci, žlutá střední, světle zelená vysokou a tmavě zelená velmi vysokou pravděpodobnost. A právě tmavá zeleň se 28. srpna soustředila do vyšších a vlhčích poloh, kde se srpnové srážky spojily s nižšími teplotami a lesní půda dokázala vláhu udržet.

Naopak Praha, jižní Morava, Plzeňsko, Klatovsko, Strakonicko nebo okolí Příbrami zůstávají na mapě v nevýrazných barvách. Sucho v krajině totiž nezmizelo; ČHMÚ ve stejné aktualitě z 26. srpna upozornil, že mimořádné sucho v podzemních vodách přetrvává. Jeden vydatný déšť nestačí na to, aby se krajina plošně vzpamatovala po roce, kdy od ledna do 10. srpna spadlo jen 289 milimetrů srážek, pouhých 66 procent normálu. Chybělo zhruba 146 milimetrů. Zima 2025/2026 byla devátá nejsušší od roku 1961, jaro dokonce úplně nejsušší.

Co čekat v lese a kdy vyrazit

Mykolog Jan Borovička ještě 11. srpna pro ČTK mluvil o „jedné z nejhorších sezon“ a o nízké šanci prakticky všude. O třináct dní později už tón opatrně změnil: po srážkách se mohou jako první objevit saprotrofní houby, bedly, žampiony, špičky a pýchavky. Hřibovité druhy mají nastupovat až následně, zejména pokud ještě zaprší.

Časování výpravy je klíčové. ČHMÚ uvádí, že nejsilnější růst hub nastává zhruba 10 dní po vydatných srážkách. Borovička mluvil o zpoždění sedm až deset dní. Kdo vyrazí druhý den po bouřce, nejspíš najde jen provlhlou hrabanku. Podle nás má největší smysl cílit na první zářijové dny, kdy by se srpnová vláha měla v horských lesích projevit naplno.

Jedna věc ale stojí za varování. Mykolog Vladimír Antonín v rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornil, že první vlna hub po delším suchu bývá výrazně červivá. Zasychající plodnice snáze napadá hmyz i plísně a některé mohou být přinejmenším nejedlé. Prakticky to znamená: méně kusů v košíku, větší výběrovost, pečlivá kontrola každé plodnice.

Kam vyrazit a jak mapu číst

Pro ty, kdo plánují víkendový výlet, tu je jednoduchý rozřazovač:

• První volba: Krkonoše a Jizerské hory, Jeseníky, Beskydy – tmavě zelená, velmi vysoká pravděpodobnost
• Dobrá šance: Orlické hory, Krušné hory, České Švýcarsko, Lužické hory – světle zelená, vysoká pravděpodobnost
• Slabší, ale zlepšující se: Šumava a Český les – zlepšení oproti předchozím týdnům, ale ne tak výrazné jako na severu
• Zatím nemá smysl: Praha a okolí, jižní Morava, Plzeňsko, Strakonicko, Příbramsko – nízká šance

Před odjezdem se vyplatí zkontrolovat aktuální denní mapu ČHMÚ, protože model se přepočítává každý den a několik horkých suchých dní dokáže zelené plochy rychle zúžit. A naopak, ani jedna vydatná bouřka neznamená okamžitý plošný obrat. Mapa pracuje s třicetidenním oknem srážek, takže reaguje na trend, ne na jednotlivou přeháňku.

Letošní houbařské okno je úzké, regionální a nejisté. Ale po měsících, kdy mapa svítila téměř celá červeně, je to první reálná šance vzít košík místo igelitky a vrátit se s něčím víc než s procházkou.