Ředitel ČSSZ poprvé řekl nahlas, o čem ekonomové mluvili roky. Důchody reálně klesnou o 1800 Kč měsíčně

Nominálně budou důchody vyšší. Valorizace poběží dál, částky na výplatních páskách porostou. Jenže kupní síla nově přiznaných penzí se bude rok za rokem tenčit a za dekádu bude dnešních zhruba 22 tisíc korun odpovídat reálně asi 20 200 Kč. Boháček to řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy v červnu 2026, v kontextu spuštění informativní důchodové aplikace IDA. Nejde o odhad opozičního analytika ani o akademickou projekci. Mluví člověk, jehož úřad důchody počítá a vyplácí 2,3 milionu lidí.

Co přesně Boháček řekl, a co ne

Ústřední ředitel ČSSZ nepopsal žádné jednorázové škrtnutí. Nepředstavil scénář, ve kterém stát sáhne na už vyplácené penze. Popsal postupný proces: kombinaci parametrických změn ve výpočtu nových důchodů a demografického tlaku Husákových dětí, které v příštích letech masově vstoupí do penze. Výsledek? Průměrný starobní důchod v dnešních cenách klesne z přibližně 22 tisíc na přibližně 20 200 Kč.

Nejsilnější na tom výroku není samotná částka. Je to fakt, že se z abstraktní debaty o „udržitelnosti systému“ a „náhradovém poměru“ poprvé stalo číslo, kterému rozumí každý, kdo platí nájem a chodí do obchodu. Ministerstvo financí roky operovalo s procenty HDP. OECD psala o poklesu míry náhrady. Důvodové zprávy zákonů uváděly úspory v miliardách. Boháček to přeložil do řeči domácího rozpočtu.

Parametry, které už běží

Reforma schválená zákonem č. 417/2024 Sb. vstoupila v účinnost 1. ledna 2026 a její parametrické změny poběží až do roku 2035. Dvě klíčové šroubovačky, které otáčejí výší nově přiznaných důchodů dolů:

• Zápočet do první redukční hranice klesá ze 100 % na 90 %. V roce 2026 se započítává 99 %, v roce 2027 už jen 98 %, a tak dál, každý rok o procentní bod méně.
• Sazba za rok pojištění klesá z 1,5 % na 1,45 %. V roce 2026 činí 1,495 %, v roce 2027 bude 1,490 %.

Izolovaně vypadá každý roční krok nevinně. Náš redakční model pro člověka, jehož příjmy spadají převážně do první redukční hranice, ukazuje, že samotný posun mezi rokem 2026 a 2027 znamená zhruba minus 200 až 250 Kč měsíčně v dnešních cenách. Jenže efekt se kumuluje. Rok za rokem. Až do roku 2035. A právě ta kumulace dává dohromady Boháčkových 1 800 Kč.

OECD ve své zprávě o českém penzijním systému přitom upozorňuje na ještě hlubší problém: přestože tabulková sazba klesá „jen“ na 1,45 %, efektivní nabíhání důchodu u průměrného výdělku vychází v budoucnu na pouhých 0,77 % výdělku za rok práce. Nové důchody budou relativně méně štědré, než naznačuje samotná tabulka.

Česko pod průměrem EU, a bude hůř

Boháček v rozhovoru pracuje s dnešním čistým náhradovým poměrem kolem 55 %: průměrný důchod necelých 22 tisíc versus čistá průměrná mzda pod 40 tisíc. OECD pro budoucího průměrného českého zaměstnance po plné kariéře modeluje čistou míru náhrady 55,9 %. Průměr EU27 v téže tabulce? 68,3 %.

Česko tedy není na dně, ale pod unijním průměrem je výrazně. A reforma ten odstup dál prohloubí. Ministerstvo financí ve svém fiskálním výhledu z listopadu 2025 projektuje, že výdaje na důchody porostou z 8,0 % HDP v roce 2030 na 9,2 % kolem roku 2060. Saldo systému má být do poloviny třicátých let zhruba vyrovnané, a pak se vlivem demografie znovu zhoršovat k asi −1,2 % HDP.

K tomu přidejme data, která posouvají celou debatu ještě dál od tabulek. Podle analýzy MPSV z června 2026 už při dosažení důchodového věku nepracuje polovina lidí. Každý pátý senior odchází do důchodu přímo z evidence úřadu práce. Reforma počítá s plnou kariérou. Realita trhu práce pro lidi nad 55 let je jiná.

Co se chystá navíc, a co dělat teď

Vedle už běžících změn předložilo MPSV 20. července 2026 další novelu s účinností od ledna 2027: automatické zvýšení důchodu o 500 Kč v 80, 85, 90 a 95 letech, o tisícovku ve 100 letech a automatické navyšování procentní výměry pracujícím důchodcům o 1,5 % za každý odpracovaný rok. Na rok 2028 se pak chystá návrat maximální hranice důchodového věku na 65 let.

Pro ty, kdo do penze teprve půjdou, existuje praktický checklist:

• Zkontrolovat si evidenci v IDA. Po přihlášení bankovní identitou na ePortálu ČSSZ aplikace ukáže, zda jsou v evidenci všechny doby pojištění, odkdy vznikne nárok a jak vysoký by orientačně důchod mohl být. Nesrovnalosti řešit na OSSZ, ne až rok před penzí.
• Nepropadávat do nepojištěných mezer. Práce na dohody bez odvodů, nehlášené období mimo evidenci, to vše snižuje budoucí důchod.
• Zvážit doplňkové spoření. Daňově podporované produkty (penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, DIP) mají roční limit 48 000 Kč pro vlastní daňovou podporu a 50 000 Kč pro příspěvky zaměstnavatele. U smluv od roku 2024 platí podmínka minimálně deseti let spoření a výběru nejdříve v 60 letech.

Proč to zaznělo právě teď

Ekonomové na problém upozorňovali roky. OECD už v roce 2020 tlačila na vyšší důchodový věk a vazbu mezi demografií a výší penzí. Ministerstvo financí v projekcích otevřeně psalo, že reforma snižuje budoucí nově přiznávané důchody. Jenže to vše znělo jazykem „upraví se sazba“, „klesne náhradový poměr“, „ušetří se 0,8 % HDP“.

Boháček udělal něco jiného. Vzal parametry, které jeho úřad denně používá k výpočtu penzí, a přeložil je do věty, kterou si přečte člověk u snídaně. Stát si nemůže dovolit slibovat důchody, které nedokáže zaplatit, a šéf ČSSZ to v dohledatelném veřejném rozhovoru popsal dosud nejpřímočařeji. Číslo 1 800 Kč měsíčně není katastrofa. Je to ale cena, o které by měl vědět každý, kdo se na státní penzi spoléhá jako na jediný zdroj příjmu ve stáří.