Od ledna 2026 může nezaměstnaný v prvních měsících pobírat až 38 537 Kč měsíčně, o více než 12 tisíc korun víc než loni.
Představte si padesátitříletého muže, který v prosinci 2025 bral čistého třicet tisíc a v lednu dostal výpověď. Podle starých pravidel by první dva měsíce na úřadu práce pobíral 19 500 Kč. Podle nových, účinných od 1. ledna 2026, dostane 24 000 Kč, a navíc mu tato vyšší sazba poběží ne dva, ale tři měsíce. Za celou dobu podpory si oproti loňsku polepší o 18 tisíc korun. Nejde o žádný zpětný doplatek ani skrytou dávku. Je to zákonný nárok, který vznikl novelou zákona o zaměstnanosti. A přesto o něm řada lidí neví, protože se pravidla měnila ve dvou vlnách a klíčové detaily (věkové hranice, stropy, sazby) se posunuly jinak, než většina médií v roce 2025 avizovala.
Co přesně se změnilo a od kdy
Zmatek začíná u data. Flexibilní novela zákoníku práce sice prošla Parlamentem už v roce 2025, ale změny podpory v nezaměstnanosti nabyly účinnosti až 1. ledna 2026. Do konce roku 2025 platil starý režim: 65 % čistého výdělku první dva měsíce, 50 % další dva měsíce, 45 % po zbytek podpůrčí doby a strop 26 163 Kč.
Nové schéma vypadá takto:
| Fáze | Staré pravidla (do 31. 12. 2025) | Nová pravidla (od 1. 1. 2026) |
|---|---|---|
| První fáze | 65 % čistého výdělku, 2 měsíce | 80 % čistého výdělku, 2 měsíce (3 měsíce nad 52 let) |
| Střední fáze | 50 %, 2 měsíce | 50 %, 2 měsíce (3 měsíce nad 52 let) |
| Závěrečná fáze | 45 % | 40 % |
| Měsíční strop | 26 163 Kč | 38 537 Kč |
Změnily se i věkové hranice pro delší podpůrčí dobu. Dřív stačilo dovršit 50 let pro osmiměsíční podporu a 55 let pro jedenáctiměsíční. Teď je to 52 a 57 let. MPSV to zdůvodňuje posunem důchodového věku: „Vnímání seniorů na trhu práce se posouvá s tím, jak roste důchodový věk.“ Prakticky to znamená, že padesátník nebo jednapadesátník na delší režim nedosáhne. Titulkové „po padesátce“ je zkratka, právní zlom nastává až po dvaapadesátých narozeninách.
Kolik korun reálně dostanete
Vzorec je jednoduchý: procento z posledního čistého výdělku, maximálně 38 537 Kč měsíčně. Dopočítali jsme tři modelové situace pro člověka staršího 52 let, který má nárok na osm měsíců podpory:
- Čistý výdělek 30 000 Kč: první 3 měsíce 24 000 Kč, další 3 měsíce 15 000 Kč, poslední 2 měsíce 12 000 Kč. Celkem 141 000 Kč. Podle starých pravidel by za osm měsíců dostal 123 000 Kč, rozdíl 18 000 Kč.
- Čistý výdělek 40 000 Kč: 32 000 / 20 000 / 16 000 Kč. Celkem 176 000 Kč.
- Čistý výdělek 50 000 Kč: první fáze naráží na strop, místo 40 000 Kč dostanete maximálně 38 537 Kč. I tak jde o částku, která ještě loni neexistovala.
U lidí do 52 let je podpůrčí doba pět měsíců a první fáze trvá jen dva měsíce. Při čistém výdělku 30 000 Kč to vychází na 90 000 Kč celkem, proti loňským 82 500 Kč.
Důležitý háček: na podporu dosáhne jen ten, kdo v posledních dvou letech odpracoval aspoň 12 měsíců s důchodovým pojištěním, je v evidenci úřadu práce a nepobírá starobní důchod. Rozhodující je věk v den podání žádosti, ne v den propuštění.
Proč je podpora lepší most než předčasný důchod
Tady se láme klíčové rozhodnutí. Člověk, kterému zbývají dva tři roky do řádného důchodu, stojí před volbou: vyčerpat podporu a hledat práci, nebo požádat o předčasný důchod a mít klid. Jenže předčasný důchod je nevratný. Každých započatých 90 dnů předčasnosti znamená krácení o 1,5 % výpočtového základu, natrvalo, do konce života. Při odchodu o dva roky dřív si penzi snížíte zhruba o 12 %.
Podpora v nezaměstnanosti nic takového nedělá. Doba evidence na úřadu práce s pobíranou podporou se plně započítává jako náhradní doba pojištění a zároveň jde o vyloučenou dobu, neshazuje osobní vyměřovací základ prázdnými měsíci bez příjmu. Podle brožury ČSSZ je to zásadní rozdíl.
Podle nás je proto rozumnější strategií nejdřív vyčerpat podporu, případně nastoupit na rekvalifikaci, kde podpora činí rovněž 80 % výdělku, a předčasný důchod nechat jako krajní, definitivní řešení. Individuální výpočet si můžete ověřit na ePortálu ČSSZ ve službě Moje konto.
Co udělat v prvních třech dnech
Kritická lhůta, kterou řada lidí propásne: žádost o zprostředkování zaměstnání je potřeba podat nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání. Pak vás úřad práce zařadí do evidence ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Při pozdějším podání běží evidence až ode dne, kdy žádost dorazí, a o ty dny přicházíte.
Podat žádost lze online přes klientskou zónu Jenda nebo osobně na kontaktním pracovišti. O podporu nelze žádat samostatně; je součástí žádosti o evidenci uchazeče.
A co po vyčerpání podpory? V evidenci můžete zůstat i bez dávky, stát za vás dál hradí zdravotní pojištění. Navazovat může rekvalifikace s podporou 80 %, případně dávky pomoci v hmotné nouzi: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádná okamžitá pomoc.
Koho se to týká
Lidé nad padesát tvoří přes třetinu všech evidovaných uchazečů o zaměstnání. V prvním pololetí 2025 připadalo na věkovou skupinu 50–54 let 11,5 % evidence a na lidi 55 a starší dalších 25,1 %. Podporu přitom dlouhodobě pobírá zhruba 30 % evidovaných, zbytek buď nesplní podmínku pojištění, nebo ji už vyčerpal. MPSV po startu nových pravidel zaznamenalo meziroční nárůst žádostí o evidenci o 17,5 %, což naznačuje, že štědřejší podmínky část lidí aktivovaly k registraci, kterou by dřív vynechali.
Jedno je ale třeba říct jasně: kdo přišel o práci a podporu vyčerpal ještě za starých pravidel, zpětný doplatek nedostane. Přechodné ustanovení novely říká, že pravomocně ukončená řízení se neotevírají. Vyšší nárok platí pro ty, kdo se na úřad práce hlásí od ledna 2026.