Stát přestal hlídat ceny u pump. Některé benzinky zdražily během hodin, další čekají na víkend

V pátek 18. července ve 14:00 vydalo Ministerstvo financí poslední cenový věstník s maximálními cenami pohonných hmot: 43,41 Kč za litr benzinu Natural 95 a 42,13 Kč za litr nafty. O víkendu tyto limity ještě platily. V pondělí ráno už ne. Tři a půl měsíce trvající mimořádný režim, ve kterém stát denně určoval strop cen, omezoval marži čerpacích stanic na tři koruny z litru a u nafty současně držel sníženou spotřební daň, skončil. Trh se vrátil k volné tvorbě cen, a některé pumpy na to zareagovaly během hodin.

Co přesně stát přestal dělat

Regulace, která běžela od 8. dubna 2026, stála na třech pilířích. Prvním byl denní cenový strop: Ministerstvo financí každý pracovní den ve 14:00 vyhlašovalo maximální přípustnou cenu benzinu a nafty, páteční výměr pak platil přes víkend i pondělí. Druhým pilířem bylo omezení marže čerpacích stanic na 3 Kč/l. A třetím, pro peněženky řidičů nejcitelnějším, bylo snížení spotřební daně u nafty.

Od pondělí 20. července padly všechny tři najednou. U nafty se spotřební daň vrátila na plných 9,95 Kč/l, což samo o sobě může zvednout koncovou cenu včetně DPH až o 2,35 Kč na litru. U benzinu žádná daňová změna nenastala, a právě proto je cenový tlak u obou paliv tak odlišný.

Vláda konec regulace naplánovala dopředu. Už 29. června při posledním prodloužení režimu do 19. července avizovala, že pokud zůstane mezinárodní situace stabilní, opatření vypne. Dne 13. července definitivně rozhodla regulaci dál neprodloužit. Právní základ, zákon č. 63/2026 Sb., nicméně umožňuje vládě cenový výměr vydat znovu, a to opakovaně, pokud se vrátí mimořádná tržní situace.

Kdo zdražil a o kolik

Terénní data z 19. a 20. července ukazují, že reakce trhu není plošná, ale místy razantní. Největší zachycené skoky:

Vzorec je čitelný: nafta zdražuje výrazněji než benzin, protože se u ní sešly dva tlaky najednou, návrat plné spotřební daně a rostoucí velkoobchodní ceny v Rotterdamu. Sdružení čerpacích stanic dopočítalo „teoretickou“ pondělní cenu nafty po daňové změně na 44,50 Kč/l. U benzinu stejný model vychází na 43,30 Kč/l, tedy dokonce o jedenáct haléřů pod posledním státním stropem.

Zároveň existují pumpy, kde se zatím nezměnilo nic. Avia v Černicích držela oba cenovky beze změny, Kontakt v Liberci přidal jen 40 haléřů na obou palivech. Silnější faktor než značka nad pumpou je konkrétní poloha stanice a místní konkurence.

Proč se nezdražuje všude najednou

Část stanic doprodává palivo nakoupené ještě za regulovaných podmínek. Dokud mají v zásobnících naftu pořízenou se sníženou daní, nemají důvod okamžitě přeceňovat. Jiné stanice drží ceny kvůli konkurenčnímu tlaku; pokud soused přes ulici zatím nezdražil, zdražit jako první znamená ztratit zákazníky.

Důležitý je i méně viditelný detail: státní strop po většinu regulace nebyl totéž co reálná tržní cena. Sdružení čerpacích stanic uvádí, že od května se pumpy většinou pohybovaly 0,70 až 1,50 Kč pod povoleným maximem. Regulace tedy fungovala spíš jako záchranná síť než jako aktivní brzda. Proto ani její konec neznamená automatický skok všude; řada stanic už prodávala výrazně pod stropem a prostor pro zdražení mají menší.

Přesto ČTK zaznamenala v pondělí 20. července nárůst poptávky řidičů zhruba o desetinu. Část motoristů chtěla natankovat ještě za nižší ceny. Ministr dopravy i zástupci dopravců shodně uvedli, že dopad se do všech totemů zatím plně nepropsal, a že další přecenění lze čekat v průběhu týdne.

Kde tankovat levněji, a jak dlouho to vydrží

Kdo hledá nejnižší ceny, měl by se orientovat podle nezávislých a diskontních sítí. Tank ONO v Popovicích u Rajhradu držel v pondělí benzin na 39,50 a naftu na 37,50 Kč/l. Prim v Tehovci nabízel 40,90 / 39,90, Kontakt v Liberci 40,90 / 38,90. Na opačném konci spektra stály prémiové sítě v městských lokacích: Shell Praha 8 s benzinem za 43,40 a naftou za 41,90 Kč/l, Orlen v Říčanech u Tesca se shodným benzinem a naftou za 42,10.

Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší doloženou pumpou tak v pondělí činil téměř čtyři koruny na litru benzinu a 4,60 Kč u nafty. Při plné nádrži osobního auta to je rozdíl přes 200 korun.

Pro srovnání: před startem regulace v dubnu stál benzin v průměru 41,61 Kč/l a nafta 48,51 Kč/l. Návrat na dubnové úrovně nehrozí; benzin je stále levnější, nafta výrazně levnější. Ale mezinárodní kontext tlačí nahoru: ceny v Rotterdamu za poslední dva týdny rostly rychleji, než české pumpy stíhaly přeceňovat, a nová eskalace napětí na Blízkém východě přidává nejistotu.

Česko v evropském kontextu

I po konci regulace zůstávají české ceny pod většinou sousedů. Podle dat ČAPPO k začátku července stál Natural 95 v Německu přes 49,70 Kč/l, v Rakousku a na Slovensku rovněž nad českou úrovní. Levnější benzin mělo jen Polsko, a to zhruba o korunu. U nafty už byla ČR levnější i než Polsko.

Vláda i ministerstvo financí opakovaně zdůraznily, že v případě nových cenových výkyvů jsou připraveny regulaci znovu zavést. Zákon jim to umožňuje na dobu až dvanácti měsíců, a to opakovaně. Otázka není, jestli stát může zasáhnout znovu. Otázka je, při jaké ceně na totemu se k tomu odhodlá.