Dva šoky najednou. Válka a počasí tlačí ceny potravin nahoru, ekonomové mluví o pohromě do roku 2028

Na první pohled vypadá léto 2026 klidně. Český statistický úřad hlásí meziměsíční pokles cen potravin a celkovou inflaci na 1,5 %. Jenže pod povrchem se skládají dvě poruchy, které spolu dosud v takové síle nekoexistovaly: silné El Niño a energeticko-dopravní šok z konfliktu kolem Hormuzského průlivu. Každá z nich by sama o sobě zvýšila tlak na světové ceny jídla. Dohromady, a s obvyklým zpožděním, s jakým se komoditní trhy propisují do regálů, mohou podle veřejně citovaných bankovních scénářů tlačit ceny potravin nahoru až do druhé poloviny roku 2028.

El Niño 2026: rychlejší a možná silnější než poslední epizoda

Světová meteorologická organizace (WMO) v červnu dala osmdesátiprocentní pravděpodobnost vzniku El Niña mezi červnem a srpnem a devadesátiprocentní pro zbytek roku. V červenci už mluvila o rychlém vývoji k silné epizodě s očekávanými anomáliemi povrchové teploty oceánu nad 2 °C v klíčových oblastech Pacifiku. Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) šlo ještě dál a připustilo „potenciálně historický“ průběh.

Pro srovnání: El Niño 2023/24 WMO zařadila mezi pět nejsilnějších v historii s vrcholem kolem 2,0 °C. Tentokrát se ale k počasí přidává něco, co předchozí cyklus neměl, paralelní energetický šok.

El Niño mění srážky a teploty v pěstitelských pásech, kde vzniká podstatná část světové produkce rýže, kukuřice, cukrové třtiny, palmového oleje a kávy. FAO označila za nejohroženější Sahel, jižní Afriku, jižní a jihovýchodní Asii, suchý koridor Střední Ameriky a Karibik. JRC přidává velké části Austrálie, Indie, Brazílie a Číny. Výnosy klesají, setba se komplikuje, pastviny vysychají.

Hormuz: jak válka zdražuje jídlo, i když se nebojuje na polích

Konflikt kolem Íránu, který začal letos v únoru, zasáhl Hormuzský průliv, úzké hrdlo, jímž proudí zhruba pětina světové ropy. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ho popsala jako největší narušení dodávek ropy v historii globálního trhu. Lodní doprava průlivem se téměř zastavila, ropa vyskočila nad 100 dolarů za barel.

Kanál do cen potravin je nepřímý, ale silný:

• Diesel a doprava – dražší palivo zvyšuje náklady na přepravu obilí, ovoce i mraženého masa po celém světě.
• Hnojiva – zemní plyn je klíčovou surovinou pro dusíkatá hnojiva; dražší LNG a močovina znamenají dražší vstupy pro farmáře už v příštím výsadbovém cyklu.
• Biopaliva – vysoká cena ropy zvyšuje atraktivitu biopaliv, takže část cukru, kukuřice a olejů soutěží mezi potravinářským a palivovým využitím.

Světová banka ve svém červnovém blogu přirovnala situaci k ukrajinskému šoku z roku 2022, ale s jedním zásadním rozdílem: tentokrát se k energetickému kanálu může přidat silné El Niño a případné exportní restrikce zemí, které se budou snažit chránit vlastní trh.

Proč se mluví až o roce 2028

Tady je klíčový mechanismus, který vysvětluje zdánlivý rozpor mezi varovnými titulky a klidem u pokladen. Cenový přenos z počasí do regálu není okamžitý. Evropská centrální banka ve své analýze historických epizod El Niño uvádí, že globální ceny potravin po silném El Niñu kulminují přibližně šestnáct měsíců po začátku epizody. Pokud silná fáze odstartovala v létě 2026, vrchol by připadl na přelom let 2027 a 2028.

K tomu se přidává řetězec dalších zpoždění. Farmáři reagují na drahá hnojiva až v dalších výsadbových cyklech. Zpracovatelé a řetězce jedou na kontrakty uzavírané dopředu. A retailové ceny se přelévají přes marže, DPH a konkurenční tlak ještě pomaleji. Veřejně citovaný scénář Goldman Sachs proto pracuje s „plně realizovanými“ dopady až ve druhé polovině roku 2028.

Co říkají čísla dnes? Index cen potravin FAO za červen 2026 zůstal prakticky beze změny a stále leží 18,7 % pod vrcholem z března 2022. Světová banka má pro letošek v základním scénáři jen +2,5 % u globálního indexu potravinových komodit. Rizika ale jednoznačně označuje za vychýlená směrem nahoru. Reuters s odkazem na tržní data navíc uvádí, že světové zásoby pšenice a rýže jsou zatím silné, polštář na několik měsíců existuje. Jenže polštář není pojistka na dva roky.

Co to znamená pro český nákupní košík

Hlavní kanál zdražení pro Česko není „zničená česká úroda“. Je to import a nákladový přenos přes energii, dopravu, hnojiva a evropské dodavatelské řetězce. Česko rýži nepěstuje vůbec, jde o čistě importní komoditu. Káva je samozřejmě stoprocentní dovoz. U cukru je situace smíšená: domácí cukrová řepa existuje, ale cena se odvíjí i od světového trhu. ČSÚ u cukru v květnu evidoval meziroční pokles o 0,6 %, ovšem po dubnovém skoku o 17,5 %. Volatilita už tu je, trend zatím ne.

Evropská komise v letním výhledu počítá s tím, že přímý klimatický zásah do unijní produkce nemusí být zásadní. Varuje ale před nejistotou a přenosem globálních tržních poruch do evropských dodavatelských řetězců. Podle našeho odhadu se importní položky (káva, rýže, tropické olejniny) mohou v českém retailu začít propisovat dříve než plošný koš. Nejsilnější přenos by ale dával smysl čekat spíš během roku 2027, a při trvalejším šoku až v roce 2028.

Jak velké zdražení hrozí

Přesná procenta pro jednotlivé plodiny veřejně dostupná nejsou. Veřejně citované výňatky z výzkumné poznámky UniCredit mluví o rozmezí 10–50 % u širšího koše komodit a 50–100 % u nejexponovanějších plodin, kam řadí rýži, cukr, kávu a palmový olej. Analytická firma Risilience, jejíž odhad bývá mylně přisuzován velkým bankám, spočítala scénář s poklesem globální zemědělské produkce až o 14,3 % a ztrátami přes 8,5 bilionu korun. Jsou to modelové scénáře, ne prognózy. Ale i konzervativnější instituce jako FAO a Světová banka mluví o reálném, diferencovaném komoditním riziku, které zesiluje právě souběh obou šoků.

Nemá smysl vykupovat regály. Krátkodobě zásoby drží a česká potravinová inflace je nízká. Má ale smysl vědět, že dnešní relativní klid může být falešný; systém má polštáře, ale téměř žádnou rezervu pro další poruchu. A dvě poruchy už běží.