Fiala se pustil do Babiše i Macinky. Jednou větou na Instagramu shrnul, jak dopadl jejich plán s Pavlem

Petr Fiala to shrnul dvěma větami, které zasáhly přesně tam, kde to Andreje Babiše a Petra Macinku muselo bolet nejvíc. „Tak dlouho se snažili vyšachovat prezidenta z neformální večeře na summitu NATO v Ankaře, až Petra Pavla pozval na večeři turecký prezident. Andrej Babiš s Petrem Macinkou chtěli ponížit prezidenta, ale nakonec ztrapnili jen sami sebe,“ napsal bývalý premiér podle dohledaných zdrojů na síti X 7. července 2026. Formulace je ostrá, ale chronologie celé kauzy jí dává těžko vyvratitelný základ. Český vnitropolitický spor o to, kdo smí sedět u stolu s lídry NATO, musel nakonec protokolárně „opravit“ hostitel summitu, a to je pro vládu horší výsledek, než kdyby Pavla na večeři prostě pustila sama.

Jak vláda vyšachovala prezidenta, a jak ji vyšachoval Erdoğan

Spor se táhl měsíce. Už v lednu 2026 Macinka prohlásil, že by Česko na letním summitu měl reprezentovat premiér, a otevřeně to spojil s Pavlovým odmítnutím jmenovat Filipa Turka ministrem. Přitom ještě 8. června seděl Pavel na schůzi vlády, kde se obě strany dohodly na koordinaci zastoupení na vrcholných akcích, a prezident ocenil, že u Valného shromáždění OSN to klaplo.

O čtrnáct dní později bylo všechno jinak. Vláda 22. června schválila delegaci na summit bez prezidenta. Babiš zároveň odmítl Pavlův kompromisní návrh, aby se zúčastnil alespoň neformální části. Argument zněl jednoduše: kdo jde na večeři, musí jít i na hlavní jednání, a to má vést vláda.

Jenže 24. června zasáhl Ústavní soud. Předběžné opatření nařídilo vládě a ministerstvu zahraničí bezodkladně notifikovat NATO, že prezident je součástí oficiální delegace. Macinka tentýž den oznámil, že Pavla doakreditují, ale vzápětí dodal, že na neformální večeři stejně nepůjde. Babiš ještě 29. června naznačoval, že by prezident mohl být „velkorysý“ a nejet.

A pak přišlo 7. července. Pavel oznámil, že na večeři jede, na pozvání tureckého prezidenta.

Proč je hostitelské pozvání horší než prohra u soudu

Předběžné opatření Ústavního soudu bylo pro vládu nepříjemné, ale dalo se zarámovat jako právní spor o kompetence. Erdoğanovo pozvání takový rámec nenabízí. Podle oficiálního programu NATO šlo o večeři pro hlavy států a vlád s partnery, kterou pořádal turecký prezident a první dáma. Pavel sám řekl, že by se na ni bez pozvání tureckého prezidenta nedostal.

Vládní program cesty premiéra, publikovaný 5. července, přitom u večeře uváděl jen Babiše a jeho doprovod. Pavlova účast tedy nebyla výsledkem českého přepsání programu, byla výsledkem toho, že hostitel summitu udělal to, co česká vláda odmítala udělat sama.

Právě tohle Fiala jedinou zkratkou zachytil. Příčina i výsledek v jednom: snaha vytlačit prezidenta z prestižní akce skončila tím, že ho na ni musel pozvat někdo jiný. A ten někdo byl hlava státu pořádajícího celý summit.

Co říká historie, a co říká o vládě

Babišova vláda argumentovala, že summit má reprezentovat vláda. Jenže praxe posledních let mluví jinak. Pavel vedl českou delegaci na summitu NATO ve Washingtonu v roce 2024 i v Haagu v roce 2025. Sám Fiala v únoru 2022 na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že „prezident republiky se účastní těch vrcholných summitů Severoatlantické aliance“ a vláda připravuje mandát.

A je tu ještě jeden detail, který vládní argumentaci podkopává zevnitř. V roce 2018 na summitu NATO v Bruselu zastupoval Česko první den prezident Zeman a druhý den premiér, Andrej Babiš. Tvrzení, že neformální a formální část musí bez výjimky absolvovat tatáž osoba, tak vyvrací Babišova vlastní premiérská historie.

Oddělené kolony a tichý trapas

V Ankaře nakonec byli oba. Pavel se podle Hradu zúčastnil obou hlavních částí summitu. Ale obraz, který z toho zůstal, vládě nepomohl. České delegace fungovaly odděleně, odjížděly v oddělených kolonách a podle ČTK si toho všimla i CNN. Spojenci byli, slovy Pavla, „příliš korektní, než aby se ptali“. Veřejnou kritiku od konkrétní spojenecké vlády se nepodařilo dohledat. Ale ticho spojenců neznamená, že si ničeho nevšimli.

Pavel po summitu varoval, že Česko musí rychle plnit domácí úkoly, aby mezi spojenci nepůsobilo jako „černá ovce“ nebo „černý pasažér“. Ironie té formulace je zřejmá: největší hrozbou pro českou pověst v NATO nebyl žádný zahraniční protivník, ale spor mezi Prahou a Prahou.

Fiala nepotřeboval víc než dvě věty. Celý příběh mu je dodal sám Erdoğan, a česká vláda, která mu k tomu dala důvod.