Houbaři se chlubí úlovky, jaké tu léta nebyly. Mykoložka ale varuje: máte jen 14 dní

Kdo o víkendu 5. a 6. července vyrazil do lesů kolem Jizerských hor, Lužických hor nebo na Broumovsko, vrátil se s košíkem, jaký tu na začátku léta dlouho nebyl. Hřiby dubové, kováře, křemenáče, kozáky, lišky, muchomůrky růžovky, to všechno hlásí houbaři z oblastí, kde se po červnových deštích a přechodném ochlazení sešly ideální podmínky. Jenže mykoložka Tereza Tejklová z rozhovorů pro CNN Prima NEWS i další média opakovaně upozorňuje, že hřibovité houby vyskakují v horizontu zhruba 10 až 20 dní po vydatných srážkách. Bez další vláhy a při návratu teplot nad 25 °C se současné okno může zavřít stejně rychle, jako se otevřelo.

Kde to žije a kde je ticho

Nejlepší představu o tom, jak nerovnoměrně houby v Česku rostou, dává datová mapa Mykoindexu. K 8.–9. červenci 2026 vypadá regionální skóre takhle:

Rozdíl mezi severem a jihovýchodem je propastný. Zatímco Broumovsko se blíží maximu, Bílé Karpaty a Beskydy sotva překračují třetinu stupnice. Vysočina, která bývá houbařskou jistotou, letos na začátku července zaostává. Kdo chce plný košík, musí mířit na sever a do pohraničních hor.

Proč zrovna 14 dní, a proč ani to nemusí platit

Biologický mechanismus je přímočarý. Podhoubí potřebuje nasáknout vodou, aby začalo tvořit plodnice. U rychlejších druhů to trvá pár dní, u hřibovitých typicky 10 až 14 dní, někdy až 20. Mykolog Stanislav Tutka to pro TN.cz vysvětlil jednoduše: bez vydatného deště se nic nerozjede, ale samotný déšť nestačí, půda musí zůstat vlhká a teploty nesmí vyskočit příliš vysoko.

Tejklová za ideální považuje průběžný déšť, málo větru a teploty do zhruba 25 °C. A právě tady je problém. Měsíční výhled ČHMÚ počítá pro tento týden s úhrnem kolem pouhých 5 milimetrů srážek. Předpověď pro konkrétní města mluví jasně: Praha míří k 30 °C, Brno k 31–32 °C, Chomutov k 29–30 °C. I Liberec, srdce současného houbařského ráje, se dostane k 26 °C. To je přesně ten posun od „teplého“ k „příliš teplému“, který růst zastaví.

Aktuální růstové okno proto podle nás reálně vydrží do víkendu 12.–13. července v chladnějších oblastech, v nížinách a na jihu se může zavřít ještě dřív. Nejde o přesnou laboratorní stopku, ale o odhad založený na srážkovém deficitu a teplotním trendu.

Loni v červenci bylo mrtvo

Letošní nadšení je pochopitelné i proto, že loňský červenec houbařům příliš nepřál. Český rozhlas v srpnu 2025 shrnul, že červenec byl slabý a nejhůř dopadla Praha s okolím. Na Vysočině se sezona v červnu 2025 rozjížděla zvolna a plný košík praváků byl spíš výjimka. Proti tomu letošní sever republiky vypadá jako jiný svět: Broumovsko na 90 bodech, Lužické hory na 87. Tvrdý víceletý dataset, který by potvrdil formulaci „léta nic takového nebylo“, sice neexistuje, ale kontrast s loňskem je v datech i v hlášeních houbařů zřetelný.

Mapa pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ přitom nestojí na dojmech, ale na tvrdých číslech: kombinuje nasycení půdy srážkami za posledních 30 dní s průměrnými teplotami za uplynulý týden. Právě proto se na ni dá spolehnout víc než na fotky v houbařských skupinách.

Co sbírat a co nechat v lese

Vedro nedělá houbám jen to, že přestanou růst. Ty už vyrostlé rychleji stárnou, měknou a červiví. Tutka upozorňuje, že ve velkém teple se hmyz množí raketově a houby jsou „hned sežrané“. Tejklová pak opakovaně radí, na co si dát pozor:

• Zašedlé rourky u hřibů, znak stárnutí.
• Vodnatá konzistence, plodnice nasákla a začíná se rozkládat.
• Skvrny a změněná barva dužniny, nesbírat, i když houba vypadá jinak zdravě.
• Oschlý, popraskaný klobouk, teplotní šok, kvalita masa je pryč.
• Přílišná měkkost, obecný znak přestárlé nebo poškozené plodnice.

Platí jednoduché pravidlo: pokud houba nevypadá pevně a svěže, nechte ji. Toxikologické informační středisko loni za polovinu léta řešilo stovky případů podezření na otravu nebo zažívací potíže, a velká část se týkala špatně určených, přestárlých nebo nesprávně skladovaných hub.

Kdo chce letošní první červencové okno využít, měl by vyrazit hned a mířit na sever. Každý den nad 25 °C bez deště je den, kdy se košík prázdní snadněji, než se plní.