Klíšťata na Petříně, borelióza v každém druhém. Otestovali jsme repelenty z drogerie i lékárny

Představa, že klíšťata patří do hlubokých lesů a na venkovské louky, se v posledních letech rozpadá číslo po čísle. Podle dat Státního zdravotního ústavu a projektu Klíšťata ve městě neslo v městských a příměstských parcích borelie 26 procent vyšetřených klíšťat, dva a půl krát víc než v lesních lokalitách, kde se promořenost pohybovala kolem deseti procent. Petřín v tomto srovnání vychází ještě hůř: 30,7 procenta. A to ani zdaleka není pražský rekord. Na Krejcárku odborníci z České zemědělské univerzity naměřili 42,1 procenta, v Prokopském údolí přes 47 procent. Když se k boreliím přičtou další bakteriální patogeny, které klíšťata přenášejí, stoupne podíl nakažených jedinců v městské zeleni na 44 procent. Jinými slovy: skoro každé druhé klíště, které potkáte v pražském parku, v sobě nese něco, co v lidském těle nemá co dělat.

Město poráží les, a nikdo to nečeká

Mechanismus je paradoxní. V lese žijí velcí kopytníci (srny, jeleni), kteří borelie prakticky nepřenášejí. Fungují jako jakási biologická brzda: klíště se na nich nasaje, ale bakterii nezíská. Odborníci tomu říkají ředící efekt. V městském parku ale dominují hlodavci a ptáci, tedy hostitelé, kteří borelie udržují a šíří velmi efektivně. Výsledek? Průměrná hustota klíšťat v městských lokalitách dosahuje 16,1 jedince na sto metrů čtverečních, v lesích 13,4. Klíšťat je ve městě víc, a víc z nich je nakažených.

Pro Pražany to znamená jednoduchou věc: procházka po Petříně, Stromovce nebo Kunratickém lese není z hlediska klíšťat o nic bezpečnější než výlet do šumavského podhůří. Spíš naopak. Jenže právě ve městě lidé ochranu nejčastěji podcení.

Repelent z lékárny, nebo z drogerie? Špatná otázka

Při výběru repelentu se většina lidí řídí cenou, značkou nebo tím, jestli přípravek koupili v lékárně, nebo v drogerii. Žádný z těchto faktorů ale neříká nic podstatného o účinnosti. Rozhoduje účinná látka, její koncentrace a správná aplikace.

Na českém trhu se pohybují čtyři hlavní typy účinných látek:

• DEET (25–50 %) — zlatý standard. Vyšší koncentrace nepřináší silnější odpuzení, ale prodlužuje dobu ochrany. Nad 50 % už účinek neroste.
• Icaridin (7–25 %) — ve 20% formulacích může nabídnout delší ochranu proti klíšťatům než DEET. Výrobci ho často doporučují od dvou let věku.
• IR3535 (15–20 %) — bývá schvalován i pro nejmenší děti, některé přípravky od tří měsíců.
• Citriodiol / PMD (30 %) — přírodní alternativa, funguje, ale deklarovaná doba ochrany bývá kratší.

Podle odborného přehledu v časopisu Česká a slovenská farmacie se stejné účinné látky objevují v přípravcích z obou prodejních kanálů. Dražší lékárenský produkt s 15% DEET ochrání hůř než levnější drogerní sprej s 30% DEET. Klíč je na etiketě, ne na účtence.

A ještě jedno pravidlo: projekt Klíšťata ve městě výslovně nedoporučuje spoléhat na náramky, ultrazvukové odpuzovače ani repelenty založené výhradně na éterických olejích. Žádný z nich neposkytuje spolehlivou osobní ochranu.

Jak repelent správně použít, a co dělat, když selže

Repelent naneste před vstupem do rizikového prostředí, prioritně na nohy a exponovanou kůži. Na oblečení lze použít přípravky s permethrinem. Ochrana trvá řádově hodiny; při pocení, koupání nebo delším pobytu venku je nutné aplikaci obnovit. A ani po použití repelentu nevynechávejte kontrolu těla po návratu.

Pokud klíště přisaje, odstraňte ho co nejdřív. Nevytáčejte, vytáhněte rovným tahem, místo vydezinfikujte. Pak ho sledujte měsíc. Zvětšující se červená skvrna kolem místa přisátí, takzvaný erythema migrans, je důvod jít k lékaři. Stejně tak chřipkové příznaky v intervalu 3 až 30 dní: horečka, bolesti kloubů, únava, zduřelé uzliny. SZÚ upozorňuje, že samotná pozitivita odstraněného klíštěte není důvodem k automatickému nasazení antibiotik, rozhodují klinické příznaky.

Borelióza versus encefalitida: dvě nemoci, dvě strategie

Obě přenáší stejný parazit, ale tím podobnost končí. Borelióza je bakteriální infekce, léčí se antibiotiky a vakcína pro člověka zatím neexistuje. Klíšťová encefalitida je virová, specifická léčba chybí, ale existuje účinné očkování. Promořenost klíšťat virem encefalitidy se v Česku pohybuje mezi 0,1 a 5 procenty, řádově méně než u borelií. Přesto v roce 2025 onemocnělo v Česku 703 lidí a sedm jich zemřelo.

Repelent snižuje pravděpodobnost přisátí, a tím chrání před oběma nemocemi. Ale stoprocentní zárukou není. U encefalitidy je proto zásadní očkování, u boreliózy včasné odstranění klíštěte a sledování příznaků.

Nejrizikovější místo není hluboký les. Je to park, kde si člověk sedne do trávy bez jediné kapky repelentu, protože ho nenapadne, že by tu klíšťata mohla být.