Vedra se vrátí a budou horší. Meteorologové řekli přesný den, kdy to začne

Ještě před týdnem Česko zažilo nejteplejší týden od začátku měření. V Doksanech padl 28. června absolutní český rekord, 41,9 °C. Pak přišla úleva: mezi 4. a 9. červencem maxima v Praze i Brně klesla na 21 až 24 °C, místy pršelo, lidé si oddechli. Jenže právě tahle krátká přestávka je klíčová pro pochopení toho, co přijde. Organismy si nestihnou odpočinout naplno, a další horká vlna na ně dolehne tím tvrději.

Co říkají meteorologové

Český hydrometeorologický ústav ve svém měsíčním výhledu pro období do 26. července drží jasnou linii: první polovina měsíce má být teplotně nad normálem. Konkrétnější termín přinesl modelový článek Meteocentra z pera Dominika Novotného. Ten na základě modelů ECMWF, CFS a CanSIPS datuje návrat výraznějšího horka na přelom první a druhé dekády července, tedy okolo pátku 10. července 2026. Horko by se přitom mohlo udržet i v týdnu 13.–19. července.

Důležitá poznámka: jde stále o předpovědní výhled, nikoli o vydanou výstrahu. Posun o jeden až tři dny je realistický. Ale směr je jasný, teploty půjdou nahoru.

Proč může být druhá vlna nepříjemnější

Nový rekord 41,9 °C aktuální modely pro druhou vlnu neukazují. V brněnském čtrnáctidenním výhledu se maxima zvedají z 24 °C v pátek 10. července přes 27 °C v sobotu na 29–30 °C kolem 12.–13. července. To je daleko od červnového extrému. Přesto může být tahle epizoda pro lidské tělo horší. Důvody jsou tři:

• Délka trvání. Zatímco červnová špička trvala dva dny, nadcházející vlna se podle modelů může táhnout přes celý týden.
• Tropické noci. Když teplota neklesne pod 20 °C, tělo se přes noc nezotaví. Právě noční neochlazení ČHMÚ označuje za hlavní faktor zdravotní zátěže, víc než samotné denní maximum.
• Kumulace. Organismus, který si sotva odpočinul po rekordním konci června, reaguje na další horko citlivěji. Zvlášť senioři, malé děti, těhotné ženy a lidé pracující venku.

ČHMÚ navíc upozorňuje, že nejde jen o teplotu vzduchu. Index UTCI, který ústav používá pro hodnocení tepelné zátěže, zohledňuje i vlhkost a vítr. Při bezvětří a vyšší vlhkosti může pocitová teplota překonat naměřenou o několik stupňů.

Kde to bude nejhorší

Tradičně nejzranitelnější regiony ČHMÚ jmenuje jasně: Polabí, Poohří, jižní Moravu a střední Čechy. Právě jižní Morava v aktuálních výhledech ukazuje nejrychlejší rozjezd, brněnská maxima stoupají k 30 °C už 13. července. Menší šanci na extrémní horko mají vyšší polohy a Plzeňsko.

Za pozornost stojí i širší kontext. Počet tropických dnů v Česku dlouhodobě roste: v období 1961–1990 jich bylo v průměru pět ročně, v letech 1991–2020 už jedenáct, za roky 2011–2025 více než třináct. Rok 2024 přinesl v průměru 18,5 tropického dne. Kratší intervaly mezi vlnami veder nejsou náhoda, jsou součástí trendu, který ČHMÚ přímo spojuje s klimatickou změnou.

Jak se připravit

Od 1. července ČHMÚ spustil inovovaný výstražný systém, který nově odděluje dopady tepla na zdraví lidí a na infrastrukturu. Letošní výstrahy proto mohou vypadat jinak, než na co byli lidé zvyklí. Vyplatí se sledovat aktuální stránku výstrah a nepřehlédnout ani předběžný výhled nebezpečných jevů.

Praktická doporučení ČHMÚ pro nadcházející dny:

• Větrat pouze v noci a brzy ráno, přes den důsledně stínit.
• Pít průběžně, i bez pocitu žízně. Omezit alkohol a silnou kávu.
• Náročnější práci, sport a delší cesty přesunout na ráno nebo pozdní večer.
• Klimatizaci nastavit rozumně, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou držet kolem 5 až 8 °C.
• Nenechávat děti, seniory ani zvířata v zaparkovaném autě, a to ani na „chvilku“.

Datum 10. července si můžete zakroužkovat v kalendáři. Ne jako jistotu, ale jako orientační bod, od kterého se vyplatí mít zatažené žaluzie a plnou láhev vody po ruce.