Willie Walsh stál 6. června v Riu de Janeiru a řekl větu, kterou letecký průmysl čekal: drahé palivo letos srazí slabší aerolinky na kolena.
Generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) to neřekl jako prognózu do šuplíku. Řekl to na výročním summitu organizace, která zastupuje přes 300 aerolinek světa, v rozhovoru pro Reuters. Nemluvil přitom o vzdálené budoucnosti, odkazoval na Spirit Airlines, americkou nízkonákladovku, která zkrachovala letos na jaře. A dodal, že čeká další bankroty a převzetí ještě v tomto i příštím roce. Žádný konkrétní seznam obětí ale nepředložil. Otázka tedy není, jestli Walsh má pravdu. Otázka je, jak poznat, jestli letíte se silným hráčem, nebo s dopravcem, který už jede na nouzovou likviditu.
Co přesně Walsh řekl, a co ne
Walsh v rozhovoru pro Reuters vysvětlil mechanismus jednoduše: konflikt na Blízkém východě vyšrouboval ceny leteckého paliva. Průměr za první čtvrtletí 2026 dosáhl 124,7 dolaru za barel, v polovině května se spotové ceny vyšplhaly nad 150 dolarů. Aktuální globální průměr podle IATA Fuel Price Monitoru činí 141,64 dolaru za barel, zhruba 3 400 korun.
Proč to dopadá tvrději na nízkonákladovky? Walsh to pojmenoval přímo: nízkonákladoví dopravci nemají prémiové kabiny, firemní klientelu ani věrnostní programy, které by jim umožnily přenést dražší palivo do vyšších cen. Síťoví dopravci jako Lufthansa nebo Air France mají diverzifikovanější výnosy. Nízkonákladovky mají v podstatě jednu páku, obsazenost sedadel. A ta nestačí, když palivo zdražuje o desítky procent.
Důležité je ale to, co Walsh řekl vzápětí: nízkonákladový model podle něj „není rozbitý“. Jako důkaz zmínil Ryanair. Téma tedy není konec levného létání. Je to selekce.
Dva světy: Ryanair versus airBaltic
Kontrast mezi silným a slabým hráčem se dá ukázat na dvou konkrétních rozvahách.
Ryanair 18. května 2026 oznámil rekordní výsledky za fiskální rok:
- Zisk po zdanění: 2,26 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun)
- Počet přepravených cestujících: 208,4 milionu
- Zajištění paliva na letošní rok: 80 % objemu za cenu kolem 67 dolarů za barel
- Hrubá hotovost: 3,6 miliardy eur
- Čistá hotovost: 2,1 miliardy eur
Ryanair si palivo zajistil za méně než polovinu aktuální spotové ceny. Má hotovost na dva roky provozu i bez jediného prodaného lístku. To je pozice síly.
airBaltic ve stejném období zveřejnil mezitímní finanční výkaz za první čtvrtletí 2026, který se čte jako varování:
- Ztráta za Q1: 70,1 milionu eur
- Vlastní kapitál: minus 249,3 milionu eur
- Volná hotovost: 15,6 milionu eur
- Běžné závazky převyšují běžná aktiva o 415,1 milionu eur
- Firma sama ve výkazu píše o „podstatných pochybnostech“ ohledně pokračování jako fungující podnik
Aby přežila, airBaltic po konci účetního období dostala od lotyšského státu nouzovou půjčku 30 milionů eur. Ta je splatná 31. srpna 2026. Lotyšský fiskální dohled přitom odhaduje, že na přežití zimní sezony 2026 bude aerolinka potřebovat dalších 100 až 150 milionů eur, tedy pětkrát víc, než právě dostala. Ratingové agentury jí přiřadily CCC+, výnosy jejích dluhopisů se obchodují kolem 58 procent.
Ještě jeden detail: airBaltic kvůli posílení krátkodobé hotovosti rozvázala i svou desetiprocentní hedgingovou pozici na palivo. To znamená, že už neřeší drahé palivo. Řeší, jestli bude mít příští měsíc z čeho zaplatit účty.
Co to znamená pro české cestující
airBaltic není vzdálený případ z Pobaltí. Dopravce aktuálně prodává letenky z Prahy. Kdo si u něj koupí zpáteční letenku na říjen, kupuje si lístek u aerolinky, která sama přiznává, že neví, jestli v říjnu bude fungovat.
Ryanair z českých letišť létá také, a jeho finanční pozice je diametrálně odlišná. U dalších velkých nízkonákladovek operujících z Česka se nám v aktuálně dostupných výkazech nepodařilo dohledat stejně explicitní varování o ohrožení existence.
Prakticky tedy nejde o to, jestli „nízkonákladovky zkrachují“. Jde o to, u které konkrétní aerolinky kupujete letenku.
Jak se pojistit, když letíte s nejistým dopravcem
Evropská unie nemá jednotnou ochranu cestujících při úpadku aerolinky. Evropská komise to říká přímo: kdo si koupí samostatnou letenku a dopravce zkrachuje, stává se běžným věřitelem v insolvenčním řízení. Tedy: dostane se do fronty za bankami a leasingovými společnostmi.
Silnější ochrana platí, pokud je let součástí zájezdu. Tehdy nastupuje odpovědnost cestovní kanceláře a v Česku navíc garanční fond CK.
Pro samostatné letenky existuje několik kroků, které riziko snižují:
- Platit kreditní kartou – v případě krachu je šance na chargeback výrazně vyšší než u debetní karty nebo bankovního převodu.
- Zkontrolovat pojistku – běžné cestovní pojištění úpadek dopravce nekryje. Existují speciální produkty typu „pojištění pro případ úpadku aerolinky“, ale musí být výslovně sjednané.
- Zkrátit předstih – u finančně silných aerolinek dává smysl kupovat s předstihem kvůli ceně. U dopravců s otevřenou likviditní tísní je rozumnější kratší horizont rezervace.
- Neztotožňovat zrušení letu s úpadkem – práva podle nařízení EU 261/2004 řeší zpoždění a zrušení konkrétního spoje, ne systémový kolaps dopravce.
Walsh k cenám letenek dodal, že nečeká pokles: aerolinky budou chránit marže a rušit nerentabilní linky. Ryanair sám veřejně radí rezervovat včas. Podle nás to dává smysl, ale jen u dopravce, jehož rozvaha udrží provoz i přes zimu.
Nejkritičtější okno pro slabší hráče přijde na podzim 2026, kdy skončí letní špička a s ní i hlavní příjmy. Kdo do té doby nesežene kapitál, ten Walshovo varování promění v realitu.