El Niño míří s 90% jistotou do Česka. Meteorologové varují před létem, jaké tu ještě nebylo

2. června vydala Světová meteorologická organizace (WMO) tiskovou zprávu, která zvedla vlnu titulků po celém světě. Pravděpodobnost, že se El Niño plně rozvine v období červen až srpen 2026, stanovila na 80 %. Pro podzimní a zimní měsíce pak číslo stoupá ke zhruba 90 %. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval vlády k okamžité přípravě. Jenže mezi globálním varovným signálem a tím, co skutečně pocítí člověk v Brně nebo v Plzni, leží několik vrstev nejistoty, které stojí za to rozebrat poctivě.

Odkud se bere těch 90 procent

El Niño je klimatický jev, který vzniká v tropickém Pacifiku, tisíce kilometrů od střední Evropy. Teplé podpovrchové vody se přesouvají na východ, mění proudění větru a postupně ovlivňují počasí na celé planetě. Letos je signál neobvykle silný a koherentní. WMO popisuje odchylky podpovrchových teplot přesahující 6 °C nad průměrem. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) zaznamenalo na přelomu února a března výrazný západní výbuch větru, který celý proces urychlil.

Americká NOAA ve své květnové diagnostické diskusi uvádí 82% pravděpodobnost vzniku El Niña v období květen až červenec a 96 % pro jeho pokračování přes zimu 2026/2027. Ještě v dubnu přitom NOAA pracovala s 61 %. Jistota nástupu tedy během jara dramaticky narostla. Co zůstává nejisté, je vrcholná síla: v dubnu NOAA připouštěla „velmi silnou“ variantu s pravděpodobností zhruba jedna ku čtyřem, v květnu už žádná silová kategorie nepřesáhla 37 %. Návrat El Niña je tedy mnohem jistější než tvrzení, že překoná rekordní epizody z let 1997/1998 nebo 2015/2016.

Co to znamená pro Evropu, a co pro Česko

Tady je potřeba být přesný. El Niño se do Evropy nepřesouvá jako bouřková fronta. Propojení funguje přes takzvané telekonekce, vzdálené vazby v atmosférické cirkulaci, které mohou pozměnit dráhy tlakových útvarů a proudění nad Atlantikem. WMO sama připomíná, že ne všechny regiony světa jsou zasaženy stejně a v Evropě bývají dopady slabší a proměnlivější než v tropech. ECMWF k tomu dodává, že evropské výsledky se mezi jednotlivými epizodami El Niña výrazně liší a do hry silně vstupuje stav severního Atlantiku i stratosféry.

Sezónní předpověď Copernicus pro léto 2026 ukazuje nadprůměrné teploty prakticky v celé Evropě, zatímco srážkový signál zůstává slabý. To je důležitý detail: teplo je pravděpodobnější než konkrétní vzorec bouřek. Srovnejme to s tropy, kde jsou vazby přímočařejší: El Niño typicky přináší sucho do Austrálie a Indonésie, naopak silnější deště do jižní Jižní Ameriky. Klimatolog Carlos Nobre připomíná, že velká amazonská sucha se opakovala právě v letech El Niño: 1998, 2010, 2015/2016, 2023/2024. Česko je v jiné lize. Vzdálenější, méně předvídatelné, ale ne imunní.

Klíčový zesilovač je klimatická změna. WMO výslovně uvádí, že nevidí důkaz, že by oteplování samo o sobě zvyšovalo četnost El Niña, ale může zesilovat jeho následky. Teplejší atmosféra pojme více vlhkosti, silnější odpar dodává bouřkám více energie. Když se rozbíhající se El Niño naloží na už tak oteplené klimatické pozadí, výsledkem mohou být intenzivnější epizody extrémního počasí, i v regionech, kde je přímá vazba na ENSO slabá.

Proč nespoléhat na ENSO index, ale na výstrahy ČHMÚ

Podstatné je jedno rozlišení: sezónní klimatický signál říká „pravděpodobnost tepla a extrémů roste“, ale konkrétní bouřku, krupobití nebo přívalovou povodeň určí až synoptická situace hodin až dnů dopředu. Měsíční výhled ČHMÚ pracuje s pravděpodobnostmi teploty a srážek na horizontu několika týdnů. Konkrétnější informace přicházejí až z radarových dat a nowcastingu.

Prakticky to znamená sledovat tři nástroje:

• Výstrahy ČHMÚ – aplikace upozorní na silné bouřky, kroupy nad 5 cm, přívalové srážky, silné nárazy větru a riziko lokálního zatopení.
• Indikátor přívalových povodní – vyhodnocuje riziko podle radaru, nasycení území a srážkoodtokových modelů v konvektivní sezoně.
• Radarová data v reálném čase – při vydané výstraze umožňují sledovat, kam se bouřková buňka posouvá.

Specifické celostátní doporučení ČHMÚ „kvůli El Niñu“ zatím neexistuje. Český systém funguje jinak: nevaruje před abstraktním klimatickým jevem, ale před jeho konkrétními projevy, až se objeví.

Historické srovnání a pohled za léto

El Niño 2023/2024 WMO zpětně zařadila mezi pět nejsilnějších v historii měření, s vrcholem kolem +2,0 °C nad průměrem. Přesto nedosáhlo síly rekordních epizod 1997/1998 a 2015/2016. Letošní nástup je rychlejší a podpovrchový signál silnější než v analogických fázích minulých cyklů, ale to samo o sobě nezaručuje rekordní vrchol.

Pro Česko je navíc relevantnější horizont, než se na první pohled zdá. El Niño typicky vrcholí mezi listopadem a únorem, a právě v zimě bývají evropské telekonekční efekty silnější než v létě. Zimní sezona 2026/2027 tak může přinést výraznější cirkulační výkyvy nad Evropou než samotné léto. Podle nás je proto důležité nedívat se na El Niño jako na „letní událost“, ale jako na proces, který se bude českého počasí dotýkat přinejmenším do jara 2027.

Jak se připravit, ne jak panikařit

Realistický scénář pro české léto 2026 není jedno souvislé katastrofické období, ale série krátkých intenzivních epizod: dny s tepelnou zátěží střídané rychlými přechody do bouřkových situací, riziko krup, lokálních zatopení, komplikací v dopravě. Praktické kroky jsou prozaické: zkontrolovat pojistku nemovitosti, zajistit odvodnění u domu, mít plán pro výpadek proudu, neparkovat pod stromy při výstraze a hlavně mít v telefonu zapnuté notifikace z aplikace ČHMÚ.

El Niño se neblíží jako vlna, kterou uvidíte přicházet. Přijde jako zvýšená pravděpodobnost, že den, kdy zapomenete sledovat radar, bude zrovna ten špatný.