Na ostrově Vir a v okolí Zadaru hlásí lékaři náhlý nárůst přisátých klíšťat. Právě zadarská Dalmácie patří mezi oblasti, kam každé léto míří statisíce Čechů.
Koncem května zachytila chorvatská veřejnoprávní televize HRT reportáž o „nájezdu klíšťat“ na Viru, malém ostrově spojeném mostem se zadarským pobřežím. Lékaři popisovali neobvykle vysokou koncentraci klíšťat v trávě i nízké vegetaci, počet pacientů s přisátým klíštětem skokově narostl. Začátkem června příběh převzal německý Bild a zarámoval ho jako celostátní „klíšťový alarm“. Jenže oficiální chorvatské instituce žádný mimořádný celostátní stav nevyhlásily. Co tedy reálně hrozí a jak se připravit?
Co se skutečně děje v zadarské oblasti
Lokální varování je reálné. Zdravotníci na Viru a v Zadarské županii zaznamenali od poloviny května výrazně víc kontaktů s klíšťaty, než bývá v tomto období obvyklé. Chorvatský ústav veřejného zdraví (HZJZ) připomíná, že jarní a časně letní vrchol aktivity klíšťat je v Chorvatsku pravidelný jev závislý na teplotě a vlhkosti. Letos zřejmě podmínky na severním Jadranu vyhověly klíšťatům víc než jindy.
Důležitý detail: celostátní meziroční srovnání, které by potvrdilo mimořádně špatný rok 2026 pro celé Chorvatsko, veřejně dostupné není. Mediální „pohroma“ stojí hlavně na lokálním hlášení z Viru a Zadaru, které německý bulvár rozšířil na celou zemi. To neznamená, že problém neexistuje, znamená to, že jeho rozsah je zatím doložený regionálně.
Jiné klíště, jiné riziko: co hrozí lidem na pobřeží
Český turista zvyklý na lesní klíště (Ixodes ricinus) a s ním spojenou boreliózu nebo encefalitidu potřebuje na Jadranu přehodit mentální mapu. Na chorvatském pobřeží je pro člověka významnější takzvané psí klíště (Rhipicephalus sanguineus), které přenáší rikecie způsobující mediteránní skvrnitou horečku. Projevuje se horečkou, bolestí hlavy a charakteristickým tmavým strupem v místě přisátí.
Klíšťová encefalitida v Chorvatsku existuje, ale její ohniska leží hlavně na severu země a v Gorském kotaru, nikoli na jadranských plážích. CDC řadí riziko pro běžného cestovatele jako nízké; roste teprve při delším pobytu v lese během sezony. Pro plážovou dovolenou tedy očkování proti encefalitidě není automatická nutnost. Kdo ale plánuje turistiku ve vnitrozemí nebo v severním Chorvatsku, měl by předcestovní konzultaci zvážit, základní schéma vyžaduje tři dávky.
Praktická prevence pro lidi je přímočará:
- Vyhýbat se vysoké trávě, makii a křovinám, kde klíšťata čekají na hostitele.
- Používat repelent na bázi DEET nebo ikaridinu.
- Po návratu z přírody zkontrolovat celé tělo, zejména záhyby a vlasovou část hlavy.
- Přisáté klíště vytáhnout pinzetou co nejblíž kůži, místo vydezinfikovat, nic nemazat ani nepálit.
- V následujících dnech sledovat osip, teplotu a zimnici.
Psi jedou na Jadran: tady sázky rostou
Podle ministerstva zahraničních věcí míří do Chorvatska každé léto kolem 800 tisíc Čechů a značná část z nich bere s sebou psa. Právě pro psy je situace složitější než pro jejich majitele.
Chorvatská veterinární data ukazují, že u psů v zemi byla zjištěna sérologická pozitivita pro Anaplasma spp. (4,5 %), Ehrlichia canis (0,6 %) a Borrelia burgdorferi s.l. (0,4 %). Novější výzkum navíc potvrdil přítomnost E. canis přímo v klíšťatech z mediteránní pobřežní části Chorvatska. Ehrlichióza u psa může vést k horečce, apatii, krvácivým stavům a bez léčby k vážnému poškození orgánů.
Evropské veterinární směrnice ESCCAP jsou v doporučeních jednoznačné: antiparazitární ochranu nasadit před odjezdem, ne až na místě. Konkrétně jde o kombinaci repelentu s odpuzujícím účinkem a akaricidu, ve formě spot-onu, obojku nebo žvýkací tablety podle věku, váhy a zdravotního stavu psa. Volbu by měl vždy schválit veterinář.
A pozor, klíšťata nejsou na Jadranu jediný problém. ESCCAP pro jižní Evropu zdůrazňuje i leishmaniózu přenášenou flebotomy (drobnými muškami aktivními za soumraku). Ochrana psa na jihu by proto měla stát na širší antiparazitární strategii, ne jen na strachu z jednoho přisátého klíštěte.
Cestovní checklist: co zařídit před odjezdem
Pro vstup do Chorvatska se psem platí standardní unijní pravidla:
- Pes musí být označen mikročipem.
- Platné očkování proti vzteklině (u primovakcinace začíná platnost 21 dní po dokončení).
- Platný EU pet passport.
- Limit do pěti zvířat na jednoho majitele při nekomerčním přesunu.
K tomu naše doporučení nad rámec povinného minima:
- Nasadit antiparazitární přípravek minimálně 48 hodin před odjezdem.
- Během pobytu denně kontrolovat srst a kůži, zejména uši, tříselnou oblast a meziprstí.
- Omezit volné probíhání v křovinách a vyšší trávě.
- Po návratu informovat veterináře, že pes byl v Chorvatsku. Pokud se do čtyř týdnů objeví horečka, apatie, nechutenství nebo kulhání, jde o varovný signál.
Zadar není okrajová destinace
Data chorvatského turistického sdružení HTZ ukazují, že klastr Dalmácie-Zadar je třetí nejsilnější oblast z hlediska českých noclehů, hned po Splitu a Istrii. Překryv letošního klíšťového varování s českou návštěvností je tedy přímý. Nejde o vzdálenou oblast, kam Češi nejezdí.
Přesto: z dohledaných zdrojů neplyne důvod cestu rušit. Plyne z nich důvod změnit chování. Kdo zůstane na pláži, ve městě a na promenádě, vystavuje se minimálnímu riziku. Kdo vyráží se psem do makie, na procházky po ostrově nebo na výlety do vnitrozemí, potřebuje repelent, pinzetu a připraveného veterináře doma.
Klíšťata na Jadranu nejsou novinka. Novinka je, že letos jich v zadarské oblasti přibylo dřív a víc. Kdo to ví předem, má náskok.