Konec války na Ukrajině do konce roku? Budanov řekl, proč je to reálné.

1. června 2026, na pódiu fóra Architecture of Security v Kyjevě, Budanov řekl větu, která okamžitě obletěla redakce: prezident Zelenskyj mu zadal úkol ukončit aktivní boje co nejdříve, ideálně před zimou, a on tento cíl považuje za „správný, včasný, promyšlený a realistický“. Nejde o vágní přání. Budanov zároveň potvrdil, že technická jednání mezi Washingtonem, Kyjevem a Moskvou se nezastavila a že se v nejbližších dnech čeká návštěva amerických vyjednavačů v obou hlavních městech. Přesto je třeba slyšet celou větu, nejen její první polovinu. „Realistické“ v Budanovově podání znamená dosažitelné za cenu tvrdého vyjednávání, ne hotový mír zabalený pod stromeček.

Proč Kyjev věří, že okno existuje

Budanovův optimismus nestojí ve vzduchoprázdnu. Den před jeho vystoupením, 31. května, prezident Zelenskyj vysvětloval logiku na pozadí: Rusko podle něj od prosince 2025 ztrácí na bojišti iniciativu a tlak sankčního režimu roste. Kombinace vojenského zpomalení a ekonomického dusna má Kreml tlačit k ústupkům, které byly ještě před půl rokem nemyslitelné. Zelenskyj proto mluví o „oknu pro diplomacii“, které se otevírá právě teď a může se zavřít s prvním mrazem.

Budanov k tomu přidal tři konkrétní body. Za prvé, existují „reálné znaky“, že podmínky pro konec bojů vznikají. Za druhé, technická jednání na pracovní úrovni pokračují, i když ta na nejvyšší politické úrovni se zastavila. Za třetí, pravděpodobnost, že Moskva bude nucena udělat kroky směrem k dohodě, je podle něj vyšší než kdykoli dříve. Zároveň ale přiznal, že Rusko mír „moc nechce“. Může k němu být jen donuceno.

Co stojí v cestě

Americký ministr zahraničí Marco Rubio už v lednu 2026 pojmenoval hlavní uzel, na kterém jednání váznou: Doněck. Moskva požaduje, aby Kyjev odevzdal celé území Doněcké oblasti, tedy i části, které Rusko vojensky neovládá. Ukrajina to odmítá. Podle Reuters Rubio tuto otázku označil za „velmi obtížně řešitelnou“. A bezpečnostní garance pro Ukrajinu? Ty by podle americké strany přicházely až po skončení konfliktu, což vytváří paradox: Kyjev má přestat bojovat dřív, než dostane záruky, že boj nebude muset obnovit.

K tomu přistupuje evropský problém. Budanov na fóru otevřeně řekl, že Evropa nemá v jednáních ani jasného reprezentanta, ani společnou pozici. Pokud by příměří skutečně přišlo před zimou, EU by se ocitla v situaci, kdy se o budoucnosti jejího bezprostředního sousedství rozhoduje bez ní.

Optimismus s historií

Není to poprvé, co z Budanova zaznívá nadějný signál. Už v listopadu 2025 mluvil o „oknu příležitosti“ kolem poloviny února 2026. Únor přišel a odešel bez průlomu. Současný výrok je proto spíš přerámování téže linie do nového horizontu („před zimou“ místo „v únoru“) než zásadně nová informace. A sám Zelenskyj ještě 10. dubna varoval, že období do září bude pro Ukrajinu „velmi obtížné“. Cesta od dubnového pesimismu k červnovému optimismu trvala necelé dva měsíce. Dynamika se mění rychle, a to oběma směry.

Rusista Karel Svoboda v dřívějším rozhovoru pro iROZHLAS upozornil, že zásadní body mírových snah vyřešené nejsou; klíčový zůstává teritoriální spor a otázka garancí. Jeho opatrný rámec funguje jako užitečná brzda pro každého, kdo by Budanovova slova četl jako hotovou věc.

Co to znamená pro Česko

Česko je v celé EU zemí s nejvyšším počtem lidí pod dočasnou ochranou z Ukrajiny v přepočtu na obyvatele; podle Eurostatu ke konci března 2026 šlo o 379 820 osob, tedy 34,8 na tisíc obyvatel. I kdyby příměří přišlo na podzim, návrat těchto lidí by nebyl skokový. Chybí infrastruktura, chybí právní jistota, chybí bezpečnostní záruky. EU navíc prodloužila dočasnou ochranu do března 2027.

Česká vláda má schválený Program Ukrajina 2026–2030, který počítá s humanitární, stabilizační i rekonstrukční pomocí. Čeští vojáci slouží v aliančních misích na východním křídle NATO a podílejí se na výcviku ukrajinských jednotek v Německu. Příměří by strukturu české pomoci proměnilo, ale samo o sobě by ji nezastavilo.

Konec bojů není konec příběhu

Budanovova slova jsou signál, ne verdikt. Říkají, že Kyjev aktivně pracuje s horizontem podzimu 2026 a že zákulisní jednání běží. Neříkají, že Moskva souhlasí, že Doněck je vyřešený nebo že Evropa ví, co chce. Ukončit střelbu před zimou je ambice, a mezi ambicí a podpisem pod dohodou leží ještě celé léto vyjednávání, ve kterém může selhat cokoli.