Stejné máslo, stejná firma, dvojnásobná cena. Češi zuří, co Rohlík provádí s cenami

Rozdíl 16 korun na jedné 250gramové kostce vlastní značky, kterou vyrábí tatáž německá mlékárna Vogtlandmilch z Plavna. Žádný jiný výrobce, žádná jiná gramáž, žádná jiná značka, jen jiná doména ve stejné firemní skupině. Když se takový screenshot začne šířit mezi českými zákazníky, emoce jsou pochopitelné. Jenže příběh nekončí u jedné kostky. Spíš u ní začíná.

Kolik přesně Čech přeplácí, a kolik ne

Při kurzu České národní banky z 29. května 2026 (24,285 Kč/€) vychází německá cena 1,19 € na přibližně 28,90 Kč. Český zákazník tedy platí o 55,4 % víc. Na „dvojnásobek“ to nedosahuje, ale šestnáctikorunový rozdíl na jedné kostce másla je pořád hodně, zvlášť když obě strany transakce řídí Rohlik Group.

Nabízí se rychlé vysvětlení přes daně. Česko má na potraviny sníženou DPH 12 %, Německo 7 %. Jenže při stejné netto ceně by daňový rozdíl udělal zhruba 2 koruny, ne 16. DPH sama tedy vysvětlí sotva osminu propasti.

Zajímavější je pohled do Maďarska. Na Kifli.hu, další platformě skupiny, stojí identické Miil máslo 564 forintů, v přepočtu asi 38,40 Kč. Maďarsko přitom na mléčné výrobky uplatňuje 18% DPH, tedy vyšší sazbu než Česko. A přesto je kostka o šest korun levnější. Daňová sazba jako hlavní viník? Neobstojí.

Německé máslo zlevňuje, české ne

Část vysvětlení leží v tržních datech. Podle německého statistického úřadu Destatis klesly v dubnu 2026 velkoobchodní ceny mléčných výrobků a jedlých tuků v Německu meziročně o 7,8 %. Spotřebitelská cena másla šla dolů ještě dramatičtěji, o 25,4 % za rok. Německý trh zkrátka zaplavilo levné máslo a Knuspr toho využil.

Česko takový cenový propad nezažívá. Rohlíkových 44,90 Kč za privátní máslo přitom na domácím trhu nijak nevyčnívá. Srovnávací přehled Košíku z 25. února 2026 ukazuje u srovnatelného privátního másla Fine Life 250 g cenu 44,90 Kč jak na Košíku, tak v Albertu; Kaufland byl dokonce na 49,90 Kč. Rohlík v Česku nepředražuje oproti konkurenci, předražuje oproti sobě samému v Německu.

Jeden vzorec to není

A teď klíčový zvrat. Stejná značka Miil, stejná skupina, jiný produkt: bezlaktózové trvanlivé mléko 1,5 %, litrové balení od slovenského výrobce Agro Tami. Na Rohlík.cz stojí 19,90 Kč. Na Knuspr.de 1,05 €, tedy asi 25,50 Kč. Tady je naopak dražší Německo, o necelých 30 %.

Z toho plyne nepohodlný, ale poctivý závěr: Rohlik Group nemá jednotný evropský ceník. Ceny privátní značky nastavuje trh po trhu, produkt po produktu, podle lokální konkurence a nákupních podmínek. U másla z toho těží Němci. U mléka Češi.

Co si z toho vzít

Podle výroční zprávy Rohlik Group za finanční rok 2024/25 generoval český trh 58 milionů eur upravené EBITDA a byl profitním motorem celé skupiny ještě předtím, než konsolidovaný výsledek v prosinci 2025 poprvé skočil do černých čísel. Česko je pro Rohlík domácí hřiště s nejvyšší marží, a právě to dává prostor k lokální cenotvorbě, která nemusí kopírovat zahraniční akce.

Veřejný dokument popisující jednotnou přeshraniční cenovou politiku značky Miil neexistuje, nebo ho firma nezveřejnila. Co ale existuje, jsou produktové stránky ve třech zemích, kde si každý může porovnat cenu, gramáž i výrobce. Kdo chce férové srovnání, potřebuje:

• shodný název produktu, gramáž a výrobce,
• běžnou cenu proti běžné ceně (ne členskou proti běžné),
• přepočet kurzem ČNB ke stejnému datu.

Jedna virální fotka ukazuje problém. Dvě fotky vedle sebe ukazují systém.

Případ másla Miil není důkazem, že Rohlík okrádá české zákazníky. Je důkazem, že skupina naceňuje podle toho, co který trh snese, a český trh zatím snese víc.