Jarní tracking agentury STEM/MARK testoval prezidentskou přijatelnost 45 osobností. Bývalý premiér v něm obsadil poslední příčku, odmítlo ho víc lidí než Filipa Turka nebo Tomia Okamuru.
Číslo je jednoznačné: osm z deseti dotázaných by Petra Fialu jako příštího prezidenta vyloučilo. V téže metrice odmítá Turka 79 % respondentů a Okamuru 74 %. Fiala tak v průzkumu zveřejněném 25. května 2026 dopadl hůř než dvě jména, která bývají v českém veřejném prostoru synonymem polarizace. Nejde přitom o volební predikci roku 2028, agentura měřila, koho si lidé dokážou a nedokážou představit na Hradě. Právě proto je Fialův výsledek tak výmluvný. Neukazuje momentální náladu, ale hloubku odmítnutí.
Co přesně STEM/MARK měřil
Průzkum probíhal mezi 13. dubnem a 4. květnem 2026 na kvótně reprezentativním vzorku 1 011 respondentů starších 18 let. Agentura postupovala ve dvou krocích. Nejprve položila spontánní otázku, koho by si lidé přáli jako příštího prezidenta. Konkrétní jméno dokázalo uvést jen 38 % dotázaných; šest z deseti Čechů zatím favorita nemá. Dominoval Petr Pavel, s odstupem následovali Andrej Babiš, Karel Havlíček a Alena Schillerová.
Druhý krok byl asistovaný seznam 45 veřejně známých osobností. U každého jména respondenti uváděli, zda ho znají, zda by ho volili, zvažovali, nebo naopak vylučují. Právě z tohoto měření pochází klíčová procenta odmítnutí, a právě tady Fiala skončil nejhůř ze všech zmiňovaných jmen.
Kdo je nahoře a kdo dole
Výsledky asistovaného měření vykreslují poměrně jasnou hierarchii:
| Osobnost | Volil(a) by / zvažoval(a) by | Odmítnutí |
|---|---|---|
| Petr Pavel | 53 % | – |
| Andrej Babiš | 44 % | 56 % |
| Marek Eben | 40 % | – |
| Karel Havlíček | 35 % | – |
| Alena Schillerová | 30 % | – |
| Tomio Okamura | – | 74 % |
| Filip Turek | – | 79 % |
| Petr Fiala | – | 80 % |
Pavel drží nejpevnější výchozí pozici. Podle tiskové zprávy STEM/MARK mu „na záda eventuálně dýchá jen současný premiér“ Babiš. Zajímavá je pozice Marka Ebena (40% přijatelnost bez jakékoli kampaně), jenže moderátor kandidaturu dlouhodobě odmítá. Pavel sám v březnovém rozhovoru pro ČT24 řekl, že další kandidaturu „velice silně zváží“, pokud bude poptávka a podpora. Ústava mu to umožňuje; inaugurován byl v březnu 2023, řádná volba připadá na rok 2028 a prezident může být zvolen dvakrát po sobě.
Babiš je sice polarizující (56 % odmítnutí), ale proti Fialovi je o 24 procentních bodů méně odmítaný. To je propast.
Proč zrovna Fiala dopadl nejhůř
Na první pohled to nedává smysl: bývalý premiér, profesor politologie, člověk bez skandálů. Jenže STEM/MARK vedle přijatelnosti zjišťoval i profil ideálního prezidenta. A ten Fialovi nesedí téměř v ničem.
Češi chtějí prezidenta, který je čestný a slušný (21 %), nestranický a nadstranický (19 %), reprezentativní (17 %) a „je zde pro lidi“ (15 %). Ceněná je praktická zkušenost s politikou, ale do kandidatury má člověk vstupovat ideálně bez stranické visačky. Preferovaný profil zahrnuje diplomacii nebo ekonomii, sjednocování společnosti, absenci vulgarit a kontakt s regiony.
Fiala je v očích veřejnosti ztělesněním stranické politiky: osm let v čele ODS, čtyři roky premiérem koaliční vlády, která skončila porážkou. To z něj nedělá špatného politika, ale dělá to z něj špatného prezidentského kandidáta v optice roku 2026. Zajímavý je přitom kontrast s lednovým měřením CVVM, kde nejvyšší obecnou nedůvěru měli Turek (70 %) a Okamura (66 %). V obecné nedůvěře je Fiala méně odmítaný, v prezidentské přijatelnosti je na tom hůř. Prezidentský úřad je prostě jiná disciplína; lidé tam neměří jen sympatie, ale vhodnost pro roli, která má sjednocovat.
Co to znamená pro Fialu, a pro rok 2028
Fiala sám otázku Hradu uzavřel dvakrát. V lednu 2026 na kongresu ODS prohlásil, že kandidovat nebude, v únoru to potvrdil s tím, že zůstává poslancem a zakládá think-tank Politické fórum. Průzkum tedy neměří probíhající kampaň, ale hypotetickou přijatelnost. A právě to je na výsledku nejtvrdší: ani jako teoretická možnost Fiala neprojde filtrem osmdesáti procent populace.
Pro prezidentskou soutěž 2028 z dat plyne, že pole je stále otevřené; šest z deseti lidí nemá favorita, důležitost prezidentského úřadu navíc meziročně klesla ze 76 na 67 %. Pevnou startovní pozici drží Pavel, s odstupem Babiš. Zbytek je zatím mlha.
Fialových 80 % odmítnutí není jen číslo o jednom politikovi. Je to zpráva o tom, jaký typ lídra si Češi na Hrad nepřejí: stranického, exekutivního, spojeného s vládní bilancí. Kdo chce v roce 2028 uspět, bude muset vypadat jinak.