Dočasná ochrana Ukrajinců v Česku končí. Babišova vláda schválila novelu, která od ledna změní pravidla pobytu

Slovo „končí“ je v tomto případě zkratka, která může snadno zmást téměř 380 tisíc lidí. Dočasná ochrana jako taková trvá, Evropská unie ji v červnu 2025 prodloužila do 4. března 2027 a Česko tento rámec převzalo. Co se skutečně mění, je povaha režimu: stát přechází od plošného krizového přístupu k modelu, který rozlišuje mezi integrovanými a neintegrovanými držiteli. Květnová novela je zatím posledním dílem této skládačky a přidává k ní bezpečnostní zpřísnění, jehož přesné datum účinnosti zatím není veřejně známé.

Co přesně vláda 25. května schválila

Na jednání kabinetu prošel návrh ministra vnitra, který do režimu dočasné ochrany vnáší dvě nové podmínky pro její ztrátu:

• Pobyt delší než 30 dnů mimo schengenský prostor – kdo opustí Schengen na víc než měsíc, přijde o status automaticky.
• Spáchání závažného trestného činu s trestem vyhoštění – odsouzení za závažný delikt povede ke ztrátě ochrany.

Součástí vládou schváleného balíčku je i zpřísnění evidence vozidel s ukrajinskou registrační značkou a úpravy dalších souvisejících zákonů. Jde o vládní návrh, který teprve míří do legislativního procesu; z dostupné tiskové zprávy neplyne konkrétní datum účinnosti.

Ochrana nekončí. Mění se pravidla hry

Klíčové je odlišit tři roviny, které se v debatě snadno směšují.

Platný stav: Dočasná ochrana běží na úrovni EU do 4. března 2027. V Česku si ji držitelé mohli prodloužit online registrací do 15. března 2026; následně musí do 30. září 2026 osobně navštívit pracoviště ministerstva vnitra kvůli vyznačení nového vízového štítku. Kdo oba kroky splnil, má status zajištěný do konce března 2027.

Dobrovolná alternativa: Od roku 2025 existuje zvláštní dlouhodobý pobyt na pět let, určený pracujícím a ekonomicky soběstačným uprchlíkům. Letos o něj šlo projevit zájem od 1. do 30. dubna přes Informační portál pro cizince. Přihlásilo se 56 500 osob. Kdo podmínky nesplní, nepřichází o dočasnou ochranu; zůstává mu dosavadní status.

Květnové zpřísnění: Novela schválená kabinetem 25. května přidává nové důvody pro ztrátu ochrany. Teprve až projde parlamentem a nabude účinnosti, začne reálně fungovat.

Podle nás je skutečným příběhem nikoli konec ochrany, ale její proměna v selektivní systém. Stát říká: kdo pracuje, platí pojištění a dodržuje zákony, dostane stabilnější pobytový titul. Kdo ne, zůstává v režimu, který se postupně utahuje.

Čísla, která ukazují rozsah i selektivitu

Česko je dlouhodobě zemí EU s nejvyšším počtem ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Podle čtvrtletní zprávy ministerstva vnitra k 31. březnu 2026 připadalo 34,8 držitele dočasné ochrany na tisíc obyvatel, celkem 379 818 aktivních registrací, tedy 3,48 % populace.

Regionálně je zátěž rozložená nerovnoměrně:

Zvláštní dlouhodobý pobyt přitom funguje jako úzké hrdlo. V roce 2025 o něj projevilo zájem asi 82 tisíc osob, ale zákonné podmínky (minimálně dva roky na dočasné ochraně, bezúhonnost, roční příjem nad 440 tisíc korun plus 110 tisíc za každou další posuzovanou osobu, bezdlužnost, zajištěné bydlení, platný cestovní doklad a u dětí školní docházka) splnilo jen zhruba 16 tisíc lidí. Necelá pětina. Systém je záměrně výběrový a ministerstvo vnitra samo počítá s kapacitou v nízkých desítkách tisíc ročně.

Co musí držitelé ochrany reálně udělat

Praktické termíny pro rok 2026 jsou jasné a většina z nich už proběhla nebo právě běží:

• Do 15. března 2026 – online registrace k prodloužení dočasné ochrany. Více než 360 tisíc osob tento krok splnilo.
• Do 30. září 2026 – osobní návštěva pracoviště MV kvůli novému vízovému štítku. Tento termín teprve přijde.
• 1.–30. dubna 2026 – okno pro vyjádření zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt. Již uzavřeno, přihlášky se nyní vyhodnocují.

Kdo nestihl březnovou registraci, má problém: jeho status podle zákona zanikl uplynutím 31. března 2026 a bez jiného pobytového titulu se ocitá v právním vakuu.

Proč zpřísnění přichází právě teď

Na evropské úrovni už běží debata o tom, co bude po březnu 2027. Rada EU doporučuje koordinovaný přechod z dočasné ochrany na jiné pobytové režimy, ale každý stát si volí vlastní cestu. Česko ji staví na dvou pilířích: integrovaným nabízí pětiletý dlouhodobý pobyt, ostatním ponechává dočasnou ochranu s přísnějšími mantinely. Válka na Ukrajině přitom stále trvá a ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že budoucnost po březnu 2027 závisí na celoevropské debatě i na vývoji konfliktu.

Babišův kabinet květnovou novelou de facto posouvá českou migrační politiku od humanitárního reflexu ke kalkulované selekci. Jestli to parlament posvětí a v jaké podobě, rozhodne podzim.