Konečně třicítky: Meteorologové řekli přesný den, kdy v Česku poprvé padne 32 °C

Česko si na první třicítku roku 2026 počkalo déle, než je zvykem. Duben byl podle ČHMÚ druhý nejsušší od roku 1961, květen pak přinesl spíš proměnlivé a chladnější počasí. Teď se ale situace láme. Od pátku 22. května mají teploty den po dni stoupat a kulminovat právě v pondělí. Jenže, a to je podstatný detail, 32 °C neznamená plošné vedro od Chebu po Ostravu. Jde o lokální maximum v nejteplejších polohách republiky.

Odkud pochází číslo 32 °C

Konkrétní pondělní hodnotu 32 °C pro Prahu uvádí TN.cz s odkazem na norskou meteorologickou službu Yr, provozovanou Norským meteorologickým institutem a veřejnoprávní NRK. ČHMÚ veřejně komunikuje postupné oteplení a upozorňuje na bouřkovou nejistotu, ale přesnou hodnotu 32 °C ve svých otevřených výstupech zatím neuvádí. Rozdíl není v tom, že by si zdroje odporovaly, spíš se liší mírou konkrétnosti. Yr nabízí bodovou předpověď na město, ČHMÚ pracuje s širším rámcem a zdůrazňuje, že delší výhled má pravděpodobnostní charakter.

Pro krátkodobou předpověď v Česku přitom platí, že model ALADIN ČHMÚ počítá s rozlišením 2,3 km a aktualizuje se čtyřikrát denně. Jinými slovy: čím blíž k pondělí, tím přesnější obraz dostaneme právě od české služby.

Mapa teplot: západ versus východ

Dostupné denní výhledy k 19. května ukazují na pondělí výrazný regionální rozpad:

Nejteplejší budou nížiny západních a severozápadních Čech a pražská kotlina. Jižní Morava zůstane o dva až tři stupně níž, Ostravsko dokonce o pět. Pokud tedy 32 °C skutečně padne, půjde o špičku v jednom či dvou nejteplejších bodech, ne o celorepublikový standard. ČHMÚ sám u měsíčního výhledu upozorňuje, že jeho předpovědi jsou vytvářeny pro republiku jako celek a „nemohou postihnout regionální odlišnosti počasí v jednotlivých regionech“.

Co stojí za oteplením, a proč přijdou i bouřky

Za rychlým nárůstem teplot stojí tlaková výše nad severozápadní Evropou, jejíž okraj má zasáhnout střední Evropu. Tato konfigurace přináší teplý vzduch, ale zároveň ponechává prostor pro místní konvekci. Meteorologové ČHMÚ proto počítají s variantou, kdy oteplení doprovázejí místní přeháňky a bouřky, především ve východní části republiky.

Víkend by přitom měl být ještě relativně použitelný. Pátek nese vyšší riziko srážek, sobota a neděle vycházejí spíš teplé a často slunečné. Největší bouřková nejistota se váže k závěru teplé epizody, tedy právě k pondělí a dnům po něm. Kdo plánuje víkend venku, nemusí škrtat, ale průběžná kontrola radaru je na místě.

Jak dlouho vedro vydrží

Teplé okno se rýsuje od pátku 22. května přes víkend do pondělí 25. května, s vrcholem na přelomu neděle a pondělí. Dál jistota klesá. Jde spíš o několikadenní teplou epizodu než o stabilní nástup léta. Po vysušeném dubnu a chladném květnu to ale krajina pozná, suché půdy se rychle rozpálí, noční minima ve městech klesnou jen k 11–15 °C a interiéry se nestihnou vychladit.

Co s tím: prakticky

Kdo bydlí ve městě, udělá dobře, když si připraví osvědčený letní režim dřív, než přijde pondělní špička:

• Ranní a noční větrání, přes den stínění oken.
• Dostatek tekutin, nejen pro sebe, ale i pro seniory a děti v okolí.
• Omezení pobytu na rozpálených plochách mezi 11. a 15. hodinou.
• Průběžná kontrola aktuální předpovědi ČHMÚ, protože konkrétní maxima se mohou ještě posunout oběma směry.

Pondělí 25. května má šanci zapsat se jako první tropický den roku 2026. Jestli teploměr skutečně ukáže 32 °C, nebo se zastaví o stupeň dva níž, rozhodne až víkendová aktualizace modelů. Směr je ale jasný, po měsících čekání míří Česko konečně do léta.