V Česku řádí nový podvod, šíří se za pomocí virálních videí

Lucie Borhyová sedí ve studiu Televizních novin a doporučuje investiční platformu, která vám zdvojnásobí úspory. Video vypadá věrohodně – hlas sedí, mimika odpovídá, v pozadí jsou kulisy, které znáte z večerního zpravodajství. Jenže Borhyová nic takového nikdy neřekla. Celé video vyrobila umělá inteligence a jeho jediným účelem je dostat vás k formuláři, kde zadáte telefonní číslo. Od té chvíle se o vás postarají živí podvodníci.

Jak podvod funguje krok za krokem

Mechanismus je propracovanější, než by se na první pohled zdálo. Začíná deepfake videem, které se šíří jako reklama na sociálních sítích nebo vyskočí při běžném brouzdání internetem. Video napodobuje formát zpravodajské reportáže nebo osobní doporučení známé osobnosti – vedle Borhyové se objevují i Adéla Snopová, Andrej Babiš nebo v loňském roce Petr Fiala.

Po kliknutí se oběť dostane na web, který vypadá profesionálně. Vyplní formulář se jménem a telefonním číslem. Během hodin, někdy minut, zavolá „investiční poradce“ nebo rovnou někdo, kdo se představí jako producent TV Nova. Podle reportáže TNvolající v jednom případě správně odpovídal na otázky o studiu, koberci v budově i prostoru za recepcí – odkud tyto informace měl, není jasné.

Komunikace se rychle přesune na WhatsApp nebo do telefonu. Následuje vstupní vklad, typicky několik tisíc korun. Oběť vidí na falešné platformě, jak jí peníze rostou. Pak přijde tlak: vložte víc, výnosy poběží rychleji. V některých případech podvodníci přesvědčí oběť, aby si nainstalovala software pro vzdálený přístup k počítači, nebo ji donutí vzít si půjčku. Muž z Královéhradeckého kraje takto přišel o téměř dva miliony korun, které odcházely na zahraniční účty přes několik převodů.

České rozměry problému

Přesný počet obětí konkrétních deepfake videí s moderátorkami Novy veřejně neexistuje. Sama Borhyová ale říká, že jí přišlo množství e-mailů od lidí, kteří kvůli falešnému videu přišli o peníze. Redakce TN mluví o desítkách, možná stovkách poškozených. Středočeská policie za jediný týden v dubnu evidovala dva podobné případy se škodou přes dva miliony korun.

Policejní statistiky přitom zachycují jen špičku ledovce. Za první čtvrtletí roku 2026 policie eviduje více než 6 500 případů kybernetické kriminality, s poznámkou, že veřejné měsíční tabulky za toto období nebyly z technických důvodů vygenerovány, takže číslo pochází z interních dat citovaných v médiích.

Bankovní data ukazují mnohem širší trychtýř. Podle České bankovní asociace se podvodníci v prvním čtvrtletí pokusili ukrást přes čtyři miliardy korun. Bankám se podařilo zachránit 3,4 miliardy. Zbývajících téměř 799 milionů korun zmizelo. Rozdíl mezi policejním a bankovním číslem má jednoduché vysvětlení: banky počítají i pokusy, které zachytí dřív, než se dokonají, a zdaleka ne každý poškozený podá trestní oznámení.

Proč jsou videa tak přesvědčivá

Televizní moderátorky jsou pro deepfake ideální materiál. Na internetu existují stovky hodin jejich záběrů – obraz, hlas, mimika, způsob mluvy. Podle zprávy Interpolu o globálních finančních podvodech dnes útočníci dokážou vytvořit přesvědčivý digitální klon i z velmi krátkých veřejně dostupných zvukových vzorků. U známých tváří s bohatým mediálním archivem je výsledek ještě lepší. Snopová sama přiznala, že by se v prvních chvílích od AI nepoznala.

Nejsilnější zbraní ale není samotná technologie. Je to kombinace. Důvěrně známá tvář sníží přirozenou ostražitost. Formát zpravodajské reportáže dodá falešnou autoritu. A rychlý přesun do soukromé komunikace – telefon, WhatsApp – odřízne oběť od možnosti ověřit si informace. Podvodník pak pracuje jeden na jednoho, buduje vztah, ukazuje falešné výnosy a stupňuje tlak.

Česko přitom není výjimka. Interpol v březnu 2026 popsal podvodná centra identifikovaná po celém světě a podvody s využitím umělé inteligence označil za globálně nejrychleji rostoucí segment finanční kriminality. Česká vlna je lokální mutace mezinárodního modelu, přizpůsobená domácím tvářím a značkám. Už v červnu 2025 varovala Česká národní banka před deepfake videem zneužívajícím podobu guvernéra. Středočeská policie kvůli nárůstu kyberkriminality o 23 procent za rok 2025 zřídila specializovanou pracovní skupinu KYBER.

Jak se bránit a co dělat, když už jste naletěli

Rozpoznat deepfake na první pohled je čím dál těžší, ale existují varovné signály:

• Lehce nepřirozený obraz, nesoulad pohybu rtů a hlasu
• Výzva k okamžitému jednání a slib rychlého bezrizikového výnosu
• Odkaz na neznámou webovou adresu
• Formulář, který chce vaše telefonní číslo
• Rychlý přesun komunikace na WhatsApp nebo do telefonu
• Požadavek na instalaci softwaru pro vzdálený přístup
• Tlak na další vklady nebo čerpání půjčky

Základní pravidlo policie zní jednoduše: ani video se známou osobností není důkaz pravosti. Informaci je nutné ověřit mimo reklamu, na oficiálním webu dané osoby, média nebo instituce.

Pokud jste už peníze odeslali, jde o závod s časem. Okamžitě kontaktujte svou banku a žádejte pozastavení nebo odvolání platby. Současně podejte oznámení na Policii ČR. Uchovejte snímky obrazovky komunikace, čísla účtů, telefonní čísla a webové adresy. Interpol dokládá případy, kdy rychlá součinnost policie a bank vedla k zadržení podstatné části podvodně odeslaných peněz, ale čím déle čekáte, tím menší je šance.

Podvod, který začíná jako virální video na sociální síti, končí prázdným účtem a pocitem studu, kvůli kterému řada obětí ani nezavolá na policii. Právě na ten stud podvodníci spoléhají.