Houbařská sezóna začíná? V českých lesích začala růst oblíbená houba

Na Ústeckoorlicku vyfotil houbař koncem dubna plodnice, které by tam ještě před týdnem nikdo nečekal. Mykoložka Tereza Tejklová ovšem uklidňuje: nejde o žádný výrazný výkyv. Čirůvka májovka prostě dělá to, co dělá každý rok, vyráží někdy od poloviny dubna a drží se až do června. Letos jí ale počasí nepomáhá všude stejně, a kdo chce být u prvního sběru, musí vědět, kam zamířit.

První pořádná houba roku

Mezi zkušenými houbaři má májovka zvláštní postavení. Český rozhlas ji označuje za první skutečně pořádnou houbu roku, a oprávněně. Smrže sice vyrazí dřív, ale májovka je robustnější, všestrannější v kuchyni a snáz se sbírá ve větším množství. Navíc patří mezi volně rostoucí druhy, které česká legislativa povoluje uvádět na trh podle vyhlášky č. 397/2021 Sb. To je docela silný důkaz, že nejde o žádnou exotiku, ale o standardní jedlou houbu s tradicí.

Letošní první nálezy odpovídají biologii druhu. Májovka typicky startuje kolem svátku sv. Jiří, tedy 24. dubna. Datum 22. dubna je mírně předčasné, ale nic dramatického. Spíš potvrzení, že teplejší lokality v nížinách a Polabí letos fungují jako obvykle.

Počasí rozhoduje: teplo ano, voda chybí

Březen 2026 byl podle dat ČHMÚ teplotně nadprůměrný o 2,0 °C oproti normálu 1991–2020, průměr dosáhl 5,2 °C. Jenže srážek spadlo pouhých 19 milimetrů, tedy jen 41 % normálu. A právě tady je háček.

Teplo spustí mycelium, ale bez vody plodnice nevyrostou. Výsledek je nerovnoměrný nástup: na vlhčích stanovištích při okrajích lesů a v sadech už májovky stojí, zatímco vysušené lokality mlčí. Výhled ČHMÚ na období 20. dubna až 17. května navíc počítá se srážkami spíše průměrnými až podprůměrnými. Plošná jarní vlna se tedy zatím nekoná.

Kam vyrazit a kde to nemá cenu

Májovka není houba hlubokých smrčin. Roste na světlých, teplejších místech:

• Okraje listnatých lesů a světliny — ideálně s jižní expozicí
• Louky, sady, parky a stromořadí — často přímo v trávě
• Polabí, jižní Čechy, okolí Prahy (Dalejské údolí) — dlouhodobě doložené lokality

Charakteristický je pospolitý růst. Májovky rády tvoří řady nebo takzvané čarokruhy, oblouky plodnic sledující okraj podhoubí. Kdo najde jednu, většinou najde deset.

Naopak nemá smysl zatím mířit do chladnějších horských partií a do suchých hlubin borových lesů. Tam podmínky ještě nedozrály, a pokud nepřijde vydatnější déšť, nemusí dozrát vůbec.

Jak ji poznat a neplést si ji s jinými houbami

Moučná vůně je nejspolehlivější vodítko. Kdo si přivoní ke klobouku a ucítí čerstvou mouku, má skoro jistotu. Při jakékoli pochybnosti platí staré pravidlo: nechat v lese.

Po sběru: rychlost je klíč

Májovka se hodí na omáčky, sušení i nakládání, je to univerzální kuchyňská houba s jemnou chutí. Po návratu z lesa ale nesnáší čekání. Podle doporučení SZPI by se čerstvé houby měly skladovat při teplotě 0–10 °C a zpracovat nejpozději do tří dnů. Zapaření v igelitovém sáčku je spolehlivý způsob, jak znehodnotit i perfektní úlovek, lepší je prodyšný košík a rychlá cesta do kuchyně.

Jarní houbařská sezóna v Česku běží. Není plošná, není rekordní, ale pro ty, kdo vědí, kam jít, už teď stojí za výlet. Stačí zamířit na světlý okraj lesa, přivonět k první bílé čepičce v trávě a nechat se překvapit, kolik jich tam stojí vedle ní.